Ahojky~

Mám pro vás takovou nemilou zprávu: tohle je poslední kapitola první části, což ono by to nebyla tak špatná zpráva, jenom kdybych si od tohoto nedávala pauzu.

Nebude to nadlouho, možná se tu za týden dva, nejpozději tři, objeví nová kapitola druhé části, ale zatím mám v pozdější části příběhu zásek a nerada bych s ním pokračovala, takže si dávám na chviličku pauzu.

Mimo této povídky dopisuji ještě jednu bl fantasy s názvem Velká hra Stínů do jiného fandomu na pár GaaNaru, takže kdo je náhodou milovníkem a má zájem, může do toho příběhu naběhnout. ^^(Né, vůbec si tu nedělám reklamu na další příběhy, eh~)

Btw, moc vám děkuji za skvělé ohlasy u této povídky, protože nyní překročila 1 tisíc přečtení a stoupá dál! Je to jen vaše zásluha a já vám moc děkuji. Naplňuje mě to motivací. ❤❤

Děkuji za přečtení infoška a užijte si počteníčko~ ^^

°•°•°

Už podle proslovu, který k nim Guvernér, alias Brian měl, bylo jasné, že půjde přes mrtvoly jejich lidí. Měl v plánu všechny zabít, zajmout Michonne a věznici silou obsadit. Hershel se ho pokoušel přesvědčit, ale nemělo to pražádnou cenu.

Zmrd jeden, prolétlo Walle hlavou, jakmile je naložili do auta a zamířili cestou přímo do věznice. Většina lidí, kterých si všimla se netvářila moc nadšeně a spousta z nich jistě váhala nad tím, zda do toho chtějí jít, či ne. Jiní byli pod vyhlídkou nového bezpečného domova nadšení a ochotní pro takové místo zabíjet. Její černý luk padl do rukou chlapa, který je vezl a nadšeně se kochal pohledem nad novou zbraní, zatímco ho právoplatná majitelka zabíjela pohledem.

Walla se podívala na doktora vedle sebe. Ten měl čelo opřené o ruce a cosi tiše povídal. Věděla, že byl a nadále je věřící, jenomže tady modlitby vážně nepomohou. Sama v hlavě spřádala plán a s každým ujetým metrem poznávala krajinu, v níž dříve lovila.

Všechna auta zastavila v půlkruhu před plotem věznice a o chvíli později dorazil i masivní tank. Vyhlížela z okna kolik lidí bylo venku a když tank vystřelil, silně sebou trhla a upozornila na sebe Hershela, který se přestal modlit za bezpečí svých dcer. Jejich únosci vystoupili z auta a dopřáli jim chvíli o samotě.

"Musíme vyrazit. Hned," řekla lukostřelkyně nekompromisně.

"Ne. Já s tou nohou daleko neuběhnu. Jestli chceš utéct, musíš sama."

"Nikam nejdu. Ne bez vás. A navíc.. kdo řek, že chci zdrhat?"

Hershel zavrtěl hlavou. "Ne. Je jich moc a mají palebnou sílu. Viděla jsi to. Nesmíme riskovat. Mohli bychom ohrozit i ostatní ve věznici."

"Nebudu tu jen tak sedět. Navíc... chci toho hajzla dostat," zavrčela temně a zvuky kroků u auta ji napověděli, že se někdo blížil. Pamatuju si, co mi Daryl říkal. Jak ho připravil o bratra a schválně ho nechal proměnit...

Než ji stačil Hershel zarazit, ona se na místě otočila, zvedla a pokrčila obě nohy, a jen co se dveře otevřely, vykopla. Zasáhla chlapa s jejím lukem do hrudníku a ten, jelikož takový útok nečekal, skončil na zemi. Jeho kolegyně, žena s černými, vlnitými vlasy na ni okamžitě zamířila, avšak Walla byla rychlejší. Vyskočila z auta, narazila do ní ramenem a vyšvihla koleno do jejího břicha. Před očima měla rudou, svaly se jí chvěly a krví proudil adrenalin. Stačilo by sebrat ženinu zbraň a...

Následná bolest do zad ji přinutila bolestně vykřiknout a třetí osoba ji dostala na zem, kde do ní kopla ještě několikrát. Vysloužila si pár ošklivých nadávek, než to Guvernér utnul a přikázal, aby oba vězně přitáhli k plotu.

"Dej ty pracky pryč, ty sráči!" prskla Walla nepříčetně, když ji cizí chlap popadl, přinutil vstát, aby ji hned na to hodil na zem před plot, za kterým už čekal Rick.

Dopadla obličejem na zem a při zvedání vyflusla chuchvalec krve z prokouslé dásně. Setkala se s Rickovým napůl vystrašeným a napůl zlostným pohledem. Nedivila se mu. Sama byla vytočená a ještě víc se naštvala po tom, co jí jeden chlap popadl za vlasy, zvrátil její hlavu dozadu a přiložil její vlastní nůž ke zcela odhalenému a bezbrannému krku. Hershela donutili do kleku taky.

Trhla sebou do strany, avšak muž za ní přitvrdil a málem ji všechny vlasy serval z hlavy. Přivřela oči od bolesti a pohledem vyhledávala Daryla. Skrytě doufala, že ho nenapadne žádná blbost a nepokusí se sem vběhnout.

"Pusťte je. Oba. Nemáme zapotřebí to takhle řešit. Pojďme se domluvit. Můžeme tu žít společně," zvolal Rick pevným hlasem, avšak něco v jeho hlase ho prozrazovalo. Měl strach.

"Ne. Ne po Woodbury. Ne po Andree."

Walla cítila, jak jí po krku stekl tenký proužek horké krve. Únosce za ní příliš zatlačil na naostřenou čepel. Skousla si spodní ret a konečně ho našla. Daryl stál za plotem na nádvoří s Carlem a dalšími. Všichni měli zbraň, a dokonce z té dálky postřehla jeho bezmocný výraz. Nemohl s tím nic dělat. A z toho byl celý nesvůj. Zvlášť když ona měla pod krkem nůž a na Hershela mířili zbraní.

Rick se ho snažil přesvědčit. Sdělit všem, že byla jiná cesta, jenže Guvernér ho neposlouchal. Chtěl tři věci: Michonne, věznici a všechny ostatní zabít. Přebíral si Rickova slova vůbec? Nebo na ně nedbal? Ať to bylo jak chtělo, ozval se výstřel.

Na Wallu ze strany dopadly čerstvé kapky krve a celou krajinou se ozvaly hlasité výkřiky.

°•°•°

Daryl byl naštvaný. Doslova se rozčiloval nad tím jaký byl Rick dobrák. Neudržel se a pěkně od plic mu řekl, co si o jeho hloupém nápadu - nechat Carol samotnou venku - myslel, a že ji půjde hledat i kdyby mu za to hrozil smrtí. Měli o tom rozhodnout všichni a ne jen on. Funkce vůdce se vzdal dobrovolně, chtěl si odpočinout. Tak proč nenechal potrestání Carol na nich?

"Tyreese by ji zabil. Copak ty na ni snad nejsi naštvaný?" promluvil Rick klidným hlasem, čímž lovce vytáčel ještě víc. "Málem zabila Wall. Udělala by to kdyby tehdy v noci spala a my tu místo dvou těl měli tři. Jak by ses cítil pak? Chtěl bys ji tady?"

Daryl nepochopil, že dovedl mluvit v takové situaci tak klidně. Jak to asi muselo vypadat, když se hádal s Lori? Tenhle chlap v hádce nikdy nezvyšoval hlas. Vždy byl ten klaďas. Nad jeho posledními slovy se ale musel zamyslet. Zůstal potichu a chodil po chodbě tam a zpátky jako nervózní gepard v kleci, který chtěl skočit po své nové kořisti.

"Sblížili jste se. Přeju ti to," ozval se bývalý zástupce šerifa a zaujal tím pozornost druhého muže. "Proto chci vědět, co bys dělal ty."

Já fakt nevím... Chtěl říct jako odpověď, leč nedokázal to. Sklopil pohled na zem a lokty se opřel o zábradlí. Dlouze se nadechl a zamyslel se.

"Walla řekla, že by mi ji klidně pomohla najít. I potom, co ji málem zabila," zamumlal potichu stopař.

Rick přikývl. Nezáviděl Darylovi to, čím si musel procházet. Zůstat na straně svoji nejlepší kamarádky nebo cizince, ke které, jak si všiml, choval jisté sympatie.

"Měli bychom o tom říct Tyreesovi," navrhl Daryl po chvilce. "Měl by to vědět. Já bych chtěl znát pravdu."

Možná to nebyl zrovna nejlepší nápad, jenže Dixon měl pravdu.

Jejich rozhovor přerušil náhlý výbuch. Znělo to jako vybuchlý granát a následný křik jejich lidí přinutil oba muže zpozornět a vyběhnout ven, kde na ně čekalo nemilé překvapení.

°•°•°

Stál tam. Na svém novém tanku. Přes vypíchnuté oko pásku a na té sebejisté tváři se rýsoval vítězný úšklebek. Stačilo tak málo, aby se k němu někdo zezadu přikradl a zabil ho. Michonne byla na cestě hned, co se o jeho příchodu dozvěděla. Dnes sem Guvernér přišel i z jiných důvodů, než se ženě s mečem pomstít za své oko.

Darylovi se udělalo špatně při pohledu na chycené zajatce. A ještě víc se v něm zvedla žluč, když uviděl Wallu. Co ta tam sakra dělala? Neměla být tady? To si odjela s Hershelem pryč a ZASE nic neřekla? S tímhle by měla začít něco dělat. V duchu nabádal Ricka, aby byl opatrný a neohrozil jak její, tak doktorův život.

"Do prdele," ulevil si stopař, v tváři se mu rozlil bezmocný výraz a v hlavě vytvářel všemožné plány na jejich osvobození.

"Můžu ho odsud trefit a pomoct jim," zašeptal Carl s připravenou puškou.

Dixon se kousl do rtu, jenže zavrtěl hlavou, s pohledem upřeným na rudovlásku. Ona měla pod krkem nůž a Hershel u hlavy zbraň. To by nebyl nejlepší nápad.

"Počkáme, jak to vyřeší tvůj táta."

"Ale je tam Hershel! A Walla! Nemůžeme nic nedělat!" namítal chlapec a zamračil se.

"Počkáme," zdůraznil Daryl hrubým hlasem.

Prosím prosím, ať je v pohodě. Nikdy jsem se o nic neprosil, ty nebeskej sráči, ale ať jsou oba v pořádku, pomyslel si ztrápeně. Zklidnil dech, vzal do rukou zbraň a namířil ji na nezvané hosty. Strachem sevřené vnitřnosti se mu nejistě kroutily a tolik si přál tomu parchantovi prostřelit mozek.

Pár chvil se nic nedělo. Rick se snažil vyjednávat, když tu náhle Guvernér seskočil z tanku, odstrčil z cesty svého muže a sám namířil na bývalého veterináře zbraň. Darylovi se zatajil dech a Carl vedle se trhavě nadechl. Chlapci se roztřásly dlaně a to ani nechtěl vědět, jak na tom byly Hershelovy dcery.

Kurva. Vždyť ohrožuje tvoji ženu... Udělej s tím něco! řval na něj vnitřní hlásek a znovu po několika letech si přišel jako ten malý a bezbranný kluk, který se třásl strachem před vlastním otcem. Vrátilo se to. Mohl být silný, jak chtěl a stejně byl naprosto bezmocný.

Najednou se okolím rozlehl výstřel. Darylovo srdce vynechalo několik úderů, když spatřil, jak se Hershelovy bílé vousy zbarvily do krvavě červené a jeho tělo se následně převážilo na pravý bok.

Přestal vnímat. Obě dcery se rozkřičely a bezmyšlenkovitě spustily palbu.

°•°•°

Jakoby se zastavil svět. Lukostřelkyně se pomalu podívala do strany a srdce jí vynechalo několik úderů. V uších stále hučel hlasitý hluk vystřelené kulky a výkřiky jejích lidí jí přišly jakoby z velké dáli. Pak to přišlo. Přestřelka. Rick zařval a začal po Guvernérovi střílet. Zasáhl ho do ramene a dokonce se mu povedlo střelit muže, jenž držel Walle nůž u krku.

Vězenkyně toho využila, prudce sebou trhla do strany, schoulila se na zemi, zatímco nad ní létala sprška kulek. Netušila, co by měla dělat. Jít pomoct Hershelovi a pokusit se ho zachránit? Odplazit se pryč? Krýt se? Letmým pohledem zkontrolovala ležící muže, který kloktal krev a z posledních sil se pokoušel nadechnout přes jasnou díru v krku.

Zmocnila se jí vlna nenávisti. Ohlédla se za sebe, muž, který ji na hrdle způsobil krvavou rýhu se válel s bolestmi na zemi. Přesunula se k němu, sebrala spadlý nůž a vrazila mu ho do krku. Jeho těžké tělo převalila na břicho a vzala si svůj luk.

Ozbrojenci vyjeli tankem vstříc plotu a celý ho zničili. Walla neměla čas se dívat na situaci a co nejrychleji se doplazila za nečinné terénní auto, kterým je sem dovezli. Začala si nožem pižlat pouta a jen, co se jí zadařilo provaz strhnout, vzala luk do obou rukou. Opřela se o auto a rozdýchávala ten náhlý šok, jenž ji na dalších několik minut uzemnil na místě.

Je mrtvý... On je mrtvý.

Nemohla jsem nic dělat. Do hajzlu. Nešlo nic dělat...!

Neuměla si ani představit, jak teď budou jeho dcery trpět. Sledovat přes plot jeho popravu. Nebudou ho moct ani pohřbít!

Doširoka rozevřela oči, křečovitě sevřela svoji jedinou zbraň a vyskočila na nohy. Útočníci se zatím dostali přes louku na dvůr a pálili jednu salvu kulek za druhou. Nebyl čas se utápět nad lítostí. Musela jít a jednat.

Rozbila zadní okno auta, vytáhla z něj svůj toulec a okamžitě si ho připevnila kolem pasu. Kolem se začali trousit mrtváci. Přitahoval je hluk střelby a lidské výkřiky. Obratně se propletla mezi nimi a sprintem se rozběhla k věznici. Proběhla kolem cizího, zaparkovaného auta na louce a přítomnost téměř tucty nemrtvých ji přinutilo strnout na místě. Zamračila se, vytáhla šípy a začala střílet. Každý nátah ji bolel a plíce svíral strach natolik, že nedokázala pomalu dýchat. Byla přinucena couvat od skupiny desítky mrtváků, které na sebe přivolala.

"Sakra," sykla a podívala se do strany.

Krve by se v ní nedořezalo. Guvernér dostal Ricka na zem a mlátil ho hlava nehlava. Muži byli v zápalu boje a kolem nich se houfovali nemrtví. Bez přemýšlení natáhla tětivu se šípem, dlouze zamířila a vystřelila.

Její trefa nebyla dostatečná - Guvernér sebou trhnul dozadu, pak se zarazil a bez jakékoliv známky bolesti si vytáhl šíp z ramene.

"NE!"

Tohle byla chyba... Hloupá chyba.

Ještě nikdy neminula. Vždycky svůj cíl zasáhla a než stačila nachystat nový šíp, zpozorovala Michonne, jež se k mužům přikradla zezadu a propíchla Guvernéra skrz na skrz.

Částečně se jí ulevilo, avšak mrtvolné chrčení ji přinutilo se hnout z místa. Zadívala se na nádvoří v místě, kde naposledy viděla Daryla, jenomže místo něj se tam rojili mrtváci. Jakoby měla srdce v ledových kleštích. Zmocnila se jí beznaděj a zároveň touha tam běžet a pomoci přeživším. Bohužel velký počet mrtváků ji nutil jít pryč. Kousek od ní stiskl čelisti jeden z nich. Ohnala se po něm a zarazila mu nůž do lebky.

Zacouvala. Hlídala si strany a dávala pozor, aby nepadla do uzavřeného kruhu. Z vězení sálaly plameny a páchnoucí, černý kouř. Její domov se rozpadal. Dostala naději, že tu bude konečně žít v klidu. A pak přijde ten jednooký parchant a celé to zničí. Zničil její šanci na nový život. Zničil jí šanci na partnerský život.

Daryle... dej na sebe pozor. Já si tě najdu. Najdu si cestu.

Věděla, že její myšlenky nezachytí. Přesto se s těžkým srdcem odvrátila a rozběhla se přes louku do důvěrně známého lesa. Musela se někde skrýt a nabrat sílu.

Cestu od věznice skoro nevnímala. Ne, když měla v očích nahromaděné slzy.

Už zas... Už zase se to stalo... Jak je to kurva možný? Jak do prdele? Proč musím být zase sama? Už nemám ani svůj batoh. Všechno, co mi kdy zbylo, zůstalo tam...

Konec první části