V dalších dnech našeho pobytu na rodinné chatě na mě Justin už nic nezkusil.

Každý den jsme celá parta, kromě Justina, vždy někam zamířili. Buď jsme se jen tak šli projít, nebo jsme zamířili na lyže či běžky.

Musím říct, že jsem si ty týdny náramě užila a co se týče těch Vánočních tradic?

Ty jsme samozřejmě nemohli vynechat. Už jen kvůli tomu, že s námi byla Pandička, Jazmyn a Jaxon.

Od té doby, co jsem se Justinovi snažila vyhýbat se Pattie s mou mamkou začala podezřele víc bavit, než obvykle.

Připadalo mi to divné, ale nejspíše jsem byla jen paranoidní.

Když se naše rodinná dovolená pomalu blížila ke konci, naposledy jsme si všichni, zase kromě Justina, sedli ke stolu, pili kafe a vybavovali si naše vzpomínky.

Po dvou hodinách hromadného drbání jsem se s Stellou rozhodla, že už je čas jet a tak jsme se se všemi postupně rozloučili.

Myslela jsem, že když už se Justin neobjevil u stolu, že se v chodbě neobjeví ani při loučení, ale myslela jsem si špatně.

Skoro jsme byly na odchodu, když zvolal mé jméno a řekl větu tím stylem: "Ty se se mnou ani nerozloučíš?"

Jen jsem nad tím s úsměvem protočila očima a vjela mu do nastavené náruče.

''Budeš mi chybět babe..'' Šeptl mi do ucha tak, aby to nikdo jiný neslyšel a já ucítila, jak každý chlup na mém těle spozorněl.

Jen jsem ho poplácala po zádech a s přiblblým úsměvem na tváři se od něj odtáhla. Neměla jsem sílu to nějak komentovat a tak jsem na něj jen tak mávla a vypadla.

''Co to mělo znamenat?'' Vysmívala se mi Stella a já ji spražila pohledem.

''Hele buď sticha, jo?'' Zabručela jsem na ní a ona hned udusila veškerý pokus o posměšek, no i tak se hned, jak jsme vyjely začala tlemit jako blázen.

Naštvaně jsem jí praštila do ramene, ale ona se začala tlemit ještě víc. Takže jsem to vzdala a radši pustila rádio.

Po hodině a půl jsme konečně dorazily domů. Zatímco Stella polovinu cesty prospala, já řídila.

Byla jsem naprosto zničená a i když mě druhý den čekalo focení nějaké nové kampaně, jakmile jsme dorazily domů, hodila jsem kufry do rohu a zachumlala se do peřin mé milované postele.

Okolo sedmé večer mě ale vzbudila Stella, jestli nemám hlad, protože ona ano a jde si někam do restaurace.

Sice jsem ze začátku brblala, ale nakonec jsem jí dala za pravdu a souhlasila.

Navlíkla jsem na sebe něco čistého, hodila jsem do malé kabelky mobil, klíče a peněženku a upalovala jsem do chodby, kde už na mě čekala nevrlá Stella.

Obula jsem si rychle Vansky a mohly jsme vyrazit. Už u výtahu jsme se rozhodly, že půjdeme pěšky a tak jsme vystoupili v předposledním patře a vyšly vstříc ulicím.

Jen tak jsme se o něčem celou cestu bavily, znáte to.. Holčičí drby. Skoro jsme už byly u naší restaurace, když do mě začala Stella horlivě šťouchat a zpomalovat.

Nesouhlasně jsem na ní zabručela a kdyby mě nezastavila, mozná bych ji i na místě vynadala.

''Co blbneš?!'' Vykřikla jsem šeptem.

''Ššš.. Buď zticha a koukej.'' Šeptla mi nazpět.

Nakonec jsme zastavily a já se podívala směrem, kam se dívala i Stella.

To, co jsem viděla, mě ranilo a to dost, protože jsem si myslela, že je jiný a že mu na mě aspoň trochu záleží.. Ale zároveň jsem to trochu i čekala.

A co jsme vlastně viděli? Viděli jsme Justina, ve smokingu a s zářivým odzbrojujícím úsměvem, jak pomáhá, mě dost povědomé, brunetce z auta.

Následovně ji nabízí rámě a pomalou chůzí společně míří do naší oblíbené restaurace.

''Přešel mě hlad..'' Šeptla jsem směrem k Stelle a otočila se na podpatku.

''Ne, počkej.. Nemíním se dívat na to, jak se z tebe stává anorektička, jen kvůli tomu blbovi. Takže jdeme jinam a bez keců.'' Prohlásila, vzala mě za ruku a táhla do protější restaurace.

Vešly jsme do maličké zašité restaurace, kde jedlo jen pár lidí. I přesto to tu vábně vonělo zajímavým a jistě velmi chutným jídlem. 

Usadily jsme se k nějakému stolu u okna a hned k nám přiběhl mladý číšník.

''Dobrý den, jsem Tony a dnes budu Váš číšník. Tady máte Meny. Mohu se zeptat, co si dáte k pití?'' Pronesl profesionálně a já se na něj pousmála.

''Poprosila bych o pomerančový džus do půllitru, prosím.'' Odpověděla jsem mu, jen přikývl a pohlédl na Stellu.

''Colu. Dám si colu, prosím.'' Zazubila se na něj a on s pousmátím odešel.

''Zajímavé, proč jsme sem nezašly dřív?'' Pronesla jsem zamyšleně, když jsem četla nabídku.

Měli tu opravdu zajímavá jídla i jejich názvy a nebylo to tu ani tak moc drahé. Docela jsem se divila, proč tu nemají hodně lidí, jistě to bude lepší než vedle.

''Jedna Cola a jeden džus, pro dvě krásné slečny.'' Pousmál se na nás a podal nám naše pití.

Tiše jsme poděkovali a on se hned zeptal na naše objednávky.

Zatímco Stella zkusila místní specialitu New Yorkské koule s omáčkou, americkými bramborami, oblohou a tatarkou.. Já zvolila klasiku a to místní Bolaňské špagety s masem a extra sýrem.

''Takže, ty a koule joo? Myslela jsem, že ty jsi na něco jiného.'' Zašklebila jsem se na ní hned, jak ten kluk odešel.

Nejdříve se zdálo, že se naštve, ale nakonec to vzala s nadhledem a ještě o tom vtipkovala.

''No to víš no.. Někdy si musím dát pauzu od mé.. orientace.'' Zašklebila se a já se zasmála.

Pohled mi sklouzl směrem k stolům v protější restauraci a hned jsem si všimla onoho bruneta, který mi před několika dny tolik pomotal hlavu.

Naprosto bezstarostně se usmíval na brunetku v červeném, držel ji za ruku a zdálo se, že s ní i flirtoval.

V duchu jsem zesmutněla, protože mi to tolik připomínalo minulost.. Na chvíli jsem možná trochu zapřemýšlela nad tím, jaké by to asi bylo, kdybych na místě té brunetky seděla já.

Hned jsem ale nad svými myšlenkami zavrtěla hlavou a soustředila se na tuto restauraci.

Vzhledově byla dost obyčejná. Starší stoly a stejně tak i starší židle. Dřevěný bar a vše doladěné různými bilými dekoracemi.

Vše tu, ale na mě působilo příjemnými a klidným dojmem. Cítila jsem se tu uvolněně. 

Než jsme se nadály, ležely před námi na stole dva talíře s lahodně vonícím i vypadajícím jídlem. Poděkovaly jsme, poté si navzájem popřály dobrou chuť a pustily se do toho. 

Musím říct, že to bylo doslova božské dopuštění. Za tu cenu, bych nikde v žádné jiné restauraci, tady v New Yorku, nesehnala tak výborné jídlo. 

Kdykoliv se mi na jazyku rozplynula ta lahodná chuť bolaňské omáčky, ladně jsem přivřela víčka a snažila si to co nejvíce vychutnat. Když jsem pak rozevřela víčka a pohlédla na Stellu, nebyla na tom jinak. 

Když jsme dojedly, mladík k nám hned přiskočil a my mu za tu dobrotu poděkovaly a vynesly naše kladné názory na jídlo i prostředí. Mladík byl spokojený a stále se uculoval. 

Nakonec jsme si objednaly každá jedno kafe a zdržely se o hodinu déle, než jsme původně plánovaly. 

Když jsme z restaurace vycházely, New York byl už pohlcený tmou, no i tak to tu bylo stále osvětlené různými billboardy, auty, i světly z domů a ulice zaplněné lidmi. 

Přesto jsem si nedokázala nevšimnout, že i páreček, který jsme potkaly na cestě sem, zrovna také vycházel z jejich restaurace a tak jsme trochu přidaly na kroku. 

Do pár minut jsme už obě byly doma, zatímco Stella se šla sprchovat, já zalezla do svého pokoje a hodila sebou o postel. Bohužel mě pohltila jakási tělesná magie, které se říká únava a já upadla do říše snů. 

Ták 😊 Jak se líbí dnešní kapitola? 😄
Ještě zítra a poté si na kapitoly budete muset čekat déle 😅😂❤ Jsem totiť moc líná poslední dobou psát nové kapitoly 😂❤