Dalo by se říct, že bylo celkem obtížné vysvětlit Rorymu, že tu zprávu nepsal, protože tak by mu to nikdy neudělal, ale zároveň přiznat, že ano, někdo u něj přes noc tím pádem byl, ale nemohl říct kdo. Dal mu vysvětlení, ale vlastně mu nedal nic. Jenže Mannyho soukromí pro něj bylo v tu chvíli důležitější než rozčílený Rory. 

Takže to s ním konečně ukončil. "Myslel jsem... myslel jsem, že to bude nakonec vzájekmný," řekl nakonec Rory zoufale.

Luca polkl. "O důvod víc, to raději skončit, ne? Já... je tady někdo jiný, ke komu něco cítím. Promiň."

"Ten někdo, kdo mi napsal? Pan tajemný?"

"Nebudu to teď rozebírat-"

"Je to Manny?" řekl najednou Rory. Luca se na něj překvapeně podíval, protože o něm s Rorym nikdy nemluvil. "Nejsem blbej, Luco. Viděl jsem to video z koncertu, kde tě poznal a oznámil teoreticky celýmu světu, že jste spolu chodili. Viděl jsem taky tu fotku z jezera, je tady, že? A schovává se u tebe. Proto mi nechceš víc říct."

Luca zaváhal, čímž dal Rorymu jasnou odpověď. "Nemusím se ti tady vysvětlovat," řekl. "Jo, Manny mě na koncertě poznal, trochu jsme se dali zase do řeči a byl jsem s ním u toho jezera. Tím to ale končí. On je teď trochu jinde, jestli sis nevšiml."

Rory pokrčil rameny. "A co? Má peníze, ne? Pravděpodobně by za tebou mohl lítat každej týden. Nebo ty za ním."

"I kdyby, to už není věc, co bych řešil s tebou," odsekl. Přišlo mu, jako by se z něj Rory snažil vydolit pravdu, aby s tou informací mohl dělat, kdo ví co. "Manny má tady rodinu, babičku. Proto je tady."

Uchechtl se. "Jasně."

Luca protočil očima a otočil se. To Rory docela uměl - když mu bylo ublíženo, dal se do defenzívy. A Luca mu tímhle ublížil. 

Zkrátka tam ty city ale nebyly, a že on věděl, jaké to je mít někoho rád tím způsobem. Měl přece jen za sebou tři vztahy. To byli lidé, na kterých mu romanticky opravdu záleželo, i když to u některých trvalo déle, než u jiných. 

V překladu, u těch dvou po Mannym to trvalo déle. Jako by se bál své srdce otevřít někomu jinému po tom, co už jednou bylo zlomeno. 

Nevydal se ale domů, do svého nového bytu, šel do domu, kde tolik let vyrůstal. Věděl, že jsou Kit s Evanem v práci a Emma pravděpodobně v jednom z těch sto padesáti kroužků, do kterých chodila, a tak měl dům jen pro sebe. 

Měl bazén jen pro sebe. 

Šel do svého starého pokoje a vytáhl nějaké starší plavky, které se nesbalil. V koupelně ukradl jeden z ručníků, vzal si malý reproduktor pro hudbu a vydal se k bazénu. Mohl taky k jezeru, to ano, ale aby byl upřímný, moc se mu tam nechtělo.

Takže místo toho si pustil písničky tady a skočil šipku do bazénu. 

Jakmile se vynořil, dal si pár bazénů tam a zpátky, na rychlost, ležérně, různými styly. Dělal to často, než si zkrátka lehl na hladinu na záda a vypnul. Vyprázdnil hlavu. Byla to taková jeho forma meditace a po tomto setkání s Rorym to bylo opravdu potřeba. 

Tak přestal vnímat prostor i zvuky, že ani neslyšel, že se k němu někdo blíží. Neslyšel hned ty tři páry nohou, dokud mu někdo najednou nestříkl vodu do obličeje. To měl na chvíli a pocit, že se z toho šoku utopí.

Když se vzpamatovala postavil na nohy, zmateně se podíval na souš. Tam stál Kit s úšklebkem na tváři (aka ten, kdo mu stříkl vodu do tváře), vedle něj Evan a kousek od nich... Manny.

Nakrčil obočí. "Tohle se jak stalo?"

"Potkali jsme Mannyho v obchodě," kývl k němu Evan. "A jelikož jsi Kitovi napsal, že nám využiješ bazén, vzali jsme ho. Něco ti chce."

"Oh."

Kit se narovnal a hodil klíče od auta na lehátko, kde měl Luca věci. "Pak ho zavez domů, má u ná s v autě nákup pro babičku."

"Ah, to vůbec nebude potřeba-" ozval se Manny, ale Kit se na něj podíval pohledem, kterýho umlčel.

"No já si myslím."

Manny se pousmál. "Děkuju."

Tak se Kit s Evanem vypařili a vrátili se do domu. Luca vzhlédl z vody k Mannymu. "Přidáš se? Vsadím se, že ještě nějaký plavky-"

"To je dobrý," skočil mu do řeči Manny.

"Je tak třicet stupňů," namítl Luca. 

Povzdechl si. "Namočím si jen nohy." A tak si Manny sundal botasky i ponožky a za chvíli už seděl na okraji s nohama ve vodě. Luca byl o něco klidnější, když nad ním nestál jak dvoumetrový sloup.

"Tak, co mi potřebuješ?" zeptal se.

"Pozítří odlétám," konstatoval Manny.

"Neměl jsi už zítra?"

"O den jsem si to přesunul. Trochu... oddálit ten chaos, do kterého se vrátím."

Luca to chápal, protože za hodně velkou část chaosu mohl i on. Když Mannymu přerušil interview, sice se mu to poveslo tak, že jeho obličej nebyl na záznamu vidět, lidé ale stejně začali spekulovat o tom, kdo to byl, co se stalo. Hezky přihodil do Mannyho kotlíků teorií a výmyslů, se kterými jeho fanoušci a bulvár přicházeli. 

Takže si držel trochu odstup. Čekal, jak na to Manny bude reagovat. A ta chvíle přišla nejspíše teď. 

Luca uhnul pohledem. "Promiň, měl jsem se trochu ovládat, ne tak to interview ukončit a ještě přidat do-"

Manny se hlasitě uchechtl. "Prosím tě, kvůli tomuhle tady fakt nejsem."

Zmateně k němu vzhlédl. "Oh? A kvůli čemu teda?"

Manny šáhl do kapsy od šortek a vytáhl flash disk. Ukázal ho Lucovi. "Malý dárek ode mě. Za to, jak jsi mi tenhle šílený týden tady pomohl."

"Co na něm je?"

"Skoro každá písnička, kterou jsem kdy o nás, o tobě napsal a alespoň amatérsky ji nahrál."

Luca? Jeho prvotní reakce byla, že se zasmál. "Teď, proč si myslíš, že je tohle dobrý nápad mi vůbec dávat? Nechat to tady se mnou, když odjedeš?"

"Nechci odjet jak minule," namítl Manny. "Nechci... ti jen ublížit a přetrhat všechny kontakty."

Luca nasucho polkl. Protože v tu chvíli ho pochopil. Nedával mu to pro to, aby zničil jeho city, dával mu to jako formu naděje, že tohle není konec.

Že mezi nimi není konec. 

Luca doplaval blíže k němu, k druhému okraji, a chytil se za okraj tam. A pak řekl: "Byl jsem u Roryho. Takže je s ním definitivně konec."

Manny se uchechtl. "A?"

"A nic," pokrčil rameny Luca. A pak se vyšvihl, zapřel se rukama o okraj bazénu co nejblíže Mannymu, a dal mu jeden krátký, nečekaný polibek, než se ponořil zpátky do vody. 

Manny byl nejprve viditelně překvapený, ale ihned pochopil. Pochopil, že teď už chtěli oba to stejné, ať už budou překážky jakékoliv. 

A tak se k Lucovi sklonil, chytil ho za bradu, a začal ho jemně líbat. Luca se do polibku usmál, než zašeptal: "Odlož tu flešku."

"Co?"

"Odlož tu flešku," zamumlal znovu Luca. A sotva to Manny zmateně udělal, Luca ho vzal za triko a stáhl k sobě do bazénu.

Manny vyjekl a Luca mu se smíchem hned zacpal pusu a podíval se k domu, do oken. "Pšt, nepotřebujem, ať brácha s Evanem slídí."

"Jsem oblečený," zdůraznil Manny. "To ti nevadí?"

Podíval se na něj zpátky a natočil hlavu. "Vadí, ale myslím, že jiným způsobem, než myslíš ty."

Manny protočil očima. Luca se zasmál a znovu jejich rty spojil. Manny se opřel o okraj bazénu, jeho ruce na Lucově tváři, zatímco Lucovy ruce trochu objevovaly. Jenu měl na jeho pasu. A druhou začal pod trikem, které Mannymu voda nazvedávala, šmátrat výš a výš. 

Dokud sebou Manny netrhl. "P-promiň," vyhrkl a Luca své ruce rychle stáhl. Tyhle dvě sekundy stačily k tomu, aby pochopil. Pochopil, že některé věci ani pět let nezměnilo.

Takže dal Luca ruce viditelně nad hladinu a dal je raději Mannymu na ramena a za jeho hlavou je spojil. "Já se omlouvám," řekl a vtiskl mu další polibek. "Stejně jako tenkrát. Co je tobě příjemný."

Manny přikývl a vděčně se pousmál. "Děkuju," zamumlal. "Jen to bylo nečekaný. Nic víc," řekl. Pak vzal Lucovu ruku a položil ji přesně tam, kde ji Luca měl i před tím, než ucukl. Těsně pod jeho jizvy. Luca s lehkým úsměvem znovu spojil jejich rty. 

Manny byl v intimnostech vždy ten opatrnější, protože měl své nejistoty, Luca ale viděl, že se posunul. Manny úřed pěti lety by mu tu ruku zpátky nedal. 

"Okay, teď, pojďme pryč z tohoto domu, ať neděláme bráchovi divalo," zamumlal Luca. "Jdu ti najít něco suchého na oblečení.

Manny pobaveně přikývl. Luca tedy vyskočil z bazénu ven a svůj ručník hodil Mannymu. Celý mokrý se vydal k domu a jen se před dveřmi otřepal jak pes. Když na chodbě procházel kolem Kita, měl co dělat, aby se nerozesmál jeho pohledu. "Oh, ty jsi mrtvý zvíře, Luco, VŽDYŤ JSI CELEJ MOKREJ!"

"Pardon, pardon," prohodilr ychle, když už bral schody do patra po dvou. "Jen najdu něco suchýho Mannymu."

"Proč sakra-"

"Delší povídání," utrousil Luca. Kitovi to vysvětlí, až bude mít co. Protože teď si zkrátka museli promluvit o tom, co s nimi bude. 

|-|

tak, kapitola místo eseje napsána. v délce eseje. priority, ach jo.