Luca půjčil Mannymu oblečení. Zavezli nákup v autě k jeho babičce. A pak se vydali k Lucovi na byt.

"Budeš chtít hodit na letiště?" zeptal se Luca při cestě.

"Vezmu si taxi, v pohodě," odpověděl Manny. Samozřejmě. Nikdy na první dobrou nepřijmul, co mu bylo nabídnuto.

Luca přikývl. "Okay, mám čas. Budu tvůj taxi."

Podíval se na Mannyho zrovna ve chvíli, kdy se zasmál a protočil očima. "Okay. Tak děkuju."

Dojeli na místo a Luca zkušeně zaparkoval u krajnice před panelákem. Vypnul motor. Manny popadl svou tašku s pár věcmi, co si na noc vzal, aby nemusel opět vykořisťovat Lucu, protože bylo jasné, že noc dneska stráví.

Takže se vydali dovnitř. Sotva Luca z animi zavřel dveře bytu, Manny promluvil: "Tak jdeme na to, ať to máme z krku?"

"Na co?"

"Na tu konverzaci, co děláme. A co bude."

Vyzul si boty. Když se znovu narovnal, pokrčil rameny. "Já to mám takhle. Očividně tě mám stále rád, natolik, že jsem svým citům zabránit nedokázal. Takže, minimálně to chci s tebou zkusit. I kdyby to nevyšlo kvůli... kvůli všemu."

"Myslíš mou kariéru a fakt, že trvale bydlím jaksi na druhá straně kontinentu?"

"Tak nějak."

Lehce nešpulil rty. "No, o tom budu muset ještě popřemýšlet. Ale jinak jsme na stejný vlně. Taky to chci minimálně zkusit. Na lidi jako jsi ty nenarážím často."

Luca se uchechtl, hned ale zvážněl. "Bude to asi těžký, co?"

Přikývl. "Myslím, že si ani jeden ještě neuvědomujeme, jak moc."

Luca si hlasitě povzdechl. Přešel ale hlouběji do bytu a posadil se na sedačku. "No nic, víme, co chceme. Teď je ale asi dobrá otázka, jak to máš ty s kariérou, když se do toho zapletu já."

Manny se na něj zmateně podíval. "Jak to myslíš?"

"Můžeš randit? Nemůžeš? Chceš si s tím, co se děje, ještě víc naložit, když tohle nebudeme tajit? Nebo to musíš tajit?"

"Oh," zamumlal. "Nemám tušení. Nikdy... jsem to vyloženě řešit nemusel. Zeptám se manažerky. Ty bys co preferoval?"

"Ideálně? To, že randit můžeš," řekl jako první a tím Mannyho alespoň na chvíli rozesmál. Bylo mu totiž jasné, že i přes to všechno, co se dělo mezi nimi, což bylo zatím pozitivní, neustále myslel i na to, co se děje venku. A do čeho se pozítří vrátí. "A jestli tajit nebo ne... já nevím. Ukamenují mě tví fanoušci?"

Manny se uchechtl. "Pravděpodobně teď už ne, po událostech předešlých dnů."

Luca se nejprve zamračil, než mu došla plně Mannyho slova, a krátce se podíval do stropu, zanadával si. Pak se od sedačky odrazil a k Mannymu došel. Zastavil se obličejem centimetry od toho jeho. "Vážně se budeš stále shazovat, když můžeš jasně vidět, že mi i po pěti letech stále okupuješ myšlenky? Nehledně na to, že když jsem se naposledy díval na internetu, všichni nad tebou doslova slintali."

"Možná ti to bude připadat jako nemožný, ale když se kouknu na internet... neznám ty lidi. Přijdou mi to jako prázdná slova."

"Mě znáš."

Přikývl. "A věřím ti nejvíce na světě."

"Tak, a teď jsi mi přesně vzal slova z pusy. Když mi věříš tak moc, veř mi i v tomhle," řekl potichu, ale přesvědčivě.

Manny se pousmál. "Okay. Dokud jsem s tebou, budu ti věřit."

"S tím si teď budu muset vystačit, co?"

"Jo. Pozítří od tebe odletím a bude to zase na prd."

Luca sklopil pohled, podíval se na jejich ruce a zamital své prsty do těch jeho. "Bojíš se?"

"Neuvěřitelně," zamumlal. "Zdá se mi o tom. Bojím se, do čeho se vrátím, co má pro mě management připravený. A hlavně, jak budou reagovat fanoušci, protože teď se tomu vyhýbám, ale nebudu moct na vždy, že jo. Bojím se prvního koncertu."

"Je až neuvěřitelný, jak nezastavitelný jsi mi přišel, když jsem tě viděl na tom koncertu. A přece jen nejsi tak rozdílný od toho Mannyho pět let zpátky."

"Oh, to vůbec nejsem. Na pódiu tě přepadne adrenalin, jen si to užiješ a uteče to lusknutím prstů. Pak koncert skončí a všechny myšlenky se ti navrátí, ať už chceš nebo ne."

"Proto to miluješ."

Přikývl. "Díky tomu aspoň na chvíli vypnu a jen dělám to, co miluju."

"No, tak ještě, že máš teď mě," prohodil Luca. "Už nejsi sám, takže můžeš cokoliv filtrovat mně. Ne alkoholu."

Manny se uchechtl. "Ty mi nedáš s tím alkoholem pokoj, co?"

"Ani náhodou."

Objednali si jídlo, protože jejich plán byl možná tak sedět na posteli s obří pizzou a probírat, co nestihli. Jestliže to chtěli spolu znovu zkusit, mohli se navzájem sobě otevřít plně, žádné tajnosti pod tou námitkou, že se stejně brzy zase rozloučí a neuvidí se zase na několik let. Což teda znamenalo, že se přirozeně dostali zpátky k Mannymu a jeho kariéře, a jak se cítil tak trochu... sám.

"A co ty napběhy na vztah, co jsi zmiňoval?" zeptal se pak. "To museli být lidi, kterým jsi věřil ať už co se kariéry týe nebo tebe, ne?"

Zavrtelo hlavou. "Právě, že ne. Vždy jsem měl pocit, že jeden puzlík skládačky prostě chybí. Tak jsem to ukončil, než to stihlo zajít někam dál."

"Oh."

Manny pokrčil rameny. "Já nevím, jak se to stalo, že mi strašně trvá někomu vůbec věřit. Nemůžu si ale pomoct, nemůžu jen tak vypnout svou hlavu." Uchechtl se. "V tomhle směru rozhodně nejsem člověk pro slávu. Já snad už nikdy nebudu věřit nikomu novýmu. Ale ty myšlenky jedou prostě neustále - dělá to jen pro peníze? Má mě jinak vůbec rád? Měl by mě rád, kdybych nebyl slavný?"

"Víš, co je vtipný?" zeptal se Luca. "Tak tři měsíce zpátky jsem na internetu narazil na článek, který spekuloval, jestli si neobjednáváš striptéry. A ty při tom takhle."

Manny se rozesmál. "Fakt jo?"

"Přísahám. Nečetl jsem ho, jen titulek, ale i tak." Podal Mannymu colu. Dělili se o jednu. "Ale zpátky k tématu, já to asi chápu. Když vezmeš v potaz to, jak tě někteří zradili, když jsi procházel změnou pohlaví, zanechá to na tobě jizvy. A ta sláva, peníze, to k tomu ani trochu nepomáhá."

"Já vím," zamumlal. "Fakt jsem si uvědomil, že plně věřím jen lidem, které jsem znal před tím, než si mě lidi začínali na sociálních sítích všímat. Takže i tobě, samozřejmě, protože ty jsi jediný člověk, co splňuje to, že jsi mě znal už předtím, ale i to, že jsem s tebou zažil... intimnější chvíle," řekl opatrně, což přišlo Lucovi úsměvné. Ale měl pravdu, intimnější chvíle bylo dobré popsání toho, co se tenkrát dělo. 

Protože na sex nikdy nedošlo. Na to se Manny až moc bál a pak... pak byl najednou pryč. 

Luca mu to nikdy nezazlíval. Manny to považoval jako jeden z důvodů, proč to tenkrát podělal, což z Lucovy strany pravda nebyla. Bylo mu šestnáct, nepotřeboval sex lusknutím prstu, byl ochotný čekat, jak jen bylo potřeba. 

"A... je tady někdo, kdo třeba nesplňuje to, že jsi ho znal už předtím, ale minimálně mě překonal v intimnějších chvílích?" zeptal se opatrně.

Což Manny jen zavrtěl hlavou a odložil kelímek s colou na zem. "Stejně jsem ale na to neměl myšlenky s tím vším, co se dělo, jak se můj život obracel vzhůru nohama." Zvedl k němu pohled. "Takže doufám, že nejsi ten typ, co v tomhle věku vyžaduje zkušenosti, jinak mu to za to nestojí."

Luca se uchechtl. "Teď vážně doufám, že to říkáš stoprocentně ze srandy a není v tom skrytá ani kapka vážnosti."

"Uhm, jo, čistě ze srandy."

"Lháři."

Manny uraženě našpulil pusu. A Luca si zkrátka nedokázal v tu chvíli pomoc, ale odstrčil prázdnou krabici od pizzy mezi nimi, natáhl se k němu a políbil ho. Pak mu lehce zatlačil na hruď a Manny si lehl na záda do jeho polštářů, jeho dech lehce zatajený. Luca se k němu sklonil a začal mu dávat polibky na bradu, protože jestli si to dobře pamatoval, sedmnáctiletý Manny tohle miloval. Doufal, že ten dva a dvacetiletý to neměl jinak. 

A pak zničehonic Manny zatlačil na něj a převalil je, že najednou on byl nad ním. Pousmál se a sklonil se pro jeden krátký polibek, než řekl: "Já se i přes všechny ty sračky cítím teď tak šťastný. Jako bych tě vyhrál v loterii."

"Loterie je o náhodě," namítl Luca. "My rozhodně náhoda nejsme. Od toho koncertu jsem měl pocit, že se tvý city až moc probouzí."

Manny se pousmál. "A přece jen jsi byl ty ten první, co to nevydržel."

"Tak jsi moje slabost, no," mlaskl. "To je toho."

Manny se rozesmál, než znovu spojil jejich rty. Pak vydechl: "Kouknem na něco?"

"Chceš?"

Přikývl. "Chci, abys viděl jeden film. Jeden z mých oblíbených."

"Okay," přitakal Luca. "Je na Netlixu?"

"Jo."

"Ovladač je pod televizí. Půjdu udělat aspoň popcorn."

Bylo tak přirozené sklouznout zpět do toho, co měli tenkrát. Luca udělal popcorn a v momentě, co se vrátil do postele, Manny už byl nachystaný opřený o čelo postele s ovladačem v ruce. A tak se mu Luca doslova vetřel do náruče.

Poslední dobou neměl vážný vztah. Hned tak poocítil, jak mu tohle chybělo.

|-|

kinda love their dynamic