Ráno Veronica přivítala s mohutným zívnutím. Nechystala se ještě vstát, pouze se převalila na druhý bok, a...

Zalapala po dechu. Vedle ní ležel její profesor francouzštiny! Věděla, že včerejšek ohledně pití trochu přehnala, ale že by až tak...

Její zběsilé nadskočení na posteli muže ve středním věku podle všeho probralo. Narozdíl od ní však vypadal zcela klidně a jen pobaveně sledoval, jak jeho studentka ani v nejmenším nechápe.

„My-my dva..." dostala ze sebe nakonec.

„Ano, přesně tak, Garciová. A musím podotknout, že kdyby vám šla francouzština alespoň z poloviny tak dobře, rozhodně byste z ní ve třetím ročníku nepropadala."