Dobře, právě jsem rozdýchával svůj první orgasmus, který mi přivodil někdo jiný, než já sám. Buďme realisti, neexistuje kluk, který by si to sám čas od času nedělal. A já nejsem výjimkou, ještě k tomu, když jsem neměl nikoho, kdo by se mnou provozoval jiné činnosti.

No tohle byl docela jiný level. Jestli tohle bylo tak boží, jaký proboha bude sex?

To mě přimělo se na něj těšit o to víc.

„Ty jsi... já nemám slov." Zhluboka jsem dýchal a otočil hlavu k ní, když se svalila vedle.

„Neříkej mi, že ti to předtím žádná nedělala." Zamrkala docela překvapeně. Jen jsem zavrtěl hlavu a začal se pomalu zklidňovat.

„Ale já myslela, žes už měl holku." Zamračila se.

„To taky měl a ne jednu. No bylo to jen takové to chození, prostě nic moc víc." Pokrčil jsem rameny.

„Dej mi pusu." Zaprosil jsem a našpulil rty.

„Nedám, chutnat se nechceš, věř mi." Zasmála se a já vykulil oči. Vážně to teď řekla? A kde je moje starší rozumná sestra Barbara... kde.je?!

„Myslím, že to risknu, zas tak hrozný to být nemůže." Jinak by to přece holky dělat nechtěly. No některé se do toho hrnou až až.

„Jak myslíš, já tě varovala." Chytila mě za bradu a sotva se naše rty střetly, jazykem vplula do mých úst. V tu samou chvíli jsem taky ucítil příšernou slanou pachuť.

Vydržel jsem ten polibek až do konce, i když mi, přiznávám, vůbec „nechutnal". Teď fakt nechápu, že to některým holkám nevadí.

„Tak co?" odtáhla se a vyhledala můj pohled.

„Mělas pravdu, je to hnus." Zašklebil jsem se.

„Nemusela jsi to dělat, rozhodně bych to po tobě nechtěl, ještě k tomu teď, když vím jaký to je." Sotva jsem to dořekl, místností se rozezněl její smích.

„Ty jsi vážně ťunťa." Prstem mě dloubla do tváře.

„Já to takhle neberu. Prostě jsem ti udělala dobře, příště třeba uděláš ty mně. Víc bych to nerozmazávala." Dodala s pousmáním.

„Takže bude příště?" zeptal jsem se vyzývavě. A světe div se, přesto, co mi tady dělala před chvílí, jsem i tak dokázal tu holku přinutit, aby se červenala.

„Uvidíme, teď spi." Zmáčkla mi nos, jako malému dítěti. Natáhl jsem na sebe nějaké spodky, a pak jí ještě ze skříně dal nějaké tričko, do kterého se mohla obléct. V mé malé posteli jsme se museli opravdu hodně mačkat, ale ani v nejmenším mi to nepřekáželo. Ani za nic jsem nechtěl jít do té druhé, která byla na opačné straně místnosti.

„Dobrou." Jen jsme si popřáli, a i když nejdříve nebylo lehké za toho kraválu usnout, trochu vyčerpaný jsem byl.

Druhý den ráno mě vzbudily nějaké pohyby, chtěl jsem se přitulit k Barb a prostě znovu spát, ale ona vedle mě už neležela. A to mě taky donutilo otevřít oči a zamžourat do prosvětleného pokoje.

Pak jsem uviděl ji, jak na sebe rychle souká oblečení, které bylo poházené po podlaze.

„Hej, dobré ráno." Pozdravil jsem ji rozespale a ona se zarazila.

„D-dobré." Vykoktala překvapeně. Posadil jsem se a trochu si promnul oči.

„Někam pospícháš?" nechápal jsem.

Ještě než mi stihla odpovědět, chytil jsem ji za zápěstí a stáhl zpátky k sobě.

„Nechoď nikde." Objal jsem ji a svou bradu položil zboku na její rameno.

„Kam bych chodila..." povzdychla si. No vůbec to neznělo tak, jak jsem si představoval, že bude. Po tom, co jsme spolu včera prožili.

„Tak co se děje, hm?" vyzval jsem ji a jemně začal pusinkovat její pravou tvář.

„Když to je... přestaň, nemůžu se soustředit." Odstrčila mě jemně. Zasmál jsem se, ale nedal se a nepustil ji.

„Není dobré, co děláme, Tae." Šeptla a já se zamračil. Už je to zase tady.

„Včera sis to nemyslela." Podotknul jsem a pustil ji teda. Hned se postavila a upravila si své vlasy.

„Včera jsem i trochu popila a věci se seběhly tak rychle." Ani se na mě nepodívala.

„Měli bysme..."

„Přestaň!" přerušil jsem ji a docela naštvaně vykřikl.

Překvapeně ke mně zvedla pohled.

„Prostě už nechej těchhle blbých řečí a přiznej si, že mě taky nevidíš tak, jak předtím. Já po tobě nechci, abys to vykřikovala do světa, jen si to prostě přiznej tady přede mnou" postavil jsem se. Nechci si kazit tohle ráno, ale zdá se, že se prostě nepohneme dál, dokud tahle konverzace neproběhne.

„Co myslíš, že jsem si myslel já, když jsem zjistil, že k tobě cítím něco víc? Myslíš, že mě to neděsilo? Přišlo mi to úchylný, protože jsem tě do té doby měl jak svou ségru, no věci se prostě změnily. Já tě miluju, a i když by možná bylo jednoduší přestat, nejde to." V životě jsem lásku nevyznal nikomu jinému a začínám být zoufalý z toho, jak mě neustále odmítá.

Chvílí bylo ticho a ona na mě jen hleděla, zatímco já čekal na cokoli, co řekne.

„Promiň." Zamumlala.

„Nenapadlo mě, že jsi to měl podobně." Dodala a já si povzdychl. Vzal jsem ji pak jemně za ramena a donutil ji, aby se na mě podívala.

„Já po tobě nechci, abys mi vyznávala lásku nebo něco, i když já už to udělal, jen prostě... přestaň předstírat, smiř se s tím." Řekl jsem jemně. Na to, aby mi řekla ta slova, je ještě brzo. To jsem ani nechtěl, spíš by konečně mohla přijmout alespoň ten fakt, že ke mně něco cítí a sesterské sklony to nebudou.

„Tady možná, ale co doma?" vyhledala můj pohled.

„Teď jsme tady, tak se tím netrap, hm?" pousmál jsem se a dal vlasy, které jí padaly do obličeje, za ucho.

Chtěl jsem ji políbit a zlepšit tak tohle ráno, no ona mě tentokrát předběhla. Nemusela se stavět moc na špičky, protože tak velký výškový rozdíl oproti sobě zase nemáme, no o to to bylo pro nás oba pohodlnější. Jemně se otřela o mé rty, a pak ten dolní skousla mezi svými zuby.

„Potřebuju sprchu, kde se můžu umýt?" odtáhla se. Takže líbání nebude, povzdychl jsem si. No pak mi došlo, že to je kvůli včerejšku.

„Půjdu s tebou, jsou tu jen společné sprchy, protože jsme tu samí kluci." Byli jsme v klučičím křídle, takže není divu. Vzal jsem ručníky, kosmetiku, a pak jsme oba vylezli ven. Všude bylo ještě mrtvo, ale nedivím se, museli pařit pěkně dlouho do rána. To pak většinou až do tří do odpoledne na chodbě nikoho člověk nepotká.

„A nepřijde sem nikdo? Zamknout se to asi nedá, viď." Zabručela, když jsme stáli před sprchami. Měli jsme tu trochu polní podmínky, to je pravda. Byla to prostě koupelna, na jedné stěně čtyři umyvadla se zrcadly a naproti čtyři sprchy s gumovými závěsy.

„Nevím, ale běž se osprchovat první, já tu počkám a pohlídám." Nabídl jsem jí. Na to přikývla už s úsměvem, svlékla se do spodního prádla, na což jsem od ní samozřejmě nemohl odtrhnout oči, a pak zalezla za závěs. Netrvalo jí to ani moc dlouho, podal jsem jí pak i ručník a oblečení, a jakmile byla v čistých věcech, které si tu sebou dovezla, šel jsem do sprchy já.

Zašli jsme si pak na oběd a odpoledne se jen courali a užívali si chvíle spolu. Večer jsem si sbalil všechny své věci a vydali jsme se na cestu zpět do New Yorku. Moc se těším na všechny kamarády a taky na rodinu. Myslel jsem si, že když není Maryland tak daleko, budu domů jezdit častěji. No spojení nejsou ideální, pak jsou drahá a ještě k tomu můj rozvrh nestojí za nic

Tohle je poslední díl minimálně do pondělí, protože jedu do Prahy a nebudu mít sebou laptop :) Třeba tam z toho všeho k-popu kolem aspoň načerpám inspiraci :D

Tak se mějte hezky a užívejte si víkend!