Chào các bạn! Vì nhiều lý do từ nay Truyen2U chính thức đổi tên là Truyen247.Pro. Mong các bạn tiếp tục ủng hộ truy cập tên miền mới này nhé! Mãi yêu... ♥

20. kapitola

„Co děláš?" ležel jsem vedle a nahlížel do jejího laptopu, který měla položený na nohou.

„Píšu, pozítří mám uzávěrku a jsem asi v půlce." Povzdychla si a nespustila pohled z obrazovky. Vypadala srandovně. Z vlasů měla udělaný šišatý drdol, a pak měla ty své brýle, které používá jen při psaní. Ztratil se jí za nimi skoro celý obličej.

„O čem?" vyzvídal jsem dál.

„Příští týden se koná nějaký jarmark nebo co, zjišťovala jsem o tom věci a teď se to snažím dát dohromady." Zase něco naťukala, a hned na to smazala.

„Tak už to odlož, očividně nemáš múzu." Zaklapl jsem její laptop s motivem jablíčka a ona šokovaně zalapala po dechu.

„Co to děláš! Je to důležitý." Vyhrkla a zmateně vykulila oči, když jsem sundal její brýle.

„Budeš na to mít ještě celý zítřejší den a noc, není dobré to tahat na sílu." Řekl jsem chytře.

„Jenže ono nás to živí." Zabručela slabě, když jsem ji stáhl do postele a objal.

„Řeklas, že ten deník pustíš, stačí ti práce v časopise, ne?" zadíval jsem se na její pěkný obličej zblízka, a pak se jemně nosem otřel o její pravé líčko.

„Nějak se mi to zalíbilo, mám díky tomu přehled o všem, co se děje." Pokývala hlavou a já se zasmál. To je jí podobné, vše musí mít pod kontrolou. Typická Barbara.

„Jak myslíš." Rty jsem se zapřel o její. Už mi nedává tak velkou práci ji vyzvat k nějaké akci. Prostě neprotestuje. Něžné polibky mi začala oplácet přesně tak, jak to umí jen ona. Nechtěl jsem ale zůstat jen u nich. Konečně jsme byli tady, sami dva a nikdo další, kdo by nás mohl rušit.

„Jsem unavená, Tae." Zaprotestovala slabě, když mi ruka samovolně sjela na její stehno, vyhrnujíc tak noční košili, co má na sobě.

„Vážně?" odtáhl jsem se na malinký kousíček, abych se o tom sám přesvědčil.

„Tady někdo kecá." Usmál jsem se ďábelsky.

„Taehyungu!" zaúpěla.

„Tak co je, kde je problém?" tak jsem po ní toužil a ona dělá tyhle drahoty. To ji musím pokaždé aspoň trošku opít nebo co?

„Nevím, jestli bychom měli." Uhnula pohledem a sedla si.

„Proč ne?" nechápavě jsem pozdvihl obočí.

„Je to prostě... jsem tvoje sestra, dokud děláme jen takové věci jako líbání a já nevím... nepřijdu si tak hrozně." Prohrábla si vlasy.

Protočil jsem očima a vyskočil z postele, než stihla protestovat, vytáhl jsem ji za ruku k sobě a dotáhl před velké zrcadlo, které měla připevněné na skříni.

„Tak dívej." Postavil jsem ji před sebe a ona se zadívala na nás na oba.

„Vypadáme snad, jakože jsme příbuzní?" bradu jsem si opřel o její rameno, a taky se na nás zadíval. Rozdíl na nás dvou byl vážně jasně patrný. Pokud pominu to, že já jsem vlastně čistý asiat a ona Američanka, moje pleť byla tmavší, než ta její, no a taky jsem měl hodně tmavé oči. Na rozdíl od jejích, zelených. Proč nad tím vlastně přemýšlím? Každý kolemjdoucí by si myslel, že spolu spíš chodíme, než že jsem její nevlastní brácha.

Jediné, co mě štvalo, je moje výška. Nejsem sice úplně nejmenší, ale oproti ní taky nejsem nějak urostlý. Nejsem jako Liam. Dobře, mám takových 178 centimetrů, ale kde mám do něj, když ten měří kolem 185. A pak taky ty svaly. Možná proto mě vidí tak, jak mě vidí a já ji neustále musím přesvědčovat o opaku.

„Ne." Zamumlala a své ruce položila na mé, když jsem ji objal kolem pasu.

„Tak už toho nechej, vyrůstali jsme spolu a bylo to skvělý, no nejsme pokrevní, není to žádný incest nebo něco takového. Prostě jsme vyrostli z dětí a zamilovali se. Za to nás přece nikdo zavřít nemůže." Šeptl jsem a pustil ji, když se otočila čelem ke mně.

„Máš pravdu." Zadívala se mi do očí a trochu se pousmála, což jsem jí oplatil.

„A tys to konečně přiznala." Opřel jsem své čelo o její a ucítil její jemný dech na své tváři.

Vzala mou tvář do svých, a pak mně jemně políbila. Musel jsem si to pořádně vychutnat, protože se stává málokdy, že je iniciativní ona. Neváhal jsem proto a jemně skousl její spodní ret v odpovědi.

Mé ruce zase zakotvily na jejím pase, za který jsem si ji přitáhl pořádně k sobě. Pomalými krůčky jsem nás oba vedl zpět do postele, abychom se mohli zabalit do měkké peřiny a užívat si víc takových dotyků.

Přiznávám, že jsem byl trochu z toho všeho nervózní, protože to bylo poprvé a tentokrát jsem s jistotou věděl, že se to opravdu stane. A bude to s Barbarou, kterou miluju, ale která má rozhodně víc zkušeností než já. Což byla ta věc, která mě právě nenechávala tak klidným.

Oba jsme vydechli blahem, když jsem konečně mohl sundat její košili a naše těla se do sebe zapřela. Naprosto hořící a toužící po dalších dotecích.

Líbal jsem její krk a hladil její prsa a cítil, jak ve mně bublá to očekávání. Očekávání z něčeho, co jsem ještě za svůj život neměl. Byl jsem tak vzrušený a nabitý energií, že bych klidně mohl utíkat maraton, i když na to nejsem vůbec trénovaný.

Moje srdce taky vedlo závod, a i když jsem si myslel, že už to víc není možné, bilo ještě rychleji po tom, co jsme odstranili i naše spodní prádlo.

Nehty přejela po mých zádech, až mi z toho naběhla husí kůže a vzdychla, když jsme se otřeli našimi klíny. Chtěl jsem explodovat už teď, protože čím víc jsem to prodlužoval, tím víc se to všechno ve mně hromadilo jako tikající bomba.

„Počkej." Zamumlala udýchaně a já jí začal věnovat trochu pozornosti, nebo jsem se alespoň snažil.

„Jsi si jistý, že to tak chceš?" položila mi otázku, která dle mého názoru byla úplně nepodstatná. Teď bych to nezastavil, i kdybych chtěl.

„Naprosto." Řekl jsem tak, abych ji ujistil a ona neměla žádné pochybnosti.

Jemně jsem se svými rty zapřel o její, ale její odezva nebyla jemná ani za nic. Toužila po tom úplně stejně.

„Miluju tě, Barb." Přišlo mi, že to teď prostě říct musím.

„J-Já tebe taky." Vzdychla a hned na to jsme oba zalapali po dechu, protože jsem nás konečně spojil v jedno.

Měl jsem chuť plakat slastí. Byla tak teplá, tak jemná, jak mně objímala a svírala. Není lepší pocit vědět, než to, že blíž už si být ani nemůžeme.

V tu samou chvíli nějaká moje nervozita byla pryč. Nepřemýšlel jsem, co dělám, moje tělo to vědělo samo. Tak jsme k sobě pasovali. Pohybovali jsme se a způsobovali si tu nejkrásnější rozkoš, která snad existuje.

Nevnímal jsem čas, kdy se milujeme, ale když přišel vrchol, byl jsem na útesu, a pak padal spolu s ní. Někam dolů, do neznáma. Bylo to jako stav bez tíže, jako bych ani nebyl ve svém těle. Perfektní.

Jakmile jsem byl schopný otevřít oči, uviděl jsem její nádherný obličej. Lesklý od potu, s očima přivřenýma a se rty pootevřenýma. Její tvář byla lehce narůžovělá z toho zážitku a pořád, stejně jako já, zběsilé dýchala.

Nemohl jsem si pomoct, ale nechtělo se mi od ní. Chtěl bych takhle zůstat napořád. Začal jsem proto jemně líbat její tvář, stále z ní neodcházejíc.

Právě teď by mohla propuknout třetí světová a já bych byl ten nejspokojenější člověk na světě.

Když jsem si lehl vedle ní, svou ruku jsem vsunul pod její hlavu a přitáhl si ji k sobě zase co nejblíže.

„Nečekal jsem, že to bude... až takový." Můj dech se už trochu klidnil.

„Jaký?" natočila ke mně hlavu a usmála se.

„Tak dobrý." Přiznal jsem.

„Myslel jsem, že to každý hrozně přeceňuje. No není to pravda." Odhrnul jsem pár pramenů vlasů z jejího čela a ona pak svou hlavu více položila na mé rameno, tulíc se.

„Ono taky záleží na to, s kým to děláš."

„To asi jo..." zamumlal jsem.

„A co k němu cítíš." Dodala a svou pravou rukou mě objala kolem pasu. Natáhl jsem se pro peřinu a pořádně nás do ní zakutal, aby nám nebyla zima.

To jsem jí musel dát za pravdu. Asi bude rozdíl mít sex s někým, koho sotva znám jen proto, že na něj mám chuť, anebo pak zažít tohle a milovat se svou láskou.

„Jaké to bylo poprvé pro tebe?" byl jsem zvědavý, to se musí nechat. A kdy jindy s ní tohle probírat než teď, kdy mluvíme tak bezostyšně. Asi bych tohle téma nenačal třeba u snídaně.

„Hm, celkem nic moc." Uchichtla se.

„Vzpomínáš si na Roberta? Takový rocker, docela." Zeptala se a já zapřemýšlel. Byl jsem tehdy docela malý, ale nějakého týpka si pamatuju. Máma po ní tehdy hrozně křičela a nechtěla, ať se s ním vídá, protože to prý byl typický kluk potížista.

„Myslím, že jo." Přitakal jsem.

„Počkej... s ním?" vykulil jsem oči. Byl od ní o hodně starší, co si pamatuju.

„Jo s ním. Stálo to docela za nic a upřímně, nechtěla jsem pak o sexu nějakou dobu ani slyšet." Oba jsme se zasmáli.

„A pak?" vybídl jsem ji, ať pokračuje.

„No, měla jsem jednoho přítele v Los Angeles, jmenoval se David a opravdu jsem do něj tehdy byla zamilovaná, takže to pak bylo hned o něčem jiném. Rozešel se ale se mnou, myslím, nevím, prostě mě už neměl rád, no a poslední byl Johny, o kterém si už slyšel. Ale to bylo takové nic moc." Zkonstatovala.

„Proč nic moc, nemělas ho ráda?"

„To jsem u výslechu nebo co?" nadzvedla se na loktech a pobaveně ke mně shlédla.

„Jsem zvědavý." Pokrčil jsem nevinně rameny a začal ji hladit po paži, když si znovu lehla ke mně.

„Měla jsem ho ráda, ale bylo to komplikované. On byl přesně ten typ, který se otočí za každou sukní a prsama. Jasně, nejdřív jsem si říkala, že důležité je mít ve vztahu nějakou důvěru, ale o čem to jako je, když jdeš s někým na rande, a on se kouká po ostatní holkách? Sice nevím, že by mě někdy doopravdy podvedl, ale sledovat ho, jak flirtuje s někým jiným, mě otravovalo. Sem docela ráda, že jsem před ním utekla sem."

„Tos jich neměla zas tak moc." Komentoval jsem zamyšleně. Čekal jsem, že měla víc partnerů, a to o dost víc. Je tak nádherná, kluci o ní museli mít zájem. No to, že ona o ně nejspíš takový ne, to mě přitahovalo ještě víc.

„Haha, tak se přiznej, kolik holek jsi měl ty. Začínám být taky zvědavá." Oplatila mi to.

„Tři." Zasmál jsem se. Nemám problém o tomhle mluvit.

„Tak to jsme na stejném levelu, přestože já jsem o pět let starší než ty." Šťouchla mně do ramena.

„Jo, ale já s žádnou nespal. Jako, něco málo, než vodění za ručičky tam bylo, ale většinou jsme se rozešli dřív, než to začalo být vážnější." Podrbal jsem se ve vlhkých vlasech.

„Proč? Dostals strach?" popíchla mě.

„To taky. Prostě, věděl jsem, že jsem jejich první a neměl jsem je tak moc rád, jako ony mě. Bylo mi s nimi dobře, ale zamilovaný jsem nebyl. Nejdřív jsem si říkal, že co na tom sejde, no pak mi došlo, že holky to s poprvé vidí trochu jinak. Nebylo by to vůči nim fér." Připustil jsem. Co jsem to dořekl, bylo ticho, a tak jsem pohled znovu stočil k ní, abych se přesvědčil, jestli třeba už nespí.

„To je moc pěkné, víš?" uviděl jsem zase jeden z jejich úsměvů. Nechápavě jsem nakrčil obočí.

„Máš pravdu, že většina holek to vidí jinak. Zachoval ses moc dobře." Dodala, a pak se jemně natáhla, dávajíc mi pusu na tvář.

„Jsem hrozně unavená, můžu už zhasnout a půjdeme spát?" zívla si a já souhlasil. Taky jsem byl docela unavený, ale bylo to příjemné. Takové akorát na spánek a tulení se k ní.

Ještě předtím jsme si ale oblékli své pyžama, a pak se zase přitulili k sobě. Natáhla se pro lampu a zhasla tak jediné světlo, které v místnosti svítilo

A máme tady první sex!!! Tak se ptám, co vy na to? Prostě... s Taem to jde nějak samo. :D

Včera jsem psala bonus k SITH a měla tam být taky jedna smutty scéna... a jako, s Kookiem jsem se fakt trápila. On je asi nějaký začarovaný nebo nevím.

Dneska jsem si byla zase zaběhat a jsem na sebe normálně pyšná. Zítra snad ale budu pyšnější, když konečně udělám to svatební video ségře na svatbu -_-

Zahrajeme si hru, se kterým členem BTs byste brali co:

1. Chození

2. Svatba

3. Sex

Za mě je to fakt těžký, tak jsem zvědavá, co mi napíšete vy. Pokud vás bude zajímat i má odpověd, zveřejním ji s dalším dílem :)

Bạn đang đọc truyện trên: Truyen247.Pro