42. Co to děláš?
,,Jsi nádherná Bess," zašeptal Jindřich a Alžběta se při jeho slovech usmála.
,,Co to děláš?," zeptal se Jindřich když se ho její ruka pod přikrývkou dotkla v místech kde končila jeho košile.
,,Já chtěla bych.......," řekla Alžběta a pak od nich přikrývku odkryla.
Přitulila se k němu trochu blíž a svou rukou kterou měla na jeho košili si začala hrát s tou svojí.
,,Jindřichu, já chtěla bych....,"řekla a začala si opatrně rozvazovat svůj živůtek na krku který zahaloval její krk a další časti v její horní polovině těla.
Když rozvázala ony šňůry které zahalovaly její krk a ještě i další část jejího těla tak slastně vydechla a pak svůj svůdný pohled věnovala Jindřichovy.
Její rudé rty vydechly jeho jméno a pak slastí zavřela na chvíli oči.
Cítila jak se k ní Jindřich pomalu přibližuje a jak spojuje jejich rty do vášnivého polibku, který najednou jakoby cítila po celém těle. Protože jejím tělem jí najednou proletěl tak silný proud který ani nemohla a ani nechtěla zastavit.
,,Jindřichu," vydechla jeho jméno když se od ní trochu odtáhl a otevřela oči.
Jindřich jí znovu políbil a pak se svou rukou dotkl jejího krku.
,,Ach Bess," zašeptal když jeho rty dozněly opět v polibku a vyděl jak se mu najednou Alžběta celá odevzdala.
Políbil jí znova a pak svou rukou zajel k její košilce, najednou měl takovou chuť jí jí z ní strhnout ale něco v jeho hlavě mu říkalo že by měl možná ještě počkat. Ale proč by měl čekat když jí miluje, tak silně že by za ní klidně i položil život.
Opatrně jí zespodu odhrnul její noční košili která končila skoro u kotníku a když se dotýkal opatrně přitom jejich nohou tak Alžběta slastně vydechla.
Políbil jí a když si ho přitáhla blíž k sobě tak se nechal unášet tou touhou po dalším polibku.
Bạn đang đọc truyện trên: Truyen247.Pro