73.Díl •(2.Část)• Jednoho dne už nebudete 2/2
Nevěděla, co dělat. Měla se vůbec bránit? Mělo to cenu? Stejně byla mrtvá. Vyšlo to na ni. Sakra... Jak moc velký musela mít v životě pech, že smrtelná ruka vyšla zrovna na ni. Všichni sborově vydechli, nemohli tomu uvěřit a Maggie se nanovo rozplakala, vrtíc vedle ní hlavou, ale Walla hlavu sklopila, bez slz. Jakoby byla smířená. Jen potichu a bez námitek přijala svůj osud.
Podívala se na Daryla. Nechtěla, aby poslední vzpomínka, kterou na ni bude mít bude vyděšený a uplakaný. Přemlouvala se, avšak nakonec roztáhla rty v malý úsměv, jenž mu věnovala. Oči se jí leskly, rty roztřesené, jak vší silou zadržovala pláč, zatímco u něj tomu bylo naopak. Nemohl se ani pohnout, po špinavých tvářích mu tekly slzy, ale věděl, co by se stalo, pokud by se za ní rozběhl.
Nakonec si jedna slza cestu našla. Zavřela oči, potáhla nosem sopel a odevzdaně sklopila hlavu. Slyšela, jak Negan ještě promluvil, zachytila jen to, že se ji pokusí vyřídit jednou ránou, aby zbytečně dlouho netrpěla, když už teda byla žena, ale co na tom záleželo?
Tak tohle... je... konec... Už nikdy neuvidím Miyu, už nikdy neucítím jeho objetí. A on? Kvůli mně... Kvůli mně... se zase uzavře do sebe. Dala jsem mu něco, co neměl možnost cítit a dneska ho o to připravím. Protože jsem hloupá kráva, která neumí držet s týmem. Hloupá kráva, která furt musí všechno podnikat na vlastní pět.
Cítila ve své blízkosti dost výraznou mužskou vůni a došlo jí, že se někdo přiblížil. Otevřela oči a vdechla nový vzlyk spolu s nově stékajícími slzami. Negan se přiblížil těsně k její tváři, s vítězným úšklebkem. Prohlížel si před svým činem její tvář, nejspíš, aby na ni nezapomněl a pokud byl stejného rázu jako jeho lidé, tak se v duchu znechuceně otřásla.
Proč vlastně? Bude mi to jedno.
"Konečně ta emoce, kterou jsem chtěl vidět," zašeptal k ní, poté se narovnal a ona zírala přímo na jeho kalhoty, načež se silně kousala do rtu, aby mu neřekla hrubé a sprosté slovo, co se jí dralo na jazyk. Nechtěla na úplném konci přitížit svým lidem.
"Ale vypadá to, že tu máme dobrovolníka! No ty seš ale gentleman!" vykřikl radostně a Walla se zarazila.
Co se to... Co to...
Uslyšela svištění pálky a následně tupou ránu. Ne o její hlavu... Vyděšeně vytřeštila oči na Abrahama, jenž se s rozbitou hlavou zhroutil na zem. Zakryla si ústa oběma rukama, aby potlačila hlasitý výkřik, který se dral z hrdla a s vytřeštěnýma očima sledovala, jak se Abe narovnal, s pohledem upřeným na toho grázla.
"Podívejme se na to! Zvládá to jako pravej šampion!"
"Vyhul... mi... hůl," vyhrkl Abe a zároveň vyprskl hustou krev.
Mrkla jen jednou, když Negan udeřil podruhé. Tentokrát to Abe neustál...
Slzy se jí valily z očí. Abova krev létala do stran, přistála i na její tváři, rukách... Nechutně to mlaskalo a zrzkovy ruce sebou v posledních záškubech marně cukaly. Sasha neuhlídala hlasitý vzlyk, hlasitě plakala, stejně tak Rosita a Eugene. V těch ranách jejich pláč téměř zanikal...
"Slyšeli jste ho? Prej... Vyhul mi hůl! Ha!" rozesmál se Negan, zaklonil se, promnul záda a vrátil se k jeho mlácení, dokud z Abovi hlavy nezbyl jen krvavý flek. Každá další rána byla jako drtivá rána do srdce.
"No páni! Koukněte na ni! Ha! Koukněte na tu moji holku špinavou!" rozmáchl se s pálkou, až chrstnul krev na druhý konec řady, přímo na Ricka, který zabořil zrak do strany, aby se na tu hrůzu nemusel dívat.
Negan se s novým zlým úsměvem vrátil k Walle. Sklonil se a natáhl před ní zkrvavělou pálku. Usmíval se ni. Užíval si její bezmoc a to, jak se právě teď musela asi cítit. Chudák lukostřelkyně byla tak mimo, že ani nevěděla, jak k tomu došlo. Proč ležel na zemi mrtvý Abraham a ne ona.
"Podívej se na něj," vyzval ji, ale ona zavrtěla hlavou, polkla a odvrátila oči.
"Podívej se na něj," řekl znovu, tentokrát bez úsměvu a rozkazovacím tonem, jenž ji doopravdy přinutil se podívat.
Lovkyně sundala dlaně z úst. Pomalu natočila hlavu do strany, oči plné slz, výčitek a bezmoci. Dívala se, jak sebou jeho prsty zaškubaly, jak hromada krve vytékala z hlavy a z mozku zbyla nechutná sekaná.
"Chci, aby věděla... že tohle je tvoje zásluha," zamával před ní pálkou, "abys s tím žila, jestli mě teda ještě nenasereš. Noc je ještě mladá. Zabilas ho ty, jasný?" usmál se křivě a naprosto si vychutnával její výraz.
"Hej vzteklino!"
Otráveně protočila očima a zaklonila hlavu, aby na toho vysokého zrzavého chlapíka vůbec viděla. Nadzvedla obočí a viděla, jak na ni zvesela mával, kouřil doutník a očividně se nacházel v dobré náladě.
"Co je zrzku?" oplatila mu, u toho se ušklíbla, ale nezdálo se , že by to s ním nějak hlo. Ten chlap měl furt dobrou náladu.
"Jsem tak přemejšlel," zvážněl a nasadil takový zamyšlený výraz, jenž Walllu donutil věnovat mu plnou pozornost.
"Hm?" vydechla, spolu s jejím dechem vyšel z úst i kouř z cigarety, kterou zrovna kouřila. "A o čem?"
"Nevšimla sis, co má Sasha ráda za kytky? Že bych jí udělala hezkej večer. Znáš ji docela dlouho, tak jsem si řek, že půjdu za tebou."
Lukostřelkyně se ušklíbala. Skvěle, ode dneška si ho mohla dobírat. Pan velký zrzek a drsňák, chtěl potěšit svoji přítelkyni květinami. Nad tím se musela rozesmát. Začala se culit a z toho pak přešla na smích. Vytáhla cigaretu z úst, protože by ji jinak vypadla a předklonila se, aby nabrala vzduch do plic.
"Co se chlámeš? Já to myslím vážně!" bránil se, ale nemohl se neusmívat taky.
"Ty seš fakt podělanej romantik, Abe," zachrochtala, nato se narovnala v zádech a pro sebe několikrát pokývala hlavou, načež pokývala hlavou. "No jasně, že ti pomůžu."
Abe se sebevědomě usmál a nastavil dlaň. "Tak placák na to!"
Zadívala se na jeho dlaň. Tak... placák... na to... prolétlo jí hlavou. Nyní jeho tělo chladlo. Leželo nehybně na zemi. Netušila, jestli později poslechl její rady, ale vzhledem k tomu, že získal odvahu k tomu opustit Rositu, tak asi poslechl...
Je to moje vina... Moje vina... On umřel... Obětoval se pro mě. Proč...? Proč to udělal? Proč to ten zatracený kretén udělal...?
Slzy jí nepřetržitě padaly z očí. Ještě horší, než fakt, že cítila vinu, tak cítila úlevu, že nebyla na jeho místě. Nemohla dostat z očí Neganův vítězný výraz, veselé jiskřičky v očích a nemohla se zbavit pocitu, že byla vlastně ráda, že... vyvázla...
A za to se začala tak strašně nenávidět...
"Ale pokud jste byli, tak bys měla vědět, že pro tohle byl důvod..."
"Červenou kartu sice dostala ona, ale on se jako správný hrdina obětoval. Oh, jo, jako hrdina! Měla bys být hrdá!"
Je mi tak strašně zle...
"Navíc to vzal za celej tenhle tým!"
"Tak se na něj podívej."
Rosito promiň, promiň mi... Sasho... je mi to líto.
"PODÍVEJ SE, KURVA!" zařval Negan, což ji přinutilo sebou trhnout za jeho hlasem, avšak najednou zalapala po dechu a málem vykřikla, když viděla, jak se Daryl zvedl z místa a náhle Neganovi ubalil pěstí.
"Daryle!" vykřikl Rick.
"Ne..." hlesla roztřeseně, dívala se na něj, jak ležel skolený na zemi jako zvíře a blonďák, kterého předtím zbila, na něj mířil jeho vlastní kuší. "Ne..." zašeptala skoro bez hlasu. On ne... Ne. Ne. Ne. Prosím ne. Prosím...
"Tohle teda ne!" promnul si Negan rozčileně zasaženou čelist. "Tohle teda tady nechci vidět!" poklekl k němu na jedno kolena a Walla se zhrozila.
Dívala se na zkrvavělou pálku. Byla tak blízko u jeho hlavy. Tak blízko... Hlasitě dýchala, třásla se a toužila se k němu rozběhnout a zachránit ho.
"Mám to udělat? Teď hned to můžu ukončit."
"Ne," odpověděl Negan po chvilce uvažování. "Ne, hned si je nezabíjíš, přece. Ne, dokud se trochu nesnaží. Na místo..."
Dva chlapy popadli Daryla a zatlačili ho zpět na jeho místo. Lovkyně se trochu uklidnila, ale pořád ne dost na to, aby mohla být v klidu. Za tohle... za to... budou potrestáni. Věděla to.
"A vůbec... takhle nám to tady nefunguje. Už jsem vám řekl, že se zbavím prvního a... co jsem řekl? Že to uzavřem! Bez výjimky. Nevím s jakejma prolhanejma kreténama jste jednali, ale já svoje slova držím. První dojem je moc důležitej."
Mířil směrem k Darylovi. Pozorně se dívala, jak s ní zvesela zahoupal přímo před jeho tváří a pak se o krok stáhl dozadu. Vydechl a podíval se na Ricka, načež opět uchopil pálku do obou ruk.
"Potřebuju, aby jste mě pořádně poznali," řekl a pozvedl svoji špinavou pálku. "Takže... znovu..."
Pálka prudce proletěla vzduchem a trefila Glennovu hlavu. Tentokrát se výkřiku neubránila, jenže ten nebyl nic ve srovnání s tím, jak žalostně začala křičet Maggie. Negan bez milosti třískal do jeho hlavy a posmíval se mu... Glenn se zvládl ještě zvednout, s bulvou venku a pokřivenou hlavou se marně pokoušel něco říct. Jenže nemohl... Mozek měl poškozený, kymácel se jako stonek a jediné oko podlité krví, kterým hleděl na svou ženu.
"Já to nepoznám. Vypadá to, jako bys chtěl ještě mluvit, ale tys dostal pořádnou ránu! Fláknul jsem tě do hlavy tak tvrdě, že ti vylítlo voko! Takovou, že mu vyhřezlo voko! A je to teda hnus!"
"Mmm... Maggie... já tě najdu," dostal ze sebe chrčivě a vydávil vlastní krev.
Maggie plakala a naříkala, skoro nemohla dýchat. Walla vedle ní cítila, jak se jí do srdce zapíchl ledový osten. Přes slzavou clonu toho víc neviděla. Nedokázala se na to víc dívat. Nesnesla ten pohled...
"A kurva," ozval se Negan. "Koukám, že je to pro vás vážně těžký. Omlouvám se, doopravdy. Ale jak jsem řekl... bez výjimky!" vykřikl na konci věty a napřáhl se k další ráně.
Mlátil Glenna do hlavy stejně jako Aba. Každá rána způsobovala ránu v srdci. Lovkyně si zakrývala i uši, aby to nemusela poslouchat. Křečovitě svírala oční víčka, ucukávala sebou po každé tlumené ráně...
"Taky se mi to moc nelíbí," ozvala se Maggie s rukama založenýma na prsou a pomalu mezi nimi přešlapovala, načež zastavila u druhé ženy, "ale věřím Glennovi. Zkus to taky."
Walla se na ni podívala. Pak na Glenna, který seděl na prahu dveří a pil teplý čaj, který mu jeho žena do dnešního studeného počasí přinesla. Tenhle chlap byl vážně něco extra. Lukostřelkyně neměla takovou sílu někoho napravit a obdivovala ho za jeho výjimečnou povahu. Moc jí na něm záleželo a měla ho sakra ráda. Zvláště teď, když je po takové době měla zpátky.
"Máš to nejzlatější srdce, jaký jsem kdy potkala, Glenne," usmála se a Maggie se k ní přidala.
Mladý Korejec jen zavrtěl hlavou a odvětil: "Jen se snažím dělat, co je správný."
K čemu ti to teď je Glenne? Jsi mrtvý... Jsi mrtvý... Protože my nebyli dost silní.
"Teprve se rozjíždím!"
Já ho nenávidím... Já ho tak kurevsky nenávidím...
"Lucille má ale žízeň! Žízní po krvi!"
Umři... Umři hned na místě... Zdechni... Nenávidím tě...
"Copak? Byl ten fór blbej?"
Já tě zabiju...
"Já tě zabiju," ozval se temně z Rickovi strany.
Negan pobaveně naklonil hlavu na stranu, přešel k Rickovi a poklekl před něj. Modrooký vůdce ho probodl nenávistným pohledem.
"Cože? Asi jsem se nějak přeslechl," uchechtl se.
Bývalý zástupce šerifa přejel pohledem z Glennovi mrtvoly na Negana, zhluboka se nadechl a zároveň popotáhl nosem.
"Dneska ne, ani zítra ne, ale já tě zabiju," přimhouřil výhružně víčka.
"Uuuu~ tyjo, Simone, cože to měl? Nůž?" zeptal se muže stojícího za ním, aniž spustil zrak z Ricka.
"Ne, měl u sebe sekyrku."
"Sekerku, jo?
Já tě zabiju. Já tě kurva zabiju... bublalo jí v mysli. Prudce funěla, hruď se jí rychle zdvihala a klesala, zatínala pěsti tak, že pod prsty ucítila horkou krev. Bez mrknutí hleděla na Negana, jak Rickovu sekerku, dal si jí za opasek a pak prudce popadl Ricka. Vytáhl ho z řady a táhl ho směrem ke karavanu.
"Hned budu zpátky! Rick možná přijede se mnou a kdyby ne, můžete tady ty lidi obrátit na ruby! Myslím ty, co tu zbyli!"
Odtáhl muže ke karavanu a strčil ho dovnitř. Jakmile za nimi zapadly dveře, všichni se jakžtakž uvolnili, jenže hned na to dali průchod slzám. Walla uvolnila sevření, hlasitě vydechla a roztřeseně se zadívala se na Abrahama a poté na Glenna.
Co se to... jen stalo?
Konec druhé části
°•°•°
To by bylo pro tuto část vše. Tak~
Koho jsem potěšila a koho naštvala? Nejspíš spoustu z vás ještě naštvu, protože noc nekončí, ale ujišťuji vás, že třetí část bude krátká a hlavně poslední. Nemám přesný odhad na kolik kapitol vyjde, ale viděli jste, že to umím pěkně zkrátit. Možná až moc, ehem. :>
Abraham se obětoval, Glenn zemřel z Neganova rozmaru a Walla se z toho propadne na úplné dno. Ještě to není ani zdaleka vše, co na všechny chystám.
Těším se na vás u další části. ^^
Bạn đang đọc truyện trên: Truyen247.Pro