Svatba
Kate:
Ráno mě vzbudí služky slovy. ,,Dobré ráno Kate," řekne Anna s širokým úsměvem na tváři.
,,Dobré," odpovím a úsměv jí oplatím. Poté se podívám na ostatní služky a jedna z nich drží moje svatební šaty. Takže to nebyl sen! Sakra! Křičím na sebe beznadějně v duchu. Pomalu vstanu a nechám je, aby dělali svoji práci. Moc jim teda nepomáhám, protože jsem duchem nepřítomná. V duchu si představuji všechny možné i nemožné situace, které se dnes mohou odehrát. Během mého snění mě ustrojí, učešou a nalíčí. Nechci se chvástat, ale ty šaty jsou opravdu nádherné!
Prý mi je vybíral můj budoucí manžel. No, sice je to určitě násilník, ale vkus má dobrý. Udělají mi drdol a v tichosti odejdou. Pod tunou make-upu nejsou ani trochu vidět rány, kterými jsem včera utrpěla. Aspoň že tak. Nechci být ta zmlácená nevěsta. Akorát by hned poznal, že se moc nedokážu bránit. Pomyslím si. Podívám se z okna vedoucí na dvůr a tam uvidím už připravené auto, které nás má odvést do kostela. Když v tom mě napadne... Stojím před kostelem, zhluboka se nadechuji a zase vydechuji. Mé srdce tluče snad tisíckrát rychleji a nijak to nemohu ovlivnit. Z mého přemýšlení mě vyruší můj otec. ,,Doufám, že mi neuděláš žádnou ostudu a jestli řekneš, že si ho nevezmeš, tak tě zabiju!" řekne rázným hlasem a odejde do kostela. Svým dvoum bodyguardům, kteří mě mají hlídat, abych neutekla, řeknu, že potřebuju na záchod. Vezmu si svou černou kabelku, která mi latí s outfitem, a společně se vydáme na dámy. Tam mě čekají přede dveřmi. Jakmile výjdu ven, vyvalí na mě oči. Já si toho ale nevšímám, jediná jejich starost je, abych neutekla. Stojím před kostelem a najednou začnou hrát tu příšernou svatební hudbu. Dveře se otevřou dokořán a já vejdu dovnitř, oba bodyguardi mi samozřejmě stojí za zadkem. Když procházím okolo lidí, nějaké ženy málem omdlí. Ještě aby ne, když nevěsta jde k oltáři v roztrhaných džínách a výtahaném tričku s rozpuštěnými a trochu rozcuchanými vlasy. Podívám se na otce a ten přímo vře vzteky. Tváře má úplně rudé vzteky. Dokonce i vidím, jak drží ruce v pěst. Dojdu ke svému nastávajícímu, na kterého se ani očkem nepodívám. Mám ho u zadku, tak co? Život budu mít zničený tak či onak. Třeba budu mít to štěstí a hned první noc mě kvůli tomuto incidentu zabije. Cítím na sobě jeho pohled. Je mi to dost nepříjemné. Kněz mezitím vypráví ty bláboly o věrnosti atd. Když na něj příjde řada, tak slyším velmi příjemný mužský hlas, jak říká své ano. Pak je řada na mně. ,,Berete si Daniela Greye za svého právoplatného manžela?" Ó tak už konečně vím, jak se jmenuje. Tomu říkám pokrok. Říkám si s ironií v hlavě. Pak mi dojde, že všichni čekají na mou odpověď.
,,Ehm... No..." a očima vyhledám svého otce. Jakmile spatřím ten jeho ksicht radši řeknu: ,,Ano, beru," a nasadíme si prstýnky.
V tu chvíli kněz řekne: ,,Můžete se políbit." Než se Daniel naděje tak mu dám letmou pusu. Bála jsem se, že by mě chtěl hodně líbat a třeba mi strkat i jazyk do pusy. Fuj! Už z toho pomyšlení se mi zvedá kufr. Pak se všichni přesuneme na svatební večírek. Všichni tančí a radují se. Teď mám konečně možnost si pořádně prohlédnout svého manžela. Po celý den jsem na něj ani jednou nepohlédla. Má oblečený skvělé padnoucí smoking. Zkrátka vypadá jako bůh. Přímo sexy bůh. Ale určitě to bude jen namyšlený blbeček, kterýmu půjde jen o jedno a tím je sex. Pořád ho nenápadně pozoruju.
Také musím přemýšlet nad tím kolik mu je asi let. Typla bych mu tak 20-21. Fakt nevím. ,,Teď je čas na tanec novomanželů!" zvolá můj otec. Počkat, co?! Jaký tanec novomanželů?! To si snad ze mě děláte prdel?!! Než se ale naděju, tak mě už Daniel táhne na taneční parket. Chytí mě okolo pasu, začne hrát hudba a my tančit do rytmu.
,,Můžeš mi konečně vysvětlit, co to máš na sobě?!" vyštěkne po mně.
,,Kalhoty a tričko," odpovím arogantním tónem a přitom protočím panenky.
,,Tohle si dovolovat nebudeš! Je ti to jasný?!" poručí mi tím samým tónem.
,,A co jako?" Hraju si na blbou. Dokonce mě to i baví! Stejně mě v noci znásilní, takže je úplně jedno jestli budu hodná nebo ne.
,,Ty víš! Nehrej si na blbou, když nejsi! To protáčení očí mě dost vytáčí a jestli to ještě někdy uděláš, tak ti takovou vlepím, že si to ještě nezažila!" vyhrožuje mi.
,,Já už jsem toho zažila tolik, že už to jen tak něco nepřekoná," řeknu klidně. On se šibalsky usměje a pošeptá mi do ucha.
,,Ale sex si ještě neměla a to budeš koukat, jak ráno nebudeš moct ani vstát z postele kvůli bolesti mezi tvýma nohama." Když mi toto dořekne vítězně se usměje. Já na něj jen zaraženě zírám s pusou otevřenou dokořán.
Nakonec odpovím. ,,Jak můžeš vědět, že jsem sex ještě neměla? To by mě teda dost zajímalo," a tentokrát se usměju já na něj.
,,Je to na tobě vidět, že se bojíš svatební noci i to že se bojíš mě a života se mnou."
,,Jak směšné, já nemám strach," a odfrknu si.
,,No, nevypadáš na to. Uvidíme, jestli tě to moje tvrdé píchání bude bolet nebo ne. Pokud ne, tak jsi panna nebyla a já se ti omluvím za to, že jsem se spletl," poví mi a přitom pokrčí rameny. Skloním hlavu k zemi. ,,Copak?" zeptá se starostlivě.
,,Jo, jsem panna," přiznám se potupně a neodvážím se mu podívat do očí.
,,Já to věděl celou dobu. A neboj, pokud budeš hodná a nebudeš mě provokovat, tak na svatební noc spolu nebudeme spát."
,,Vážně?" z mojí otázky čiší nadšení. Dokonce se mi objeví jiskřičky v očích a zároveň malý nevinný úsměv.
,,Vážně, ale to neznamená, že s tebou nikdy chtít sex nebudu. Samozřejmě, že ho budu chtít, ale vidím, jak si vystrašená, tak tě pro dnešek nechám být. Ale nepočítej s tím, že se to bude opakovat!" Opět zesmutním, chvíli jsem měla pocit, že budu moct být pannou napořád a ono ne. Bohužel. Když konečně skončí náš tanec, tak si pro Dana příjde nějaká brunetka, ať s ní jde tančit. Podle toho jak se na sebe ti dva dívají typuju, že ti dva spolu něco mají, ale mám to naprosto u zadku, pokud to nebudou dělat předem mou. Fuj! Už jen z té představy se mi chce zvracet. Poté už je čas jet domů. Do kufru auta mi Danovi bodyguardi dají zavazadla a můžeme vyrazit na cestu. Jedeme spolu my dva sami v autě. Cesta probíhá v naprosté tichosti. Ani jeden z nás během cesty neřekne ani slovo.
,,Tak a jsme doma," oznámí Dan a vystoupí z auta. Jako gentleman mi otevře dveře.
,,Páni!" vydechnu úžasem, jakmile spatřím naší vilu.
Společně vejdeme do chotby a Dan se mě zeptá, jestli tu chci provést. Zmůžu se jen na kývnutí. ,,Tak tady je kuchyně," a ukáže na jedny dveře, které následně i otevře. Nakouknu dovnitř.
,,Tady je jídelna."
,,Tady obývák."
Pak jdeme do horního patra. ,,Tady koupelna."
,,Dívčí dětský pokoj."
,,Klučičí dětský pokoj."
,,Moje pracovna."
,,A tady je naše ložnice i s koupelnou."
,,Líbí se ti tu?" zeptá se vlídným hladem.
,,Ano, moc. Děkuju za optání," poděkuju s úsměvem na rtech.
,,Hele, já jdu do pracovny, ještě něco vyřídit, takže kdybys něco potřebovala jsem tam."
,,Dobře, děkuju." Páni, chvilku se zdá, jako totální blbec a pak je z něj gentleman a velmi milí muž. Fakt nevím, co si o něm mám myslet. Takto o něm přemýšlím, i když se koupu. Jsem strašně moc unavená, a proto se obléknu do noční košile a jdu si lehnout...
Bạn đang đọc truyện trên: Truyen247.Pro