Chào các bạn! Vì nhiều lý do từ nay Truyen2U chính thức đổi tên là Truyen247.Pro. Mong các bạn tiếp tục ủng hộ truy cập tên miền mới này nhé! Mãi yêu... ♥

•5• Bezesná noc

Jen, co jsem se položila do postele a trochu přivřela unavená víčka, věděla jsem, že dnes neusnu.

Nechápala jsem však proč. Je to obyčejný mladý chlap jako každý jiný, tak proč na něj tolik myslím?

Celou noc jsem myslela na jeho slova, obracela je a chtěla tím zjistit, jak to všechno myslí a co chce učinit.

Nepodařilo se.

Myslela jsem na jeho jemné dotyky a horké rty, které mě líbaly na krku.

Myslela jsem na tu úžasnou noc zamlženou alkoholem a vášní.

Po několika hodinách jsem to už nemohla vydržet.

Stella spala jako zabitá a tak jsem se co nejpotišeji vyplížila z postele a pokoje ven na chodbu.

Zaposlouchala jsem se do tichého prostoru a tím zjistila, že všichni v domě spí, tedy až na mně.

Pomalu a potichu jako myška jsem přešla chodbu ke dveřím do Justinova pokoje.

Chvíli jsem před nimi stála a přemýšlela, jestli k němu mám opravdu zajít nebo ne.

Nakonec mě neznámý cit zavedl dovnitř. Opatrně a potichu jsem otevřela dveře a ladností šelmy se dostala dovnitř.

Poté jsem dveře za sebou zavřela a pohlédla do tmy potopeného pokoje. Zdálo se, že Justin spal.

A tak jsem celý pokoj potichu přešla až k jeho posteli. Najednou jsem pocítila stud, opravdu jsem se dostala až sem? A kvůli takovému účelu?

Nenechte se mýlit, ale nikdy jsem taková nebyla. Nikdy jsem netoužila po muži, který mě naplní tak živoucí vášní.

Vždy jsem byla velmi romantická, potrpěla si na slušnost a milost, ale to se mi moc nevyplácelo.

Pomalu jsem sahala po dece, když v tom mě jeho velké ruce zezadu vzaly za boky a stáhly mě k jeho tělu za mnou.

Takže nespal... Celou dobu na čekal. On věděl, že přijdu..

Musím uznat, že jsem se lekla. Dokonce jsem i vyjekla, ale Justin můj výkřik strachu umlčel polibkem, do kterého se usmál.

''Co tu děláš Barbaro..'' Zavrněl mi do úst.

''Justine.. Já...'' Nedokázala jsem se vyjádřit. Na což se jen usmál.

''Co chceš Barbaro?'' Zavrněl mi do krku a já potichu vzdychla. Ksakru, co to zase dělám?!

''Justine..'' Vzdychla jsem jeho jméno poté, co mi na krk věnoval další slabý polibek.

Chce mě zmanipulivat, napadlo mě. To už se mu ale povedlo dříve. Uznala jsem po chvíli.

''Co potřebuješ Barbaro.. Řekni mi to. Chci to slyšet..'' Zavrněl mi do krku a lehce se otřel rty o můj krk, tím mě úplně odzbrojil. Moc dobře věděl co se ženskými dělají polibky na krku.

Má sebekontrola se vypařila jako pára nad hrncem a já se konečně dovedla vyjádřit.

''Chci Tebe Justine.. A potřebuji tě. Potřebuji tě cítit na každém kousíčku mého těla.'' Vzdychla jsem.

Všimla jsem si, že zatímco jsem mu toto vzdychala na rtech, ladně přivíral víčka a užíval si toho, jak přiznávám porážku.

Měl pravdu. Jemu neodolám. Dneska už ne..

''Áno Barbaro.. To jsem chtěl slyšet.'' Zavrněl a rychle mě vydzvyhl do vzduchu.

Obtočila jsem si kolem jeho vypracovaných boků nohy a přitom mu opětovala polibky, které mi věnoval.

Hodil se mnou o postel a jako šelma si ladně lehl nade mě. Vedle mé hlavy se opíral o ruce, aby mě nezalehl a přitom se věnoval mým rtům.

Jeho rty.. Jak jen vyjádřit ty jeho načervenalé polštářky, které kvůli našim polibkům pomalu, ale jistě natýkaly.

Jednu ruku jsem zvedla z postele a přemístila ji na jeho bicepsy, lépe řečeno, jak my holky rády říkáme, na jeho pracně vypracovaný pekáč buchet, kterým se pyšnil.

Nikdy jsem neměla ráda kluky, kteří byli hodně vypracovaní. Vždy se mi líbili ti, kteří měli trochu vidět tento pekáč buchet, krásně vypracovaná záda a zadek. A přesně takový byl i Justin.

Bylo vidět, že cvičí, ale že to tolik nepřehání. Což mě k němu přitahovalo o něco víc.

Rukou jsem jezdila po jeho vypracovaném břiše a přitom jsem si užívala jeho rty.

Byl tak jemný.. A přitom tak dravý a vášnivý. Vyzařovala z něj dravost, touha i povýšennost, což se mi na něm tolik líbilo.

Než jsem se nadála, jeho rty se pohly o kousek níž, na mou bradu. Pak sklouzly na můj krk a já potichu vzdychla.

Než jsem se nadála, jel pomalu níž a níž, až se dostal k mým prsům. Jedno si vzal do ruky a druhé laskal svými rty.

Bylo to tak příjemné, že jsem se musela zakousnout do rtu, abych nevydala hlasitý vzdych.

''Vzdychej pro mě Barbaro..'' Zavrněl mi do hrudníku a pak se vrátil zpět k jeho práci.

Nemohla jsem to nadále vydržet, oběma rukama jsem zajela do jeho vlasů a zvedla jeho hlavu k té mé.

Poté jsem nás přetočila tak, abychom si vyměnily role. Já seděla na něm a krčila se k jeho rtům, zatímco on ležel pode mnou a užíval si toho.

Líbala jsem ho a on mně. Naše jazyky se o sebe třely a my si užívali každé chvíle, která nás naplňovala čím dál víc.

Svýma rukama jsem putovala po jeho těle níž a níž. Když jsem jimi dorazila až k lemu jeho trenýrek, přerušila jsem náš polibek a on se na mě podíval ublíženě.

''Slibuješ, že budeme potichu?'' Zašeptala jsem a on se usmál.

''Slibuji. Budeme jako myšky.'' Šeptl ke mě nazpátek.

Poté mě letmě políbil a přetočil nás tak, abych já ležela a on byl nade mnou.

''Připravená? Nebo chceš..'' Nestihl to dokončit, protože jsem mu skočila do reči.

''Chci Tě cítit. Na předehru se vyser.'' Pousmála jsem se a on také.

Lehce mě políbil a pak si sundal boxerky. Udělala jsem to samé a pak mu pohlédla do čokoládových očí.

Vlastně.. Už nebyly čokoládové. Od té doby, co jsem mu řekla, že ho chci, mu nějak záhadně ztmavly. Bylo to tak sexy..

Políbil mě na rty a chvíli potom ho do mě nečekaně zasunul. Bylo to jako bomba.

Najednou ve mě vše vybouchlo, jako bych ucítila konečný orgasmus, ale přitom teprve začínal.

Bylo to tak příjemné, i ta jeho délka. Pomalu se začal pohybovat a já si mezitím obmotala okolo jeho pasu mé nohy a přitahovala si ho co nejblíže k sobě.

Líbali jsme se, dravě, zatímco se ve mě pohyboval a opravdu to bylo úžasné. Tedy do té doby, dokud do mě nestrčil prst. Fungovalo to jako další bomba orgasmu.

Mohla jsem se z toho zbláznit. Přestala jsem se s ním líbat a jen jsem si to užívala.

Byl tak skvělej, že jsem pomalu zapomínala kde vůbec jsme a jak se jmenuji.

Slastí jsem zavřela víčka a nechala je zavřená po celou tu dobu. Bylo tak zatraceně těžké své vzdychy držet v klidu... Justin mi potichu vzdychal na krk a já na tom nebyla jinak.

No.. Spíše jsem jinak nemohla.. Kdybychom totiž byli hluční, mohl by se někdo vzbudit a to by pak nebylo úplně nejlepší..

Po dlouhé době, která mi připadala jako chvilička jsme se oba s tichým výkřikem jména toho druhého udělali.

Justin se svalil vedle mě a rychle oddechoval. Oba jsme byli spocení až na zadcích a udýchaní jako kobyly.

Lehla jsem si na jeho hruď a za to si vysloužila polibek do vlasů. Pousmála jsem se na něj a vtiskla mu polibek na rty.

Pak jsem unaveně zavřela víčka a nechtěně, s úsměvem na tváři, usnula.

Tak jak se líbí dnešní zvrácená kapitola? 🙈 Nevadilo Vám, že to všechno by jaksi-taksi popsané do detailů? Ptám se, protože se takové kapitoly budou v tomto příběhu objevovat dost často 😅❤

Bạn đang đọc truyện trên: Truyen247.Pro