Bylo fascinující vidět Mannyho v akci. 

Sešel se ve studiu s nějakým mužem a dívkou jeho věku. Luca se s nimi seznámil, jmenovali se Raegan a Lisa, oba producenti nebo skladatelé nebo co. Nevyznal se v tom. Manny Lucu představil bez váhání jako přítele. 

Sledoval ho při práci, jak tvoří s dvojicí melodie, nadhazují slova, i když, jak Manny říkal, ty si dělal spíše až později v soukromí. Luca tak přemýšlel, jestli zase budou nějaké písně o něm. Ty, co mu dal Manny na fleshce, si přetáhl do telefonu a poslouchal je celou dobu, co byli od sebe. Manny opravdu psal o nich hodně, i když některé písničky nebyly oficiálně vydány. A všechny byly krásné.

I ta, která byla o jejich rozchodu. Umělecky byla krásná, i když bolestivá. 

A teď seděl přímo u vzniku nových.

Když si dali pauzu a Manny vytáhl Lucu ven se slovy, že si zajdou pro kávu, Luca se hned zeptal: "Tak, kolik písniček bude o nás?"

Manny se jako první uchechtl. "Asi nějaký jo. Teď jestli to zvládnou na album. Ještě se rozhoduju, jaký vibe to bude mít."

"Jaké zvažuješ?" zeptal se nemotorně. Neměl tušení, jak to funguje. Proč zkrátka nemít písničky s různými náladami v jednom albu?

"Uhm, poslední dobou mám nutkání trochu více zpívat o... problémech, asi? Mám hotové dvě písničky, jedna je o depresi, jedna o identitě."

"Oh," vypadlo z něj. "Nevěděl jsem, že o tom píšeš taky."

"Moc nepíšu," přiznal. "Ale poslední dobou to mé myšlenky okupuje, takže... je to můj způsob, jak se s tím vyrovnávat." Manny si nejspíše všiml Lucova ustaraného pohledu, protože rychle dodal: "Není to nic strašnýho, teď ale přísahám. Můj největší problém je alkohol, to už jsi obeznámen. A právě, že o tom píšu, mi pomáhá mé emoce regulovat."

"Okay," přikývl pomalu Luca. "Takže moc písniček o mně nebude, co?"

Manny se uchechtl. "Třeba jo. Můžu napsat o mých pocitech mezi koncertem a než jsme se dali dohromady, ty byly depresivní, protože jsem si myslel, že nemáme šanci. To by náladu splňovalo."

Luca se taky krátce zasmál. Pamatoval si, jak se nejspíše oba cítili ztraceni z toho, že zkrátka neviděli, jak by mohli být spolu. A pak se rozhodli na to lusknutím prstů zapomenout a upřednostnit svá srdce nad racionalitou.

 Dali si kávu, ještě pár hodin tam strávili, zatímco si Luca nedokázal pomoct a udělal na počítači trochu práce. Pak se vrátili na Mannyho byt, kde najednou bylo plno lidí - stylistka, make-up artistka, Michele, bodyguard. Bylo na čase se připravit na předávání cen.

"Můžeme z tebe udělat člena Mannyho týmu a můžeš jít taky," navrhla Michele. "Fakt nechceš?"

Luca zavrtěl hlavou. "Není to nic pro mě, ale díky." 

"Okay," pokrčila rameny Michele.

Luca se uklidil do rohu místnosti, kde měl Manny něco jako křeslo na čtení, a nechal všechny pracovat. Stylistka donesla hned tři outfity, nakonec skončili u kombinace dvou. Do toho dělali Mannymu lehčí make-up a Michele mu diktovala, jak večer bude probíhat. Manny byl nominován na nováčka roku a turné roku. Opravdu mohl i něco vyhrát.

Když si stoupl po tom, co mu udělali make-up, a otočil se k němu, Luca musel viditelně nasucho polknout. Vypadal dokonale. Doslova dokonale. 

Manny k němu přešel jako nic. "Budeme muset vyrazit. Jsi si jistej, že se tu neunudíš?"

"Máš na televizi Netflix?"

"Samozřejmě."

"Tak ne."

Manny se pousmál. A pak mu podal nějakou kartu. "Tady máš náhradní kartu. Je od všeho - byt, hlavní vstup, garáže. Kdyby ses chtěl někam vydat."

"Předpokládám, že i do fitka i do toho střešního bazénu?"

Manny se tiše zasmál. "Jako bys ty šel do fitka. Ale jo, do bazénu taky."

Luca si od něj vzal kartu. "Díky. Že mi s ní i věříš a tak."

Manny si odfrkl. "Samozřejmě."

Luca kartu ale nevyužil. Vzal si tu největší deku, co našel, vzal mu pomerančový džus z lednice a rozbalil si jídlo, které koupili na cestě na pokoj. Zkrátka si to udělal příjemné a začal se dívat na Netflix.

Nedalo se ale říct, že vnímal. Projížděl do toho sociální sitě, sledoval fotky, reakce. Vyhledal Mannyho jméno a usmíval se nad každou fotkou, kterou viděl. Fakt vypadal dokonale. Měl mu to vyloženě říct. 

Taky ale samozřejmě našel i pár nepěkných popisků, komentářů. Ty nahlašoval. 

A pak se tak nějak dostal do Twitterové války s jedním Mannyho haterem. To nebylo zrovna něco, co by od jeho večera čekal, ale stalo se. A tak promeškal i to, jak Manny vyhrál cenu nováčka roku. 

To mu okamžitě spravilo náladu, protože možná do nedávna Mannyho ani neposlouchal, ale za to všechno, co se mu v posledních dnech dělo, si to sakra zasloužil. Proto mu i napsal zprávu, i když netušil, jestli může mít Manny vůbec telefon u sebe.

Víš co? napsal. Tomu říkám karma. Dokázal jsi jim, že na to máš ❤️

Manny mu odepsal skoro hned. Haha, hlasování se ukončilo ještě před všemi těmi sračkami, ale díky.

To je jedno!!! odepsal Luca a lehce se zasmál. 

Turné roku nevyhrál, když ale Luca viděl, proti jakým jménům v kategorii bojoval, ani se nedivil. Co Manny mohl dělat proti stadionovým turné některých umělců?

I přes to cítil opravdovou hrdost. Byl za Mannyho neskutečně rád. 

Nevěděl, jak no na takových předávání cen chodí, čekal ale, že se Manny stane ještě obětí nějakých rozhovorů, nejspíše bude i nějaká after-party. Nečekal ho tedy ještě pár dalších hodin a upřímně, asi na něj neměl ani v plánu čekat. Luca měl rád svůj spánek. A tak se o půl dvanácté vydal do sprchy, ve dvanáct už lezl pod peřinu. A deset minut po dvanácté se dveře ložnice otevřely a dovnitř nakoukl Manny.

"Chceš přečíst pohádku na dobrou noc?"

Luca se tak lekl, že si opravdu myslel, že ho zabije. "Co tady děláš? Není to nějak brzo?" zeptal se.

"Shodli jsme se s Michele, rozhovory a after party momentálně nejsou nejlepší nápad. Tak jsem se vypařil," odpověděl a vešel plně do ložnice. A zpoza zad najednou vytáhl jeho novou cenu. 

Luca se po ní natáhl. Byla mnohem těžší než čekal, což ale asi dávalo smysl. Tohle se ani neblížilo jeho dětským cenám ze soutěží, které se rozpadly na druhý den. Tahle pravděpodobně byla dražší, než by si Luca dokázal vůbec tipnout. "Oh wow," vydechl. "Je krásná."

"Že?" pousmál se Manny a posadil se na okraj postele. "Musím pro ni najít nějaké místo. Tohle je zatím to největší, co jsem dostal."

"Fakt jo?" podíval se na něj Luca. 

"Jo. Asi jsi můj talisman štěstí, doslova," uchechtl se. Luca mu dal zpátky cenu a pak se zapřel a posadil se. Dal Mannymu jednu ruku na tvář a spojil jejich rty. 

"Gratuluju," řekl upřímně. "Zasloužil sis to."

Manny se jen lehce pousmál a hned ho začal líbat znovu. Po chvíli odložil cenu na noční stolek a Luca si lehnul zpátky na záda. Manny se sklonil nad něj. 

Nečekal, že by to tu noc zašlo nějak dál. Ale najednou se Manny narovnal, sundal si to třpytivé sako, které měl na sobě, a odhodil ho na zem. Luca se zamračil. "Nestojí to sako náhodou-"

"Pšt," umlčel ho Manny pobaveně. "Raději nechceš vědět, kolik stojí." A začal si rozepínat košili.

Kterou si taky sundal. Luca mu věnoval lehce překvapený pohled. "Ty mě fakt nepřestáváš překvapovat."

Manny se pousmál a znovu se k němu sklonil. Luca je ale převalil a tentokrát se narovnal on. Přetáhl si triko na spaní, které měl na sobě přes hlavu a odhodil ho stranou. Manny před pěti lety? Ten by byl pod ním klubíčko nervů. Ale tenhle... tenhle vypadal v klidu. 

Luca se na chvíli ale zastavil, protože nevěděl, co dál. Nechtěl překročit laťku. A jako by ho Manny slyšel, kývl na něj. "Jen do toho."

Luca se musel pousmát. A tak si i sundal kalhoty na spaní a pak i ty Mannyho. Nezapomněl se ale každou chvíli vracet k jeho rtům, protože oh, jak on miloval jeho rty. 

Mezi polibky Manny zamumlal. "Mám nějaký kondomy v šuplíku."

Luca se ušklíbl. "Připravenej, vidím."

Manny se uchechtl. "Koupil jsem je doslova před tvým příjezdem."

"Jak říkám, připravenej," zamumlal. Vtiskl mu ještě jeden polibek. A pak se k šuplíku natáhl. 

Sex spolu nikdy neměli. Manny nikdy neměl sex, když si vzpomněl na jejich konverzaci. Takže Luca na sobě cítil jistý tlak, protože poslední, co chtěl, bylo, aby dal Mannymu špatnou první zkušenost. Luca si vzpomněl na své poprvé a zamrazilo ho - oba nevěděli, co dělají. A bylo to příšerné. 

Zvedl ruku s kondomem. A ještě jednou se na Mannyho podíval. "Fakt chceš, abych byl tvůj první, jo?"

Manny se uchechtl. "Dělej, proboha."

Luca se zasmál. Na druhou stranu se ale cítil neuvěřitelně uvolněně, jako vždy, když byl s Mannym. Cítil, že s ním zkrátka fungoval, jako s nikým jiným. Ani s jeho bývalými.

Manny si sundal i ten poslední kousek oblečení, který měl na sobě a Luca cítil radost, že mu Manny konečně tak věří. A jelikož ho přece jen znal a věděl, že vnitřně nějak přece jen vyšiluje, sklonil se k němu znovu, ještě trochu ho zabombardoval polibky a pak zašeptal: "Miluju tě."

Cítil jak se Manny zachvěl, ale hned se usmál. "Konečně taky," zamumlal, znovu je převalil, aby byl Luca pod ním a pak se začal sklánět k jeho rozkroku. 

Luca zavřel oči, v ruce stále neotevřený kondom, který hned omylem pustil, když poprvé vydechl. V tomhle Manny nový nebyl. A stále mu to šlo. 

"Teď je řada na tobě," řekl po pár minutách a dal se do pohybu. Manny si pomalu lehl na záda, jeho pohled plný očekávání. A Luca tady byl přece od toho, aby ho nezklamal.

|-|

bahahah více nedostanete