Manny přišel do hudebnin zrovna, když tam byl i Luca.

Rozhodl se totiž, že by nemuselo bylt od věci ibčas Kitovi trichu vypomáhat a nemco si taky vydělat. Kit ho tedy vzal s sebou na jednu z odpoledních směn, aby mu něco málo ukázal, spíše doplňovaní zboží nebo úklid. A tak byl zrovna zalezlý v druhé části, kde utíral prach, když uslyšel Mannyho hlas.

Vykoukl hned k pokladně a nakrčil obočí. To Kit mu byl čelem, hned si ho všimnul a uchechtl se. Manny se tedy hned otočil a jejich pohledy setkaly. "Oh, dneska máš první směnu?"

Přikývl. Původně ji měl mít už o den dřív, Kit ale usoudil, zme na něj nebude mít ten den moc času, a tak to posunuli. To Mannymu nepsal. "Na co jdeš? Už jsem expert."

"Struny," prohodil. "Určitě mi profesionálně poradíš, jestli plastový nebo kovový anjakou značku na základě mé pokročilosti v hraní na kytaru, že?"

Musel se lehce zasmát. Manny samozřejmě veděl, že Luca o těchto věcech nemá ani páru. Přesto mu naznačil, ať kolem něj projde do místnosti, kde utíral prach, kde taky byly ale kytary a příslušenství k tomu. "Račte," řekl dramaticky. "Budou vám poskytnuty nadstandartní služby."

Kit se naklonil k Mannymu. "Pak mi dones, co ti nalže. Pravděpodobně to bude blbě."

Luca si odfrkl, Manny zas uchechtl. Pak se ale vydal za ním do druhé místnosti.

Samozřejmě, Luca mu nemohl jen tak poradit, a tak mu jen ukázal, kde struny mají, aby si je Manny mohl prohlédnout. Nejspíše už stejně měl nějaké své oblíbené, no ne?

"Co ta party?" zeptal se potichu, když si Manny dřepl ke strunám, aby ho Kit neslyšel. "Už ses ptal?"

Zavrtěl hlavou. "Řeknu jim, že spím u tebe, to bude jistota. A to bývá vždy spontánní, takže jim to řeknu až ten den. Ty?"

"Nápodobně," přikývl. "Nechci riskovat, že mě na druhý den bude Kit vyzpovídat a ještě mi řekne, že mám být do půl noci doma. Ale ještě uvidím."

"Asi tak. Naši by pravděpodobně udělali to samý."

"I když je ti už sedmnáct?"

Přikývl. "Mají... citlivější období, co se mě týče. Kvůli té operaci, změně jména a tak. Jako by si mysleli, že jsem najednou z porcelánu a všichni na světě jsou jako Haley."

Haley byla ta jeho nejlepší kamarádka, která se s ním přestala bavit. Luca už i věděl, jak vypadá, pro případ, že by ji někdy náhodně potkal. Mohl jí tak alepsoň podkopnout nohy nebo něco podobného.

Nakrčil obočí. "Mysleli si to nejprve i o mně?"

Luca jeho rodiče potkal jen párkrát. Když už u někoho byli, byli spíše u Lucy, už jen z toho důvodu, že Manny žil v bytě a v domě u Lucy měli zkrátka více prostoru. A navíc, jeho rodiče byli taky tak trochu workoholici. 

"Ověřují si každýho," zdůraznil pobaveně. "A každýmu na začátku nevěří. Včetně tebe."

Uchechtl se. "No, tak doufám, že jsem se jim osvědčil."

Manny se postavil, balíček strun v ruce. "Oh, to si piš. Mají tě rádi."

Luca se pousmál. "Aw. Můžeš jim říct, že já taky." Manny se uchechtl. 

"Okay, beru tyhle," prohodil Manny. Pak vzhlédl k Lucovi. "Díky za tvé profesionální rady."

"Když můžu, pomůžu," přikývl. Manny se už začal otáčet, jako by byl na odchodu, najednou ale zaváhal. A pak se otočil zpátky. "Hele, můžu mít ještě dotaz?"

"Hm?"

"Znáš Philipa Reye? Myslím, že chodí k tobě na školu."

Luca se zatvářil lehce zmateně. "Jo, proč?"

"Uhm, no, nějak přes tu skupinu, kterou Amber založila... napsal mi. Tak jsem si říkal, že se tě zeptám, jaký je."

"V jakým slova smyslu ti napsal?" zeptal se. Najednou ale pocítil strašně zvláštní pocit, jako by jeho tělo zpanikařilo vnitřně nad myšlenkou, že by Mannymu někdo napsal v tom slova smyslu.

"No, já jsem gay, on nejspíše taky slova smyslu?" řekl nejistě a uchechtl se. "Pozval mě ven. Tak jsem si říkal, jestli něco o něm nevíš, abych... abych se zkrátka nespálil," vydechl.

Luca začal vrtět hlavou. "Philip ne, Manny," řekl, i když pořádné odůvodnění vlastně neměl. Neznal ho natolik. Jen pár věci slyšel. "Nebo jako, co já vím, pokud jsi na nezávazný věci, jdi do toho. Ale on... nebude to s tebou myslet vážně."

Polkl. Doufal, že si Manny nevšimne, že tak trochu lže. Jediné, co o Philipovi slyšel, byl fakt, že zaspal nějaké rande, což se tak trochu stalo známým vtipem. No tak... tak si to trochu přikořenil. Nevinně. Bez důvodně.

Až na tu žárlivost, kterou měl pocit hmatatelně cítil kolem srdce. 

"Oh," vypadlo z Mannyho. "Fakt jo?"

Přikývl. Možná trochu více váhavě, než by se mu líbilo. 

Mannyho pohled se najednou zdál být více soustředěný. Nespouštěl z Lucova obličeje pohled. "Hm. Teď by mě zajímalo, proč lžeš."

"Nelžu," odfrkl si.

"Lžeš. Tvoje řeč těla tě vždy prozradí, protože najednou jsi úplně jinej, než minutu zpátky. Nervóznější."

"Klidně mi na plnou pusu řekni, že by z toho pravděpodobně nic nebylo, protože jsem trans. Já to ustojím, hele."

"Ah, tak to ale není-"

Naprosto zpanikařil, protože nechtěl, aby si Manny tohle myslel, to rozhodně nebylo jeho cílem. A tak se začal tak trochu zamotávat do své malé lži. Místo toho, aby mu řekl pravdu. Aby mu řekl, že nechce, aby s Philipem někam šel.

Manny sklopil pohled, nejspíše přesvědčen, že na to kápnul. Jakoby snad Luca nevěděl, že tohle jsou pro něj citlivá témata. Že se bál, že skončí kvůli tomu navždy sám. 

"Okay, tak lžu."

Manny k němu překvapeně vzhlédl. "Proč?"

"Protože-" začal, ale nakonec jen frustrovaně vydechl. Jak to měl vůbec říct? 

Manny čekal, očividně zmatený. A i když Luca většinou vždy věděl, co a kdy říct, v tu chvíli ho ta situace chytila nepřipraveného. Takže aby to slovy ještě víc nepodělal, rozhodl se raději konat. 

Vlastně, taky neměl tušení, co dělal, protože nikdy nikoho ještě nepolíbil. Ale to bylo přesně to, co v tu chvíli chtěl udělat. Chtěl Mannyho políbit. Chtěl mu ukázat, proč by neměl jít s Philipem ven. 

Takže to udělal. Nemotorně spojil jejich rty v jeden krátký polibek, než se odtáhl, aby viděl Mannyho reakci. 

Ta? Šlo rozhodně vidět, že byl v šoku. Luca se mu asi ani nedivil. 

A tak ho zkusil podruhé, tentokrát trochu víc. Položil Mannymu ruku na tvář. Zavřel oči. A předstíral, že naprosto ví, co dělá. Což asi opravdu nebylo tak špatné, protože Manny mu začal polibek opětovat a ještě mu dal ruce na pas.

Tak trochu nemohl uvěřit tomu, že se dokopal. Věděl, že Manny by to nikdy neudělal, Manny si pravděpodobně i myslel, že Luca má zájem možná tak v nějakém alternativním vesmíru, ne v tomhle. Takže to tak nějak od začátku bylo na něm. A Philip byl poslední tečka, aby to konečně udělal. 

A pak uslyšel kroky. 

Odskočil od Mannyho snad na dva metry, otřel si rty, jako by snad šlo něco poznat. A sotva vzhlédl, uviděl do místnosti vejít Kita. Tázavě se na ně podíval, na tu vzdálenost mezi nimi. Manny doslova stál u stojanu se strunami jako solný sloup. Pak jen zavrtěl hlavou ve smyslu, že se ani ptát nebude, a kývl na Mannyho. "Máš něco normálního?"

Manny přikývl, stále očividně trochu mimo. "Jo. Klasiku," řekl a ukázal je.

Kit uznale kývl. "Dobrá volba. Okay, tak pojďme ti je namarkovat."

Kit doslova čekal, až se dají do chůze, což nakonec jako první udělal Manny. Když byli u pokladny, Luca šel schválně na druhou stranu a za Kita. Manny podal Kitovi peníze. A zatímco Kit hledal drobné na vrácení, podívali se na sebe. 

Luca se viditelně kousl do rtu, aby se viditelně nesmál. Manny vypadal, že se snaží o to samé.

"Hej," ozval se Kit a kývnul na Lucu. "Ty pauzu ale ještě nemáš."

"Ale-"

"Chceš strhnout prníze?"

Manny se hlasitě uchechtl, zatímco si drobné schovával. "Nechám vás se tady hádat. Díky za ty struny." Pak se podíval na Lucu. "Tak pozítří?"

Přikývl. "Pozítří," zopakoval. 

Asi byl jejich oční kontakt delší, než bylo třeba, ale Lucovi řekl jedno. Tentokrát to rozhodně nepodělal. 

|-|

jealous luca is my fav luca fr