8. poetrybelike
Autor: poetrybelike
Došla jsem k malé zrezivělé brance, která u mého domu byla očividně jen na okrasu a s nadzvednutým obočím jsem zhodnotila stav mého starého plotu. Oprýskaná barva mi přímo bila do očí a já nad tím jen pokrčila rameny. Vešla jsem do domu a zapadla do postele. Z noční směny jsem byla totálně zřízená a vidina klidu a teplé postele mě ukolébala ke spánku. To by ale nebylo mé svědomí a karma, kdyby mi nezačaly řvát malé děti před domem. To si nemůžou jít hrát s dinosaury a týrat ještěrky (obvykle lezoucí po kraji chodníku) jinam? Naštvaně jsem vstala, mým obývákem zazněly peprné nadávky a mé kroky vedly ke kuchyni. Z mrazáku jsem vytáhla vychlazené pivo, zaradovala jsem se, že jeho skleněná lahev ještě nestihla prasknout a s tichým nadáváním se snažila přežít další den.
Bạn đang đọc truyện trên: Truyen247.Pro