Chào các bạn! Vì nhiều lý do từ nay Truyen2U chính thức đổi tên là Truyen247.Pro. Mong các bạn tiếp tục ủng hộ truy cập tên miền mới này nhé! Mãi yêu... ♥

•2• To není možný!

Tuto kapitolu věnuji své kamarádce LenkaStardoll, za její trpělivost při vybírání obrázku. 😂💙

Domů jsme přijely tak tak, aby jsme začaly balit.

Každá si zalezla do svého pokoje a nevylezla, dokud neměla zabaleno. Což bylo asi za tři hodiny.

Musela jsem ještě zavolat mamce, aby mi řekla jak dlouho na té chatě budem, abych věděla, kolik si toho zabalit.

Nakonec mi to vydalo na tři kufry, ten třetí byl jen s dárky, které jsem už také měla zabalené.

Když jsem vylezla z pokoje, byla jsem líná si uvařit a tak jsem zaťukala na Stelliny dveře.

''Dále.'' Zvolala a já vešla.

''Uvaříš? Nebo si zavoláme špagety?'' Zeptala jsem se.

''Nee.. Mě se dneska vařit nechce. Objednej špagety.'' Mykla rameny a já tedy zvedla telefon a objednala bolaňské špagety domů.

Po půl hodině jsme je už v obýváku jedly u oblíbeného seriálu Pretty Little Liars (Prolhané Krásky), který jsme si stáhly.

Nakonec jsme si řekly dobrou noc, osprchovaly se, nastavily budíky na devátou hodinu ranní a spokojeně ulehly do svých postelí.

******
Další den ráno jsme už v deset byly kompletně připravené na odjezd. Jelikož tam máme být v jedenáct, máme co dělat aby jsme to stihly pokud budou na silnicích zácpy.

S Stellou jsme si převezly všechny kufry do podzemní garáže a následovně je naskládaly do mého miláčka. Pak jsme se vrátily pro pár věcí na cestu a nakonec vyrazily.

V jedenáct a několik minut jsme už stály před domem mých rodičů, kteří netrpělivě společně s těmi Stellyinými čekali.

Společně s Stellou jsme pak vylezly z auta a přivítaly se s ostatními. Nejraději jsem asi viděla svoji sestru, společně s její vlastní rodinou, kterou jsem naposledy viděla o Vánocích. Což je už rok zpět.

''Dáme si kafe a pak pojedem? Nebo vyjedeme teď?'' Zeptala se mamka a já mykla rameny.

''Mě je to celkem jedno mami. Je to jen na vás.'' Odpověděla jsem.

Nakonec jsme tedy zůstaly na kafe a pokec. Trvalo to asi hodinu a pak jsme ve čtyřech autech vyrazily na rodinou chatu.

Cesta trvala dohromady další hodinu a půl a já z toho neustálého sezení za volantem začínala být unavená.

Když jsme dorazily na chatu bylo něco okolo třetí. Hned po nás přijelo další auto. To bude nejspíš ta třetí rodina. Pomyslela jsem si.

Mamka za námi hned přišla a řekla, ať se jdeme přivítat.

''Ahoj Pattie.'' Usmála se mamka na postarší ženu v jejím věku s černýma vlasama, milým obličejem a modrýma očima.

''Ahoj Barbaro. Ráda tě zase vidím.'' Usmála se Pattie a objala ji.

''Pattie. Chtěla bych ti představit své dcery, Barbaru a Anitu.'' Usmála se mamka a otočila se na mě a Anitu.

''Dobrý den, já jsem Anita, nejstarší dcera, těší mě.'' Představila se Anita a podala ji ruku.

''Pattie. Také mě těší Anito.'' Potřásla si s ní a podívala se na mě.

''Já jsem Barbara.'' Usmála jsem se a taky si s ní potřásla.

''Anoo. Tebe znám. Z reklam na různé krémy.'' Usměje se na mě Pattie a já přikývnu.

''Ano, to jsem já.'' Zasmála jsem se a ona přikývla.

''Doufám, že si budeme tykat.'' Usměje se na mě a já přikývla.

''Barbaro a holky, chtěla bych Vám představit své děti a manžela.'' Promluvila najednou a my přikývly.

''Jeremy?! Děti?!'' Houkla někam za sebe a před námi se objevil muž ve středním věku, asi stejně starý jako můj táta. S strništěm na tvaři, úzkými rty a hnědýma očima.

''Dobrý den.'' Pozdravil nás a u nohou se mu objevily dvě roztomilé malé děti.

''Barbaro a holky, tohle je můj muž. Jeremy Bieber.'' Usmála se na nás Pattie a my kývly na pozdrav.

''A tohle jsou naše děti. Jazmyn a Jaxon.'' Ukázala na dva prcky, kteří byli roztomilý a velmi podobní svým rodičům.

Hned jsem si k nim klekla a představila se. ''Ahojky, já jsem Barbara.'' Usmála jsem se na ně a oni se stydlivě přitulily k Jeremyho noze.

''Jsou roztomilý a Vám podobní.'' Usmála jsem se na Pattie a ona přikývla.

''Ano, to říká hodně lidí. A také máme ještě jednoho syna. Ten bude nejspíš stejně starý jako vy.'' Usmála se na mě.

''Justine?!'' Křikla na kluka, který se bavil s Stellou.

Ten k nám hned přišel a ve mě hrklo. Plné rty, potetované ruce, dobrý styl... Hnědé oči. To snad ne!

Otočila jsem se k odchodu, ale bylo pozdě. Anita mě chytila za mikinu a přitáhla zpět.

''Tohle je můj syn Justin.'' Usmála se na nás Pattie a já sklopila pohled.

''Dobrý den, moc mě těší.'' Usmál se na moji mamku a políbil ji na hřbet ruky.

Pak se otočil na mě a na tvář mu vyskočil úšklebek.

''Barbaro?'' Šeptla mamka a já zvedla hlavu.

''Těší mě, jsem Justin Bieber.'' Podal ke mě ruku a já se sladce usmála a podívala se mu do očí.

Najednou mi v hlavě probleskl nápad. Co kdybych se zachovala jako Mia z Deníku Princezny, když měla pozdravit Nikolase? Dupnout mu na nohu? Ne, to by bylo dost dětinské..

''Zdravím. Barbara Palvin.'' Kývla jsem a odešla.

''Je fakt milá.'' Zaslechla jsem Justina za mými zády, ale neotáčela jsem se.

''Ehm.. Jindy bývá příjemnější..'' Povzdechla si mamka.

''Co to bylo?'' Zasmála se Stella, která ke mě přiběhla.

''Pamatuješ si na předvčerejšek?'' Zeptala jsem se a podívala se jí do očí.

''No?'' Nechápala kam tím mířím.

''Ten kluk, se kterým jsem odešla je ON.'' Poznamenala jsem a ona lapala po dechu a ještě jednou si ho prohlédla.

''Ooo.. Ty dračice.'' Zasmála se a já se praštila do čela.

''Kouká sem. Kouká sem.'' Zašeptala po chvilce Stella vzrušeně a já si povzdechla.

''Pojď.'' Vzala jsem ji za ruku a táhla k mému autu. Otevřela jsem kufr a pomalu začala vyndavat naše zavazadla.

''Ukaž já ti s tim pomůžu.'' Usmál se na mě taťka a já mu úsměv opětovala.

''Děkuju.'' Poděkovala jsem, když vyndal všechny kufry.

''To je v pořádku.'' Přikývl a pokračoval. ''Nevim co se stalo, ale mamka je na tebe naštvaná.'' Pokrčil obočí a já sklopila pohled.

''Takže.. Co se stalo?'' Zeptal se a já mu pohlédla do očí.

''Já... Já toho Justina znám..'' Promluvila jsem a on vytáhl obočí.

''Aha.''

''Předevčírem jsem se rozešla s Niallem.. Ehm, chtěla jsem tu bolest nějak zapít a nějak jsem to celé podcenila.. A.. N-nejspíš se s ním vyspala..'' Podrbala jsem se nervozirou na ruce.

''Ach bože.'' Podrbal se na zátylku a pak si mě přitáhl do obětí.

''Slib mi, že další podobnou kravinu už neuděláš.. Mamce o tom rozhodně říkat nebudu, protože by zešílela z toho, jak hrozně to bezohledné bylo..'' Mluvil mi potichu na ramenu a já ho pozorně poslouchala.

Miluji svého tátu a celkový náš vztah. Už od mala se mu se vším svěřuji víc než mamce. Nevím proč to tak mám, přitom má máma je naprosto báječná, ale prostě to tak je a vlastně.. Jsem za to i ráda.

''Ale já tě chápu. Když jsem byl mladý.. Byl jsem stejný.'' Pokračoval a s úšklebkem na tváři si mě prohlédl.

Po těchto slovech se mi rozlil úsměv po tváři.

''Díky tati.'' S těmito slovy jsem mu vlepila rychlou pusu na tvář a s dvoumi kufry pelášila do chaty.

Bạn đang đọc truyện trên: Truyen247.Pro