,,Ještě dnes odjedeš se mnou pryč Alžběto, protože samotnou tě v tomhle doupěti zloby rozhodně nenechám," řekl Jindřich když vstal a pak jí vzal něžně za ruku a ona se taky zvedla z jeho postele.

,,Na mém sídle rozhodně budeš víc v bezpečí než tady," zašeptal jí do ucha když stála vedle něj a lehce se přitom dotkl jejího pasu.

,,Mám to brát tak urozený mladý pane že si mě berete k sobě," řekla Alžběta švitořivým tonem a dlouze se mu přitom zadívala do očí.

,,Ber to jak chceš má královno, já jen chci aby jsi byla v bezpečí a to tady rozhodně nebudeš," dodal Jindřich trochu podrážděným tonem a potom se jí něžně dotkly jeho prsty. 

,,Já vím že tady v bezpečí nebudu a proto pojedu s tebou, i když doufám že mi pomůžeš v mém plánu," zašeptala Alžběta a přitom mu dala své ruce okolo jeho krku.

,,Neboj pomohu ti vždyť jsem to slíbil a je v tom taky i můj zájem," odpověděl Jindřich a potom se jejich pohledy navzájem střetly.

,,A právě na to by jsi měl myslet, protože co když si pak vyberu někoho jiného," dodala Alžběta na to a pustila přitom své ruce z jeho krku.

,,To neuděláš," řekl podrážděně a přitom jí trochu víc sevřel v pase.

,,A co když ano," zašeptala a sundala ze svého pasu jeho teplé dlaně.

,,Tak mi žalem pukne srdce, výš přece že jsi pro mě byla vždycky ta jediná už od dob kdy jsme byli malými dětmi a že já bych kvůli tobě se nebál riskovat ani vlastní život a jestli mi nevěříš tak ti to teď dokážu a klidně půjdu i pro tebe na smrt, jen jediné co nechci je aby jsi si pak vzala jiného," odpověděl s kuráži Jindřich a jeho ruce které sundala ze svého pasu si jí zase k sobě přitáhly.

,,Ale copak mladý pane možná že si to ještě rozmyslím," řekla Alžběta když se opět ocitla v jeho sevření a věnovala mu přitom velký a škádlivý úsměv.

,,To bych ti neradil má paní," dodal Jindřich a pak si jí pozvedl do náruče.

,,A proč bys mi to neradil?," zeptala se Alžběta která se jeho výrazu podle usmála.

,,Protože pak bych tě musel unést," odsekl Jindřich a dotkl se jí svými rty.

,,Ale to stejně budeš muset i tak," řekla Alžběta vesele když jí zase pokládal na zem a pak si ještě užívala chvíle v jeho vzájemné blízkosti.