První večeře s jejími rodiči. Už zítra. V osm. Měl neblahé tušení, že to nedopadne dobře.

Možná to bylo tím, že byl introvert a dělalo mu problém bavit se s lidmi, které neznal zase tak dobře.

Mohlo to být ale také z toho důvodu, že byl její otec zároveň jeho nadřízeným.

Anebo že by to bylo tím, že si před půl rokem na firemním večírku užil s jeho ženou?

Důvodů pro stres bylo spoustu. Minimálně si v duchu první večeři přejmenoval na tu poslední.

Nakonec. Kdo ví, jestli bude po vymlácení většiny zubů ještě někdy schopen jiné než tekuté stravy.