Walla se nejdříve domnívala, že Daryl zůstane u své odtažité a nepříjemné povahy, že pro něj bude dost těžké navázat na něco, co zdaleka připomínalo vztah, avšak časně po ránu ji čekalo velké překvapení, když za ní přišel s několika kopretinami a snídaní. Potom si k ní ještě lehl a připadalo jí, že na ni dával před něčím pozor. Koukal se na ni způsobem, který neznala a to spolu ještě ani nespali. Ať ji pak zkusí říct, že není romantik.

"Vyspal ses?" zajímala se jen co opustili strážní věž a nadechli se vzduchu prosyceného vůní rosy.

Rick s Carlem pracovali na poli plného zeleně a Michonne si zrovna chystala koně. Maggie s Glennem se nacházeli v druhé věži nedaleko té, v níž spali oni a několik mihnutí za okny je ujistilo v tom, že oba byli vzhůru.

"Jo. Za poslední měsíce nejlépe," odpověděl s nehranou upřímností a chystal si zapálit cigaretu.

Walla ho v tom přerušila, postavila se před něj a políbila ho na rty. Šlo o rychlou pusu a on u ní stejně překvapeně strnul. Zazubila se a otočila se směrem k louce. Jednoduché bílé květy si nechala strčený za opaskem a v cele si je hodlala přidat k ostatním, které od něj měla. Svým způsobem jí to dojímalo.

"Snad se nestydíš."

Nesouhlasně zamručel a zároveň se zamračil. Kdyby tu byli lidi, už dávno by utekl a nechal ji tu stát. Uchechtla se nad tou představou a dala si ruce v bok. Až do včerejška mohli slavit úspěch třiceti dnů bez úmrtí. Škoda, že se to při poslední pojížďce tak ošklivě seběhlo.

Daryl si zapálil a silně potáhl, až se její konec rozžhavil do oranžova. Očima pátral po okolí a přemýšlel nad Walliným nápadem ohledně příkopů. Stačilo to jen zorganizovat a správně načasovat. Mrtváci se u plotu rojili jako mouchy.

Jeho citlivé smysly ho však varovaly. Prudce se ohlédl přes nádvoří, odkud se mu zdálo, že uslyšel tlumený výkřik odrážející se od stěn vnitřku vězení a končil venku. Zůstal stát jako strnulý leopard na lovu a modlil se, aby to byl jen planý poplach a o nic nešlo.

Bohužel tomu tak nebylo.

Ranní ticho prořízly tlumené výbuchy vedoucí zevnitř - znělo to jako střely z brokovnice - a brzy na to se k výbuchům přidaly tenké vyděšené hlásky volající o pomoc. Tohle uslyšela i Walla a prudce se ohlédla, přičemž sáhla po dlouhém noži u pasu. Zbraň nechala v cele a ona měla chuť nadávat na svou blbost.

"Kurva," zaklela a rychlými kroky zamířila směrem, odkud výkřiky vycházely. "Co se to děje?"

V okamžiku, kdy na světlo světla vyběhly vyděšené, brečící děti, bylo oběma jasné, že byli v pěkném průšvihu. Daryl neváhal a rozběhl se dovnitř. Walla zjistila od uprchlíků z vězení situaci a udělalo se ji nevolno, když si vyslechla, co se tam uvnitř dělo. Hlasité rány a výkřiky slyšeli i ostatní ze skupiny, včetně Ricka pracujícího na louce a okamžitě se přidal k ostatním.

"Jaký křídlo?"

"Déčko! Blok C je v pohodě a katakomby jsme zamkli!"

Bylo to mnohem horší, než si mysleli - celý blok D obsadili mrtváci.

°•°•°

Uvnitř byl hotový zmatek. Lidé panikařili, křičeli a zároveň bojovali s mrtváky, kteří je chtěli sežrat. Jako na zavolanou přiběhl Rick a začal nemrtvé likvidovat. Walle tenhle zmatek přišel úplně stejný jako po propuknutí epidemie v Atlantě. Všude se rozléhaly nechutné pazvuky, ve vzduchu visel ocelový zápach krve a střelného prachu, včetně vystrašených výkřiků a proseb o pomoc.

Na pouhou vteřinu zmrzla. Před očima jí vylétly vzpomínky na město. Na tu uličku. Na tu smrt, jež jí sebrala nejlepšího přítele. V uších měla doléhající ozvěnu jeho křiku a najednou se před ní objevil napůl roztrhaný obličej ženy z Woodbury, v jejíž mléčných očích zel nekonečný hlad.

Nemrtvá se vrhla na lukostřelkyni a narazila s ní o mříže. Walla se po ráně rychle vzpamatovala a začala se pohotově bránit. Odstrčila ženu od sebe, prudkým vytažením z pouzdra tasila nůž a jedním švihem ukončila její druhý život. V lebce to nechutně mlasklo a tělo se zhroutilo k nohám.

Zkontrolovala situaci a všimla si, že se po jedné holčičce natahoval přeměněný člověk. Chytla ho za paži, avšak poněkud podcenila jeho výšku - mohl mít tak dva metry a dost velkou sílu. Při takové příležitosti mu podrazila nohy, zatímco po ní chňapal jako pominutý. V břiše měl velkou černou díru, ze které vypadávala střeva a odhalovala kousek spodních žeber.

Ve chvíli kdy stiskl její zápěstí s nožem ho přehodila do druhé ruky a zabodla mu ho spánku. Holka schovávající se pod schody si zakrývala uši a vyděšeně se zadívala na ležícího mrtváka. Slzy ji stékaly proudem a nepřestaly ani v okamžiku, co se k ní Walla sklonila.

"To nic to nic, už je dobře. Půjdeš teď se mnou, ano?" usmála se na dítě mile a natáhla po ní ruce.

Výhodou bylo, že dnes nebyla slitá od krve a dívenka se jí tak nemusela bát. Přikročila k ní a plaše se vnutila do náruče. Lukostřelkyně se tak mohla narovnat v zádech, chytla si dívenku pevně do náručí a pátrala v tom zmatku po východu z bloku. Zrychleně oddechovala a zkontrolovala Daryla s Rickem. Oba to zvládali s přehledem a smysl jí vedl ven.

Přinutila nohy k pohybu a chtěla jít pryč, jenomže do cesty jim vstoupil hladový mrtvák. Roztáhl ústa, ve kterých chyběly zuby a natáhl po nich ruce zbrocené čerstvou krví.

"Nedívej se," zašeptala Walla k holce, pevně ji stiskla k sobě a pokusila se sebrat nůž.

V okamžiku, kdy hmátla za sebe ji cosi vzalo za zápěstí a tiché cvaknutí zubů ji upozornil na fakt, že byl za ní další nemrtvý, a že cvakal zubama těsně u jejího masa. Holka vykřikla a Walla vrazila do nepřítele loktem, až klopýtl dozadu a svým pádem k zemi strhl i ty dvě. Dopad na betonovou podlahu nebyl zrovna dvakrát příjemný. Vyděšené dítě si v leže schovávalo obličej do rukou, aby se nemuselo dívat na ty hrůzy kolem.

"Ty šmejde," prskla vytočeně.

Kopla do prvního mrtváka a druhému vrazila pěstí mezi oči. Přetočila se na bok, vytáhla lovecký nůž a naslepo do něj bodala za sebe, dokud se neozvalo přidušené zachrčení a dopad hlavy na zem. Potom se musela obrátit na toho dalšího. Ten už v předklonu šel po holčičce a agresivně po ní cvakal zubama.

To to vůbec.

Vyšvihla se na nohy a celou svou silou do něj vpálila ramenem. Walla s ním skončila naražená o zeď a pokoušela se ho udržet na místě, než by si připravila nůž a ukončila to trápení, avšak přišla zrada - při tom nárazu s mrtvákem jí vypadl nůž.

"To si snad děláš prdel..."

Podívala se na nemrtvého, trhla hlavou do strany, aby ji nekousl a pevně mu sevřela krk, přičemž s ním začala mlátit do zdi za ním. Hlava odolávala víc, než předpokládala a při dalším prudkém pohybu ji na čerstvé krvi málem podjela noha. Naštěstí se nemusela snažit dlouho, jelikož mu hlavou proletěl šíp. Nechala tělo spadnout a ohlédla se.

Daryl sklonil kuši a kývl hlavou. Pobili je. Více než polovina bloku plná lidí byla mrtvá a něco jim naznačovalo, že tohle ještě nebyl konec.

°•°•°

"Je to nemoc. Zabila je jakási choroba a přes noc se změnili. Rick tvrdí, že za plotem viděl mrtváka s krvavýma očima a zvířata v lese chcípaj taky," vysvětlil Daryl hrubým hlasem.

"Zatraceně," zasykla Walla a promnula si oči. "Myslíš, že to je z těch zvířat, co jsme chytli?"

"Nevím. Doufám, že ne," pronesl a sklopil pohled. "Ostatní říkali, že se včera Patrick necítil moc dobře. Přitom na grilovačce jen zářil. A teď je po něm."

Walla se napnula a věnovala mu vážný pohled. "To je ten klučina s brýlemi, že?"

Daryl pokýval hlavou a ona sprostě zaklela. Odhrnula si zpocený pramen z čela a sáhla k opasku pro květiny potříštěné tmavou krví. Jednu vytáhla a prohlédla si ji.

Dneska jsem zmrzla a nebýt toho, že mě ta mrtvá žena narazila na mříže a způsobila mi bolest, bylo by po mně, pomyslela si a periferním viděním nenápadně sledovala Daryla. Rozhodla se mu o tom raději neříkat, jinak by o ní měl ještě větší strach a pravděpodobně by ji nepustil z dohledu.

"Musím nachystat hroby. Ať maj slušnej pohřeb," prolomil Dixon ticho mezi nimi a vytáhl ze zadní kapsy šátek, který si chtěl uvázat přes obličej - přesně tak, jak mu Hershel radil.

"Já ti s tím pomůžu," nabídla se a odklonila pohled od kopretiny. "Budeš to mít rychleji a nebudeš na to sám."

Lovec zaváhal a přimhouřil oči. Zvládl by to klidně sám a ona mohla pomoct uvnitř. No, když ale chtěla...

Kývl na souhlas a dodal: "Dej si přes obličej šátek a vem si rukavice. Ať to od nich nechytneš taky."

Walla se zazubila a mávla nad tím rukou. "Neboj..."

°•°•°

Večer měla pocit jakoby uběhla maraton.

Nejenže pomáhala s kopáním jam, také se vyskytl problém s plotem - příliš velké stádo se na něj nalepilo a málem ho prolomilo. Za jejich počet nejspíš mohla hlasitá střelba a křik, jenž se tu samovolně rozléhal. Rick byl nucen obětovat prasata, aby hordu odlákal a oni mohli plot spravit. Už dlouho ho neviděla tak naštvaného. Dnešní den neměl dobrý dopad na nikoho.

S posledními silami se zhroutila do své vězeňské postele, jež si svůj ne moc lákavý název - pryčna - zasloužila a útrpně zamručela. Neobtěžovala se jít umýt. Stejně se zítra znovu ušpiní.

Bylo zvláštní tu ležet sama, když prakticky dvě noci prospala s Darylem po boku. Dnes se rozhodl spát u sebe. Možná to bylo i z toho důvodu, že potřebovali vyřešit nastalou situaci. Nákaza by je mohla všechny do jednoho zabít, a jelikož s tím klukem, včetně nakažených nemrtvých, byli všichni v kontaktu, musela se zavést preventivní karanténa. Co se tak doslechla, skončila tam Karen a David. U těch dvou bylo jasné, že tu nemoc měli v pokročilejším stádiu. Zase šlo všechno do kopru.

Převrátila se na záda, chvíli hleděla na strop postele a bříšky prstů hladila květinu po tenkých, sněhově bílých okvětních plátků. Chvíli se nic nedělo, jenže po chvilce na ni přišel silný kašel. Přikryla si dlaní pusu a zdvihla se do sedu, aby si ulehčila vykašlávání.

Měla bych přestat kouřit, napadla ji první věc, protože prudký, suchý kašel nepřestal. Předklonila se a ucítila, jak ji slzely oči a plíce, včetně hrtanu sevřela bolest. 

Po pár minutách to skutečně přešlo, avšak krk ji stále bolel, v hlavě hučelo jako v úlu a čelo se jí rozpálilo teplem. Natáhla se po láhvi s vodou, napila se, jenomže při pohledu na vlastní dlaň zbledla.

Na bledé kůži se vyjímalo pár kapiček vykašlané krve.

Jak se to sakra mohlo stát? Dávala jsem přece bacha a je možný, aby se to projevilo takhle rychle? To nedává smysl.

Hlavou jí létaly samé splašené otázky. Zamrkala, trochu si polila ruku a připlácla si ji na obličej. Tělo se z náhlého kašle uklidnilo a už necítila potřebu si doslova vykašlat plíce. Jen ten krk trochu drhnul.

Byla přinucena vstát a projít se za Hershelem. Jestli to chytla taky, měla by jít do karantény. Nechtěla nakazit Carla a Judith už vůbec ne. Takhle malé miminko by to nezvládlo.

Mířila chodbou na jí známé místo a cestou ze sebe vypravila hlasité, trhavé výdechy kvůli kašli, který nechtěla pustit z pusy. Schovala si uniklé prameny za ucho a konečně stanula u Hershela.

"Jak to šlo?" zeptala se nenuceně, aby na sebe upoutala staříkovu pozornost.

"Je to zlé, Wallo. Nechci tě moc strašit, ale jistě sis všimla, kolik mrtvých nám přibylo," pronesl Hershel smutným tónem a zvedl zrak od papíru, na který zapisoval léky, přípravky a antibiotika, zkrátka věci, které by měly s chorobou pomoci.

"Mě vystrašit nemůžeš. Sama jsem toho viděla dost," odvětila a přistoupila blíž.

"Asi ano," řekl chraptivě a obrátil se na ni. "Copak tě trápí?"

Walla na chvíli zaváhala, pootevřela ústa v odpověď, ale zaslechla za sebou kroky rozléhající se po celé chodbě. Tyhle moc dobře znala. Nyní se nepohyboval s elegancí kočky na lovu. Spěchal.

"Tady seš," zamumlal pološeptem jakmile ji spatřil. "Si v pohodě?"

Lukostřelkyně přimhouřila oči a nejistě pokývala hlavou. "Možná mě tak trochu chytil kašel."

"Jak moc byl vážný?" zajímal se Hershel a už už mezi léky v lékárničce sháněl něco na jeho utlumení.

Stopař zůstal ztuhle stát u jejího boku a nepřestával si ji starostlivě prohlížet. Trochu ji tím vykolejil, neboť nebyla připravena na jeho náhlý vpád. Pročpak se po ní jen sháněl?

"Ehm..." sklopila pohled k dlani, na níž stále ulpívala zaschlá krev a zcela ochotně, ignorujíc Daryla, ji natáhla před sebe, "asi takhle nějak."

"Toho jsem se bál," řekl Hershel a vložil ji do nastavené dlaně dva drobné prášky. "Trochu to ten kašel utlumí, ale ne na moc a budeš muset jít do povinné karantény. Bohužel tu nemáme antibiotika a respirátory. Tohle je uzavřený prostor a stačí málo, aby ses nakazila. Podle toho, co o tom vím, tak se po těle šíří dost rychle."

Tohle mě ani trochu neuklidnilo, pomyslela si Walla a tělem jí projel nepříjemný pocit. Vždyť ještě ráno se cítila fit a večer se nakazila smrtelnou chorobou?

"Můžu ji dát k sobě," navrhl Daryl a Wallu samotnou to překvapilo natolik, že jí obočí vylétlo vzhůru. "Bude to lepší, než..."

"Ne. Můžeš se nakazit taky. U tebe se to ještě neprojevilo a my potřebujeme zdravé lidi. Uděláš dobře, když se od ní budeš držet dál. Už jsme o tom přece mluvili. Nemocní půjdou do křídla A. Doktor S už se tam o to postará."

"Má pravdu," přidala se Walla, než Daryl stačil cokoliv namítnout a odstoupila od něj. "Skočím za Karen. Aspoň tam nebude sama."

"Wallo," zašeptal starostlivě, ruka mu cukla, že by se pro ni natáhl a krátce ji objal. Před Hershelem by mu to nevadilo.

"Vyspím se z toho. Možná to je jen planej poplach a tohle bude znamení, že bych měla přestat kouřit," usmála se na něj a hodila do sebe prášky jakoby šlo o lentilky. "Buď tak laskav a sežeň mi konečně tu srnu, kterou mi dlužíš."

Na to se Dixon pousmál. "Nedáš s tím pokoj."

Lukostřelkyně zavrtěla hlavou a po očku mrkla na starého muže, jenž je celou dobu pozoroval. Mrkl na ni zpátky, avšak potajmu si začínal dělat starosti o její zdraví.