Tento týden mám konečně prázdniny, tak jsem si pro Vás přichystala aspoň malé překvapení v podobě vydání další kapitoly dřív, než normálně 😊❤️ snad se Vám bude líbit a přeji příjemné čtení 😊❤️

''Těší mě. Já jsem Barbara. Barbara Palvin.'' Justinova ex. Doplním si však v duchu a mile se usměji, zatímco jí, lehce vyvedenou z míry, nabízím potřesení rukou.

Chvíli váhá a poté se jen nesměle usměje a přijme mou ruku.

"I mě těší, Barbaro." snaží se být milá, bohužel mě si nijak na svoji stranu nepřehodí.

"Fajn.. A teď mě omluvte, jdu si dát něco k snídani." promluvím zdvořile a odejdu.

Zanechávám za sebou jen šum, který se mnou souhlasí a postupně se celý dům vrací zpět tam, kde každý byl před tím, než se tu objevila Hailey.

Hailey. Ta dívka mi vlezla do hlavy a nechce z ní vypadnout. I když bych správně neměla a ani nechci nad tím přemýšlet, přichází mi na mysl myšlenky typu "co má asi ona a já ne?" ovšem vždy nad tím jen pomyslně protočím očima a nechám to být.

Nechci nad ní přemýšlet a tak se rozhodnu, že si udělám něco k snídani. Přesněji - vajíčka se slaninou.

Ihned se do toho pustím a nemůžu se dočkat, až to sním, i když nemám vlastně ani hlad.

Zatímco si připravuji snídani, do kuchyně vejde Pattie, nervóznější než když jí před několika minutami opouštěla.

"Barbaro, moc mě to mrzí. Už to plně chápu. Chtěla bych ti ale připomenout, že do naší rodiny budeš vždy patřit a my tě i tak budeme brát za svou dceru. Nelíbí se mi co teď Justin udělal a bylo od něj velice neslušné, když se nezeptal ani tvých rodičů, jestli si sem někoho může přivést. Ne Barbaro, neskákej mi do řeči, je to pravda. Je to jenom drzí podvraťák, ale počkej.. Já si to s ním ještě vyřídím." nadechne se, aby mohla pokračovat, ale já jí zastavím svými slovy.

"Pattie, nech to být. Ano, bylo neslušné ji sem vzít, když nebyla ani pozvaná, ale to je teď úplně jedno. Justin riskuje už sám o sobě, že se s ním nikdo z těchto lidí už nebude bavit. Už tak měl jistě velký strach jak zareagujeme, tak mu to nedělej ještě těžší." pohladím ji po rameni a mile se pousměji.

"Ano, je pravda, že mi to ublížilo, ale nevadí. Já se vzpamatuji. Pokud s ní Justin bude šťastný, budu šťastná i já. " dodám nakonec a všimnou si, jak má Pattie v očích slzy.

"Bože Pattie, stalo se něco?" vyděsím se ihned. Že by jí to až tolik mrzelo?

"Ale ne Bar. Jsi moc hodná. Vlastně až moc. Justin si tě vůbec nezasloužil ani nezaslouží. Protože zatímco on myslí jen sám na svoje dobro, tak ty na něj dohlížíš a ještě mu pomáháš místo toho, aby jsi byla naštvaná či smutná. Musím se ti přiznat, jsi má velká inspirace a máš můj obdiv." odpoví mi ihned a já při zmínění poslední věty cítím, jak mě zaštípou oči.

"Ohh.. Pattie.. " vydechnu nakonec těžce a přitáhnu si jí do náruče.

Když se obě uklidníme, dodělám si svou snídani a Pattie zamíří do jídelny za dětmi.

***
Je už odpoledne a v chatě je nezvyklé ticho. Túra, která se dnes měla konat byla zrušena, protože se mé mamce udělalo nevolno.

A tak jsme tu všichni na jedné hromádce a nevíme co se sebou. Jediné děti se baví, i když né tak úplně s blonďatou Hailey, jako spíše se mnou.

Momentálně je Hailey někde s Justinem, protože jeho rodiče s ní nechtějí mluvit ani jí víc poznat.

Musím se ale přiznat. Je mi jí docela líto.. Být já v její kůži, už dávno bych to nezvládla a odešla. Ale ona se stále stále drží.

"Justine mohl by jsi na moment?" zaslechnu hlas Jeremyho a ihned zvednu hlavu.

Až teď si všimnu, že ve dveřích od pokoje dětí stál tiše Justin a z povzdálí nás sledoval.

"Jasný." odpoví nakonec a před tím, než odejde, mi opětuje pohled a slabě se usměje.

"Balbalo a co tu vůbec chce ta blonďatá paní?" zeptá se mě Jaxon zničehonic.

"Uhm.. Jaxone víš.. Jmenuje se Hailey a bude teď s Justinem bydlet místo mě. Mají se rádi víš a tak chtějí být spolu." vysvětlím mu hloupě a on se zamračí.

"A plooč?" No a přesně tohohle jsem se bála.

"Co proč?" dělám hloupou i když moc dobře vím, na co naráží. Jazmyn je prozatím ticho.

"No ploč jí Justin má lád, když má lád tebe. A ploč už s ním nemůžeš bydlet ty a ona jo?" nenechá se jen tak zastrašit a stojí si za svým.

Moc dobře ho chápu, chce to všechno jen pochopit a trochu se v tom vyznat. Nejsem si však jistá, jestli mám právo na to, mu to říct.

Nakonec se na to však kašlu a pustím se do vysvětlování.

"Víš, my s Justinem už se rádi nemáme a protože lidi potřebují lásku, stejně jako ty teď potřebuješ mámu, našel si Justin Hailey, kterou má teď rád. Možná by byl moc rád, kdyby jste jí měly rádi i vy. Určitě by jste mu tím udělali radost." pousměji se na ně, ovšem Jazmyn mi nevěnuje ani jeden pohled a Jax se nepřestává mračit.

"Tak to ne. Já mám rád tebe a navíc, ona se mi vůbec nelíbí." rozhodne se a aby tomu dodal ty správné grády, ještě se k tomu postaví a zatne ruce v pěstičky.

"Ňuu.. Ty jsi moje zlatíčko, viď?" pousměji se a stáhnu si ho k sobě do náruče.

Ihned se začne culit, ale objetí mi opětuje. Nastavím ruku i směrem k Jazmyn, která se tváří podobně jako před chvílí Jax. K mému potěšení ale neváhá a mou náruč přijímá též.

S těmito dvoumi andílky bych se mohla obýmat donekonečna a stejně by mi to bylo málo. Jsou tak úžasní!

"Je fajn když máš s nimi takový hezký vztah." ozve se cizí hlas ode dveří a to nás tři ihned donutí zvednout hlavy.

"My tě nikdy nebudeme mít rádi! Naše teta je Barbara, ne ty!" zakřičí ihned Jax.

"Ale noták Jaxy." zastavím ho ihned a zamračím se.

"Ne to je v pořádku. Chápu to. Zničehonic jsem se objevila na Vaší dovolené a kompletně se svým příchodem nabourala do Vašeho připraveného programu. Moc mě to mrzí, kdyby mi ale Justin neřekl, že o mě všichni víte, nepřijela bych. Vlastně jsem ani nechtěla, protože jsem se přesně tohohle obávala. Ale co nadělám, musím se s tím vyrovnat. Začátky asi nebudou úplně růžové." pokrčí rameny a zůstává stále na svém místě ve dveřích.

"Jinak to asi nepůjde no." odpovím jí nakonec váhavě.

"No nic.. Nebudu kazit radost i Vám a nechám Vás tu." pousměje se a odejde.

V tuto chvíli mi jí bylo neskutečně líto. Tak moc jsem jí chtěla zavolat zpátky a nabídnout jí, jestli by se nechtěla přidat. Když je ale Jax tak ošklivý, nejsem si jistá, jestli by to byl dobrý nápad..

"Vůbec jí nemám rád." utvrdí mě Jax v mém rozhodnutí a já se zamračím.

"Tak dost. To by stačilo." vyjedu najednou. Zvednu se, přejdu ke dveřím, které zavřu a poté se vrátím zpět k dětem.

Sednu si k nim na zem, abychom byli všichni ve stejné výšce, protože pak děti dospělé berou jako sobě rovné a lépe je poslouchají.

"Takhle by to nešlo. Jaxi vůbec se mi nelíbí tvoje chování. Ano, chápu tě, ale musíš pochopit, že sama Hailey to má velice těžké a vy jí to tu ještě zhoršujete. Nemusíte být k ní hned od začátku milý, ale aspoň se snažte nebýt na ni hnusný a trochu jí pochopit.. Ano?" na každého z nich se podívám, zatímco koukají k zemi.

"Nom.. To by jsme měli a co by jste teď řekli na nějaký super výlet?" usměji se a oni se rychle rozzáří.

"Jooo!" vypísknou oba.

"Tak fajn, převlékněte se do něčeho slušného a sejdeme se dole, dobře? Ještě to musím domluvit s vašimi rodiči." pronesu a oni přikývnou.

"Jazz, pomůžeš Jaxonovi prosím?" pohlédnu na ní a ona ihned přikývne.

"Neboj se. Možná se chovám jako malá, ale je na mě spoleh." mrkne na mě a já se ihned pousměji.

"Děkuju. Jste zlatíčka." každému z nich ještě věnuji pusu na čelo a poté se ihned vydám dolů, najít Pattie.

"Ahoj." pousměji se na ní, když jí najdu v obýváku se všemi ženskými, kromě Stelly a Alex, které jely někam do města.

Původně jsem měla jet s nimi, ale moc se mi nechtělo když jsem viděla ostatní. Tak jsem jim aspoň půjčila mé auto a upozornila je, že na něm poté nesmí být ani škrábanec jinak je uškrtím. 

''Ahoooj. Kde jsou děti?'' zeptá se mě ihned. 

''No, kvůli tomu sem jdu. Ne, neboj, nic se jim nestalo.'' uklidním jí ihned, jakmile si všimnu jejího vyděšeného výrazu. 

''Spíš mě napadlo, že bych je vzala na nějaký výlet, tak jsem se chtěla zeptat, jestli to nevadí?'' svou otázku položím spíše jako větu, ale Pattie jí pochopí. 

''Ježiš vůbec. Budu spíš ráda, aspoň se vyblbnou.. Kolik budeš chtít peněz?'' zeptá se ihned a zvedne se. 

''Ježiš nic. To je dobré Pattie, fakt.'' tvrdím s úsměvem. 

''Barbaro, to po tobě ale přece nemůžu chtít. Navíc si jistě zase budou vymýšlet hlouposti..'' protočí nad svými dětmi očima a já nad tím mávnu rukou. 

''Tak ať peněz mám dost. Tohle si nech třeba na zítřejší túru, tedy pokud nějaká bude. Dobře?'' pousměji se a Pattie si povzdechne. 

''Tak tedy dobře.. Moc je ale nerozcapuj, ano?'' vzdá to nakonec a já se zašklebím. 

''Neboj se a děkuju.'' líbnu jí na tvář a už rychle mizím, než si to stihne rozmyslet. 

Vyběhnu rychle schody šťastná, že mi to vyšlo a jdu směrem k Justinově a Haileyině ložnici, když v tom zaslechnu rozhovor, který nebyl určený pro mé uši, ale bohužel se tak stalo.

''Justine a já ti říkám, že tě má jenom pro prachy!'' ozve se rozčílený, ale přesto tlumený hlas Jeremyho. Ihned se schovám za roh, abych nebyla vidět. 

''Tati, ale ty to nechápeš. Já jí mi-.'' začne Justin, ale Jeremy ho v tom naštěstí zastaví. 

Tati, ale ty to nechápeš. Já jí miluju. Tyto dvě, zcela neškodné věty, ve mě vyvolávaly neskutečnou bolest. Měla jsem takovou chuť se na místě rozbrečet ze všeho toho návalu emocí, které mnou teď projely jako hurikán. 

Potřebovala jsem odtud zmizet. Ne kvůli tomu, že jsem se bála, že mě uvidí, ale kvůli tomu, že jsem to potřebovala rozdýchat. Udělala jsem krok dozadu, ale jako naschvál jsem narazila do velké staré vázy, která s hukotem spadla na zem, ale naštěstí se nerozbila. 

''Co tu sakra děláš?'' ozve se mi ihned za zády nepříjemně až mi po zádech přeběhne mráz.

Aaaa.. Je tu další kapitola 😊❤️  protentokrát trošičku delší než obvykle, ale to se jistě lehce přehlédne 😁😁
Snad se Vám líbila, opět budu ráda za nějaké Vaše komentáře, ať už budou jakékoliv 🙈❤️
Přeji hezký zbytek dne,
Vaše Sweeaty_