U Škyťáka doma

Měl to být den, jako každý jiný. Skočil bych za Tlamounem, ten by mi dal zas a znovu spoustu práce, no je to přece jen tak trochu lenoch ale jsem rád, že mi pomáhá s mými výtvory. Poté by mě čekal rychlý oběd, s Astrid. A pak hurá do světa objevovat neznámá místa a souostroví, jo jo tak by to vypadalo, ale dnes ne.

Probudil mě ptačí zpěv docela brzo. Moc se mi z postele nechtělo, včera byl docela náročný den, musely jsme s bandou přitáhnout co nejvíc ryb z moře, abychom při té největší zimě tohoto roku měli dost zásob. Když jsem se rozpomínal na vše, co jsem včera zažil uslyšel jsem jakési zvuky. Bylo to jemné vrzání schodů. Nejdřív jsem nevěděl, kdo by to mohl být, protože táta je nejčastěji touhle dobou v hlavní síni. Stačila jen chvilka a v horizontu schodů se mihly zlatavé vlasy mé drahé Astrid. Zachumlal jsem se zpátky do peřin a čekal co se stane. Astrid potichu přišla k mé posteli a sedla si na ní opatrně, aby mě nevzbudila. Položila svou ruku na moji hruď a naklonila se ke mně, podepřela mi hlavu a já ucítil její krásnou vůni, ale dneska voněla ještě lépe, jako heřmánek nebo něco takového. Přiblížila svojí rozkošnou hlavičku k mé a dala my krásný polibek. Hned jsem otevřel oči a byl jsem v šoku, protože tohle Astrid nikdy nedělá, ale nestěžuju si.

„Astrid, co ty tady děláš? " řekl jsem v údivu.

„Co bych tady dělala, přišla jsem navštívit svého kluka. " řekla Astrid s úsměvem na její krásné tvářičce.

„To mi došlo, ale čím sem si zasloužil tak hezké probuzení? "dodal jsem s úsměvem.

„No vlastně jsem s tebou chtěla strávit celý dnešek, od rána až do večera, už jsem spolu dlouho nebyli o samotě. A ta pusinka ti měla ukázat, jak mi na tobě zaleží. " potichu dodala začervenalá Astrid.

„To je pravda, to cestování a hledání draků je přece jen na dlouho, takže navrhuješ takovou romantickou pauzu. " řekl jsem a začal jsem Astrid hladit po její rozkošné hlavičce.

Astrid se jemně pousmála a řekla. „Chci se dneska podívat zpátky, tam kde jsme začali, prostě si užít tenhle den naplno jen s tebou Škýťo. Jestli se ti ale nechce tak já půjdu a nebudu tě nutit. "

Astrid se začala zvedat z postele s pohledem, který dával jasně najevo, abych jí zastavil a poprosil jí o to, jestli s ní mohl strávit tento den. No jo už to na ní poznám, přece jsme spolu dlouho. Tak jsem ji chytil za ruku a posadil si jí na klín, byla celá vyděšená, očividně to nečekala.

„Proč bych chtěl trávit čas s někým jiným, než jsi ty. " řekl jsem. Astrid se usmála a objala mě, asi jsem jí udělal velkou radost. Po chvilce jsme oba vstali. Měl jsem na ní počkat před její chalupou, prý si musí ještě něco vyřídit, než jsem stihl něco říct už byla pryč.

Po odchodu Astrid

Bezzubka byl nějaký naštvaný, přišel jsem k němu a začal jsem se s ním mazlit, odvrátil hlavu, nechápal jsem proč, ale pak mi to cvaklo „Ty se zlobíš za to, co jsem řekl Astrid, neboj s tebou taky rád trávím čas. " řekl jsem a Bezzubka se konečně obrátil a chtěl si zase hrát. „Jdeme se najíst. " řekl jsem.