"Bože, jak já toho lituju," zamumlal Luca. 

Litoval toho, že se rozhodl jít s Mannym na onu premiéru, protože najednou byl nervózní. Luca si nepamatoval, kdy byl naposledy takhle nervózní, snad ještě ve škole. 

Manny se uchechtl. "Jakože, můžeš prostě zůstat v autě a nevylézat. Odvezou tě... někam."

Zvedl k němu pohled. V autě, o kterém mluvili, už seděli, takže měl opravdu už jen tyto dvě možnosti - jít s Mannym, jak slíbil, nebo zůstat v autě. Povzdechl si.

Manny mu seděl čelem před ním. Bylo to snad nejrostornější auto, ve kterém kdy jel. Přece jen musel slavnostně vyjít ven, Luca nenápadně v jeho zápětí. Měli outfity, které se nenápadně doplňovaly, i když to nebyly ty, které zkoušeli u Alfieho, protože je nestihl doladit. A Manny vypadal naprosto dokonale. Ne, že by někdy nevypadal, ale přece jen, když si na něm dají práci ještě profesionálové, dokázal ocenit jejich práci. 

Pousmál se. "Půjdu s tebou, když už jsem tady." Co neřekl nahlas, bylo, že nechtěl, aby Mannyho hádky s managementem byly k ničemu. Protože stáli před krutou realitou - příští týden měl Manny podepsat nový návrh smlouvy, kde ho zase pěkně obrali. Kdyby to ale neudělal, pustili by ho úplně. Luca byl tak přesvědčený, že ho pustí i tak, až zjistí, že mají jít spolu na premiéru, ale kupodivu se nestalo. 

"Za dvě minuty jsme tam," ozvala se Michele. 

"Jsi si jistej?" zeptal se ho Manny. "Já pochopím, když nakonec nepůjdeš. Tohle dokáže být... příliš."

"Když už jsem přetrpěl všechny ty úpravy, půjdu tam a vytřu jim zrak," řekl sarkasticky. On nebude vytírat zraky. Bude se pravděpodobně schovávat za Michele a pak si užije celosvětovou premiéru filmu, zatímco možná vedle něj budou sedět jména jako Yohan a Alex Wyattovi. Pohoda. Normální den kluka, který ještě měsíc zpátky řešil možná tak to, jaká pračka z druhé ruky se mu vleze do jeho miniaturní koupelny v novém bytě. 

Manny se předklonil a naznačil mu, ať se taky natáhne pro polibek. "Okay. Nespustím tě z očí." A krátce ho políbil.

"Třicet sekund," řekla nezaujatě Michele. Luca přikývl a zhluboka se nadechl. Opravdu nečekal, že když půjde nevinně na Mannyho koncert, o měsíc později bude tady. 

"Patnáct."

"Víš, ty máš můj neuvěřitelný obdiv, že jsi tu se mnou," šeptl na poslední chvíli Manny.

"Jdem na to," oznámila Michele a dveře se otevřely. Luca tak nestihl ani zareagovat.

Manny vystoupil a Lucu za ním hned oslepily blesky fotoaparátů. Micehele vystoupila jako druhá a hned se uklidila na stranu, to samé udělal i Luca. Možná byl Mannyho plus jedna, nebyl ale ten typ, co by s ním pózoval, to vůbec. 

Takže nechali všechny fotografy, aby se na Mannym vyřádili. Bylo zvláštní to vidět na vlastní oči, být uprostřed toho. To, jak na něj všichni pořvávali, to jak blesky nepřestávaly, to, že to trvalo doslova tak půl minuty, než se Manny vydal dál, on a Michele pár kroků za ním. Vždy si myslel, že je to na dýl. 

Posouvali se, Manny pózoval, občas s někým zdvořilostně prohodil pár slov. Luca viděl herce, které znal z filmů a seriálů, viděl pár dalších celebrit - zpěváků, influencerů, až sám sebe obdivoval, že je poznal. 

"Luco, tady!" Uslyšel najednou. A nebylo to ze strany Michele ani Mannyho. Otočil se zmateně ke změti fotografů. Ihned ho oslepil blesk. 

Luca toho muže neznal, to se ale nedalo říct naopak. Viditelně mířil jen a jen na Lucu, jeho úsměv se rozšířil, když vyfotil první fotku. Luca si v tu chvíli vzpomněl na Mannyho slova. Opravdu nebyl anonymní už od chvíle, co ho Manny oslovil na koncertě a tenhle fotograf mu nejspíše věnoval více pozornosti než jiní. 

Pak ho najednou někdo popadl za ruku a začal táhnout dál. Luca se zmateně otočil, protože Manny najednou nepózoval na červeném koberci, najednou ho naštvaně táhnul pryč. Luca tak trochu nestíhal vnímat, co se děje. "C-co je?" zeptal se zamteně.

Manny se zastavil o několik metrů dál a naklonil se k němu blíž. "To byl ten hajzl, co mě tenkrát vyfotil u toho jezera," sykl naštvaně. "Přísahám, že je mi poslední měsíc nalepenej na paty."

Vyfotil u jezera.

Což znamenalo, že to byl taky ten reportér, který vypustil do světa Mannyho změnu pohlaví. 

Jasně, že věděl, kdo Luca je. Pravděpodobně věděl o Mannym teď už vše. 

Měl nehoráznou chuť se vrátit a jednu mu vrazit, ale neudělal to. Nechtěl to tady Mannymu pokazit, ztrapnit ho. Už tak mu bylo jasné, že se bulváru nevyhne to, jak ho Manny táhnul pryč.

Nebo vůbec, Lucova fotka, kterou ten reportér vyfotil. bylo mu jasné, že se fotkám nevyhne, dokázal si představit, že zrovna tenhle člověk z toho dokáže vymyslet nějaký naprostý bizár. 

"Manny, rozhovory," objevila se u nich Michele. "Dej alespoň dva, tři, aby se neřeklo."

Manny na ni kývl, že bere na vědomí, ještě ale než šel k první reportérce v krásných šatech, která už ho pohledem táhla k sobě, ujistil se, že je Luca v pohodě. "J-jo," zakoktal neplánovaně. "Je to jen takový... divoký."

Manny se uchechtl. "Vítej v mým světě."

Zůstal opět s Michele, tentokrát se snažil soustředit jen na Mannyho a ignorovat cokoliv kolem. Kdyby ho někdo zavolal, bude dělat, že neslyší. To byl teď jeho plán. 

Manny se usmíval tím svým profesionálním úsměvem a mluvil obecné kecy o tom, jak se nemůže dočkat, až film uvidí, protože má velká očekávání. Druhý moderátor se ho krátce zeptal i na připravované album. A ten třetí samozřejmě vytáhl jeho skandály, jak to sám nazval. 

Luca zpozorněl. Michele ho chytila za paži, jako by se chtěla ujistit, že do toho nevletí, za což jí Luca byl možná i vděčný. Jinak by to možná i udělal. 

Manny se ale znovu usmál, tentokrát falešně. Poplácal moderátora po paži a promluvil: "Rád jsem tě zase viděl. Snad se ti film taky bude líbit, proto tu přece jen jsme." A s těmito slovy odešel. 

Lucovi spadl kámen ze srdce a sám pro sebe se usmál. Michele do něj šťouchla a dali se do chůze. 

Konečně se tak dostali do části, které přecházela cedule "Zákaz vstupu médiím". Luca si oddechl. A Manny s Michele viditelně taky. 

"Okay, tady už jsme více v bezpečí," zamumlal hned Manny.

"Fakt tu nejsou žádná média?" zeptal se zmateně Luca. Přišlo mu to... divné.

"Jen oficiální k filmu," vysvětlila Michele. "Takže tu bude možná pár oficiálních fotografů, toť ale vše. A ti mají striktní pravidla, co fotit. Většinou."

I tak ho překvapilo, když ho najednou Manny vzal za ruku. "V překladu, máme soukromí a jediný, kdo teď může jen kecnout něco bulváru jsou mí milovaní kolegové z branže. Což nemají zapotřebí. Nejsem tady ten nejslavnější."

Luca se pousmál a Mannyho ruku stiskl. Tady mu to už nevadilo.

Takže až od té chvíle se uvolnil a začal si to alespoň trochu užívat. Manny se v jednu chvíli, co se Michele bavila s Lucou, vypařil, a vrátil se se dvěma skleničkami prosecca. Luca nakrčil obočí.

"Nealkoholické," odvětil Manny. "Samozřejmě."

Luca se uchechtl a vzal si ho. Sice moc neměl ani zkušenosti s nealkoholickými nápoji, ale musel přece jen zapadnout. A hned vypadal se sklinkou v ruce lépe. Manny se k němu naklonil. "Nechci se vytahovat, ale kdyby ses chtěl s někým tady seznámit, řekni. Jestli je budu znát, seznámím vás."

Musel se zasmát. "Jo, jako bych já někoho zajímal. Akorát bych je otravoval."

"Víš s kolika neslavnými partnery celebrit jsem se už seznámil?" namítl Manny. "Je to normální. Pokud nezačneš šílet, samozřejmě." 

Luca se znovu uchechtl. "Asi jsem v pohodě."

Řekl a pak opravdu zjistil, že jejich místa v kinech jsou hned vedle Alexe a Yohana, tak, jak o tom vtipkoval. Luca nasucho polkl. Ještě tam nebyli, jen si ale vzpomněl na své dvanáctileté já, které objevilo jejich první společný film a začalo si hrát s myšlenkou, že možná by mu nevadilo se zamilovat i do kluka. 

Manny si musel všimnout jeho trochu vyděšeného pohledu. "Oh, vedle nich už jsem jednou nebo dvakrát seděl," řekl nenuceně a popošel. "Ah, jasně. Vedle nich sedí Elias s jeho manželem. Tihle čtyři jsou nerozdělitelní. Ty znáš?"

"Ty znáš?!" zopakoval Luca sarkasticky. "Eliase doteď hrají v rádiích víc jak tebe."

Manny se tlumeně zasmál. "Fér. Oliver byl taky do světa showbyznysu hozenej, když začal chodit s Eliasem, třeba najdete společnou řeč."

"Já s nimi nechci najít společnou řeč," vyhrkl Luca nervózně. "Vždyť to nejsou... lidi."

Byl Mannymu v tu chvíli opravdu jen pro smích. "Ne?"

"Víš, jak to myslím," odsekl. "Jsou slavní."

"Já taky. Dá se říct. Nesnáším to slovo."

"Jo, ale tebe jsem znal. Tihle byli mí idolové deset let zpátky."

"Aw," pousmál se Manny. Vrátil se k Lucovi, lehce ho šťouchl. "Tak sedni na kraj. Já sednu vedle nich. Jestli začneme řeč, seznámím vás, jestli ne, alespoň se vedle nich nebudeš nervózně třepat."

"Já se nervózně netřepu!"

"Ale nemáš od toho daleko."

To byl fakt. 

Posadil se teda na tu sedačku dál od nich, která byla mimochodem i na kraji řady. A plně mu došlo, co to znamená, až ve chvíli, když na něj najednou někdo promluvil. "Můžeme jen projít?"

Zvedl pohled. A málem sebou viditelně cukl, když nad ním stál najednou Yohan Wyatt. Za ním Alex. A za ním Elias.

"J-jo," vykoktal a rychle se postavil, aby uvolnil místo. Yohan poděkoval a jeho pohled se přemístil na Mannyho. A najednou se ti dva vítali, jako by se znali deset let a ne, že se dvakrát potkali. 

Yohan se zeptal, jak se má. Manny zdvořilostně odpověděl. A najednou zpoza Yohana vykoukl Alex a kývl na Lucu. "A kdo je dneska tvůj plus jedna? To nevypadá jako Michele."

A tak se Luca seznámil s herci, ke kterým jako malý vzhlížel, a se zpěvákem, kterého slyšel v rádiu snad pokaždé, co nasedl do auta. Nemohl začít konverzaci s Oliverem o tom, jak byli vhozeni do světa showbyznysu, protože nepřišel - dle Eliasových slov se mu zkrátka nechtělo mezi smetánku, čemuž se Luca musel zasmát. Měl pocit, že v tomhle mají podobný názor. 

Takže se do začátku filmu bavili. Tedy, Manny se bavil, zatímco Luca spíše jen naslouchal, stále trochu v šoku z toho, kde a s kým je. Nebylo to nakonec tak špatné, jak si myslel. Byl tady, zároveň ale nebyla veškerá pozornost na něm. To si dokázal představit vydržet i do budoucnosti.

Dokázal si představit být Mannyho známým neznámým přítelem. Neměl v plánu se angažovat ve světe showbyznysu, ale když ho Manny bude mít možnost tu a tam někam vzít? Co by ne?

Věděl, že se bude muset Mannyho životnímu stylu přizpůsobit, jestli s ním chce být. A on chtěl, možná i dnešní večer bral jako takovou zkoušku. Musel zjistit, jestli to snese, protože to stoprocentně odbourávalo jednu z překážek. 

"Hezky, nešílíš," zašeptal Manny, když se světla v kině ztlumila.

"Já šílím celou dobu," zamumlal Luca v odpověď. Manny se jen uchechtl a položil mu dlaň na stehno. 

A pak přišla after-party.

|-|

a jak mě znáte, after party bude procházka růžovým sadem 🥰