Pořád to nebylo ono. Stále se cítila jako by byla napůl mrtvá a vybledlá pokožka si žádala trochu toho sluníčka. Netušila, jak moc se psychika odrazila na jejím těle, ale už s tím potřebovala něco udělat. Chtěla se podívat na Carla a Ricka, a ostatní by jistě taky ocenili, kdyby se jim konečně ukázala na očích. Zvláště pak Aaron, Glenn a Maggie.

Pod Darylovým dohledem se konečně dostala na překvapivě teplý vzduch a musela na chvíli zavřít oči, aby překonala krátkodobé motání hlavy. Jakmile jí před očima přestaly blikat poslední otravné hvězdičky, připojila se k lovci, který na ni pod schody čekal a dával jí na čas. Za jeho podporu mu byla vděčná a odolávala silnému nutkání chytit ho za ruku. Takhle jen strčila ruce do kapes krátké, kožené bundy a společně zamířili na ošetřovnu.

"Kde máš vlastně kuši?" zeptala se Walla a proťala tak mezi nimi obvyklé ticho.

Daryl byl pořád taková nemluvka a jen málokdy začal sám od sebe něco říkat.

"Přišel jsem o ni," pověděl a starostlivě stáhl obočí, "ani nevím, co byl ten chlap zač, a ani kam šel."

Tak tohle šlo trochu mimo ní. Chtěla se ho na to zeptat už předtím. Kuši tahal pořád u sebe a byl nezvyk, že nyní šel vedle ní zcela naprázdno.

"Vysvětlím ti to pak," řekl jen a vstoupili do provizorní ošetřovny.

Rick po jejich příchodu otočil hlavu a jen nepatrně se mu ve tváři odrazila úleva. Přesto vstal a na chvíli přestal veškerou pozornost upírat na zraněného syna.

"Jak je na tom?" zamumlala starostlivě lukostřelkyně otázku, když jí krátce stiskl v objetí.

"Už líp. Bude žít, ale vidět ho takhle..." odmlčel se Rick a promnul si zarudlé, ospalé oči.

Walla přikývla a přistoupila blíže k lůžku. Opravdu ho nebylo jednoduché takhle vidět a obdivovala Ricka, že to tak dlouho vydržel.

Chlapec byl bledý, hruď se mu zvedala a zase klesala v pravidelném, pomalém dechu. Přes polovinu tváře měl bělostný obvaz, lehce nasáklý jeho vlastní krví a zakrýval krvavou díru místo levého oka. Položila dlaň na jeho ruku a poněkud ji rozveselilo to, že přirozeně hřála.

No tak, ty spratku. Přestaň už svýho tátu děsit. Už tak má nervy na pochodu, pomyslela si směrem k němu a vytěsnila hovořící muže za jejími zády. Daryl se pokoušel Ricka přesvědčit, aby se šel najíst a vyspat, jenže ten to odmítal. Chtěl být u toho, až se Carl vzbudí, což se lovci moc nelíbilo. Hašteří se jak bratři, ušklíbla se nad tím. Je hezký, jak se Daryl stará.

Najednou se chlapec pohnul a zavrtěl se. Ruku, za kterou ho držela, zatnul do prostěradla a víčko zdravého oka se mu zatřepalo.

"Ricku?"

Bývalý policista se za ní okamžitě přihrnul a ona mu uvolnila místo. Daryl se taky posunul blíž, aby se sám, na vlastní oči přesvědčil o jeho probuzení.

"Tati?" zamumlal Carl potichu, jakmile otevřel oko a namáhavě vtáhl do plic víc kyslíku.

"Jsem tu."

Walla se usmála. I když na ni byl Carl posledně nepříjemný a nadále se jí vyhýbal, nemluvil s ní, ani se o ni nezajímal tak, jak ve věznici, neměla mu to za zlé. Žil a to bylo hlavní. Zkřížila si paže na hrudi a zapíchla pohled do špiček bot.

"Wallo?"

Carlův hlas ji přinutil zvednout bradu a vykouknout zpoza Rickových zad. Daryl sebou trochu hnul do strany a nechal ji přistoupit k lůžku. Kdyby měl víc síly a nevypadal jako adept na mrtvolu, klidně by ho objala.

"Jsem ráda, že ses probudil, spratku."

Chlapec se vyčerpaně usmál, avšak chvilku na to posmutněl. Lukostřelkyně to asi chápala. Styděl se, jak se k ní poslední několik dní choval. Poslední dobou to bylo vypjaté, hrozilo jim smrtelné nebezpečí, se kterým se museli ostatní poprat.

"Neřeš, hlavní je, že seš v pořádku," stihla říct, než se stačil pořádně rozmluvit.

Carl uvolnil napnutá ramena a co nejpevněji chytil tátu za ruku. "Pořád si... ale myslím, že Batman je lepší."

Na to se Walla okamžitě poznala o co šlo, rozveselilo jí to a řekla: "Tohle je válka, kamaráde."

°•°•°

"Deanna zemřela?"

Maggie zkroušeně přikývla. Uvolnila paže založené na prsou a promnula si zpocené čelo. Bez původní vůdkyně Alexandrie, budou lidé muset vzhlížet k někomu jinému. A ten někdo měl být Rick. Spousta z nich to však nebrala, nesnášela Ricka a ty, kdo s ním přišli. Podle Wallina názoru by to tu měl chvíli vést Aaron. Přece jen byl zkušenější a lidi ho brali spíš.

"Jak to zvládá Spencer?" nezapomněla se zeptat. On je poslední, kdo z tý rodiny zbyl. Nejdřív bratr, pak otec a nakonec matka.

Maggie pokrčila rameny. "Upřímně nevím. Po pohřbu se zavřel doma a nevylézá ven. Záclony má zatažené, takže dovnitř nikdo nevidí."

Walla na srozuměnou přikývla, načež jejich krátký rozhovor přerušil příchozí Glenn, který se hned široce zazubil.

"Daryl mi zrovna říkal, že seš zase na nohou!" zahalekal radostně a šel rovnou k ní.

Maggie se usmála a Walla se od něj nechala obejmout. Pořád se cítila slabě a jeho rázné objetí jí málem vyrazilo dech. Sakra, získával čím dál tím víc síly.

"Máš hlad? Carol připravila nějaké teplé jídlo."

"Ráda," souhlasila. Pokud do mojí porce nepřimíchala jed, pomyslela si neradostně v duchu.

Glenn se postavil vedle Maggie a na uvítanou ji políbil na tvář. Pak zvedl dlaň a velmi šetrně ji položil na její břicho. Ona se mu s láskou zadívala do tváře, zatímco jeho dlaň překryla svou.

Walla nadzvedla obočí a nechápavě mezi nimi těkala očima. "Lidi? O co tu jde?"

Neříkejte mi, že...

Oba se na ni naráz zadívali. Byla na nich vidět radost a jejich tváře zdobily šťastné úsměvy.

"Jsem těhotná," řekla radostně Maggie.

Lukostřelkyně se zarazila. V uších slyšela vlastní splašený tlukot srdce a přistihla se, že zatínala prsty levé ruky do dlaně. Ona je... těhotná? Budou z nich rodiče? Zamrkala, uvolnila se a následně nasadila podobně šťastný úculek.

"Konečně ses pochlapil šikmookej," řekla a tentokrát to byla ona, která ho polapila do medvědího objetí, "ale doufám, že bude vypadat po mámě. Další šikmoočko není třeba," zašeptala ještě.

Maggie to zaslechla a rozesmála se. Její příjemný smích skončil, když Walla objala i ji. Vděčně se k ní přilnula a Glenn si po posledním objetí promasíroval rameno.

"Jsem upřímně zvědavá co ty a Daryl," a bylo to tady.

Walla věděla, že se jí na to Maggie zeptá. Nejprve se chtěla zatvrdit a nedávat nic najevo, ale věřila, že se Rick dávno prokecl, a Glenn se tvářil jako ten největší vševěd na planetě. Odstoupila od těhotné ženy a promnula si bradu. S lišáckým úsměvem si je oba změřila.

"Jsme na tom hodně dobře. Vlastně dobře je slabý slovo."

"Proto má Daryl poslední dobrou tak dobrou náladu!" nepřestal se korejec tlemit od ucha k uchu a nezadrželo ho ani šťouchnutí do žeber od vlastní ženy.

"Perverzáku."

°•°•°

Wallu překvapilo, že se ke společnému obědu přidal i Rick. Nejspíš ho Carl vyhnal nebo ho Daryl konečně přesvědčil, protože přišli společně. Navíc se po jejich příchodu o dost zlepšila nálada.

I když se Carol tvářila mile, při pohledu na Daryla se rozzářila a Walla se nad tím jen ušklíbala. Pořád si připomínala, že tady nemělo cenu žárlit. Měli mezi sebou jen hezký kamarádský vztah, ač časem jí jistě bude víc a víc proti srsti. Nechala to být a místo toho do sebe cpala po dlouhé době pořádné jídlo.

Nevšímala si bolesti žaludku, hodila to na hlad, avšak ani po najezení se necítila moc dobře. Vlastně jí bylo ještě hůř, jakoby chtěla zvracet. Zakroutila nad tím hlavou, odsunula se od stolu a omluvila se, že musela ven, načež pohledem hypnotizovala Daryla s Carol. O něčem se zrovna bavili, starší žena se dokonce usmívala a tak její odchod nezaznamenal ani jeden. S lehce cukajícím obočím vylezla ven.

Že bych žárlila? Ne, já přece nežárlím. Nikdy jsem nežárlila a Daryl od mýho hlídání taky potřebuje oddych. Jen v klidu. O nic nejde, uvažovala v duchu a zhluboka se nadechla příjemného vzduchu.

Bystrým zrakem zavadila o Deannin dům, což ji možná přimělo k pohybu. Měla by zkontroloval, jestli už to Spencer nezabalil. Pak by bylo překvápko, kdyby jednoho dne otevřeli dveře a na ně vylítl mrtvák.

S výdechem zaklepala na dveře a pár minut čekala na odezvu. Zevnitř se nic neozývalo, neslyšela žádné kroky, ani přes dveře tlumený hlas. Zamračila se a zkusila to znovu.

Že by už bylo pozdě? Vzdal to? pomyslela si.

Pamatovala si, jak se zhroutil Matthew, jak kvůli bratrově smrti zabil její kamarádku a málem ji i Daryla. Doteď mu nedokázala odpustit, co provedl a ještě chtěl provést. Smrt byla příliš rychlým řešením. Měl trpět, i když býval její nejbližší přítel. A Walla doufala, že se její dřívější nejlepší přítel smažil v pekle.

Ještě chvíli vyčkávala a poté vzala za kliku. Překvapivě bylo odemčeno a ona bez váhání vstoupila dovnitř. Pohybovala se ostražitě a dělala minimum zvuků. Dům jí přivítal nevábným pachem lihu, jenž její žaludek rozhodně nepodpořil a zápach zkaženého masa. Sakra... Zalitovala, že u sebe neměla nůž, hlavní dveře nechala pootevřené pro případný útěk a tiše vstoupila do obývacího pokoje, kde s Deannou první den v Alexandrii vedla rozhovor. Přimhouřila víčka a po nosu mířila za tím nechutným pachem. 

Tak co? Užs to vzdal Spencere?