,,Tak jak to jde na Akademii?" zeptal se při snídani Naruto svého syna, který jako by mu z oka vypadl.

,,No jde to, hodně jsem se tam sblížil se Saradou a s Mitsukim. Iruka – sensei je sice přísnej, ale nic, co bych nezvládnul." odpověděl Boruto s úsměvem.

Byl šťastný, že o něj otec po dlouhé době projevil trochu zájmu.

,,Opravdu? To je dobře. A nezlobíš tam náhodou?" podíval se na něj lehce se smíchem Hokage.

,,Ne," zaculil se Boruto.

Oba moc dobře věděli, že kecá. Naruto si už několikrát vyslechl stížnosti od Iruky.

,,A kdy budu moci do Akademie já?" ozvala se malá Himawari a pomalu usrkávala pomerančového džusu.

,,Až za dva roky zlatíčko," usmála se na ni Hinata.

,,Proč až za dva roky?" posmutněla dívka.

,,Ještě jsi moc malá," řekl Naruto.

,,Nejsem malá," zamračila se roztomile dívka a oba dospělí se rozesmáli.

,,Jistě, že ne, mladá dámo," zasmál se Naruto s vážným výrazem v obličeji.

,,Takže až nastoupí Himawari já budu přidělen do nějakého týmu?" zajímal se mladý blonďák.

,,Ano, pokud složíš závěrečné zkoušky, přiřadí tě spolu s dalšími dvěma ninji k senseiovi," kývnul Naruto.

,,Doufám, že mě dají dohromady se Saradou a Mitsukim," zadoufal Boruto.

,,To já neovlivním, chlapče. To bude na Irukovi, ke komu tě přiřadí a kdo tě bude vhodně doplňovat, stejně jako ty je. Každý tým by měl být nějak vyvážen. Pak záleží na tom, jak spolu dokážete spolupracovat a jak moc dokážete v průběhu let zesílit." pokrčil rameny Naruto.

Vzpomněl si, jak před několika lety vískal nadšením, když se dozvěděl, že bude v týmu se Sakurou, svou bývalou dětskou láskou a pak poklesl nasraností a vzteky, když se třetím do party stal jeho bývalý rival Sasuke, který se pak k jeho překvapení stal jeho nejlepším přítelem, milencem a láskou, která se pak rozplynula, když sprostě opustil vesnici.

º•º•º

Naruto se opět jako každý den prohraboval papíry. Tohle byla jeho práce posledních devět let. Na pořádné misi byl všehovšudy šestkrát. To je za devět let dost málo. Chyběl mu ten adrenalin, který na každé misi prožíval. Poslední devět let maximálně tak prožíval bolest zápěstí od každodenního psaní. S povzdechem srovnal kupu popsaných papírů a odložil je stranou. Nemohl se pořádně soustředit. Pořád musel myslet na ten Sasukeho včerejší troufalý polibek.

,Co si to sakra dovolil? Co si sakra myslí? Tohle mu teda nedaruju!'

Dumal nad tím, co ho k tomu vůbec vedlo. Proč tak najednou? Proč teď? Proč po třinácti letech? Myslel si, že to, co se stalo před třinácti lety, už je uzavřená kapitola. Pro ně pro oba. Však mají oba už naprosto jiný život, který je nespojuje nijak jinak, než pracovně.

º•º•º

Hinata postavila venku na stůl konvici s čerstvým, právě udělaným meduňkovým čajem, dva šálky a cukřenku. S úsměvem pobídla dceru, aby si šla hrát a posadila se naproti růžovovlasé ženě.

,,Co se děje? Už od příchodu si nějaká divná." zamračila se mírně.

Sakura si povzdechla.

,,Včera jsme se se Sasukem pohádali. Měl se tu zdržet několik dnů, ale po té hádce zase zmizel." postěžovala si smutně.

,,Proč jste se pohádali?" zajímalo modrovlasou ženu a nalila si přitom do šálku černý čaj.

,,No... Nejdřív jsme se bavili o Narutovi, o tobě, celkově o vás dvou a vaší rodině... Pak jsem mu řekla, ale i svůj názor na to, že mě náš vztah také nevyhovuje. Že z něj nemám nic já ani Sarada." bylo ji skoro do breku.

,,A co on na to?"

,,Po tom, co jsem trochu vybouchla, mi jen chladně oznámil, že jsem si ho tedy neměla brát, že jsem věděla dopředu, do čeho jdu. A pak... Pak prostě prásknul dveřmi a zmizel." jedna slaná slza si přece jenom našla cestu, vytekla z oka ven a sjížděla rychle po tváři.

,,To mě mrzí, Sakuro," povzdychla si Hinata a položila svou dlaň na dlaň kamarádky.

,,To je v pohodě... Upřímně jsem čekala jeho reakci. Nikdy se mnou tohle nechtěl řešit... A co Naruto? Přišel včera domů?" zajímala se.

Hinata přikývla.

,,Přišel kolem deváté, ještě stihnul uložit děti do postelí, řekl jim nějaký příběh na dobrou noc a pak... Pak jsme se milovali," lehce zrudla.

,,To je dobře," usmála se na ni zelenooká dívka.

,,No, i když milovali je dost slabé slovo. Bylo to tvrdé, drsné ale vášnivé. Nevadilo mi to. Zřejmě mu Sasuke promluvil do duše."

,,No, tak v tom případě bych mohla poprosit Naruta, aby tentokrát on promluvil do duše Sasukemu," zasmála se Sakura a usrkla čaje.

Byl krásný teplý jarní den. Slunce vesele svítilo na obloze a vál příjemný čerstvý vánek.
Hinata se zhluboka nadechla.

,,Vím, že není spokojený," povzdechla si nakonec.

,,Uh, teď nevím, jak to myslíš,"

,,Upřímně já taky nevím, jak to myslím, ale poznám to na něm. Není spokojený. Je mu to vidět v očích. Vlastně už od doby, co jsme se vzali. Nevím, jestli je nespokojený se mnou, nebo s tím, že pozice Hokageho je vlastně nudná práce. Už to není ten starý Naruto, jakým kdysi býval."

,,Třeba se to spraví,"

,,Trvá to už devět let, Sakuro,"

º•º•º

Dny pomalu plynuly a vše se opět vrátilo v rodině Uzumaki do starých kolejí. 

Naruto opět nebýval doma, pracoval dlouho do noci nebo rovnou přespával v kanceláři i několik dní za sebou. S dětmi trávil minimum času, stejně jako s Hinatou.

Sakura též byla celou dobu doma sama se Saradou, popřípadě trávila volný čas u Hinaty nebo Hinata s malou Himawari, u ní. Skoro každý den strávily stejnou debatou jako vždy. Byly schopny se o tématu nespokojenosti v manželství bavit dlouhé hodiny.

Tak jelikož tahle kapitolka byla kratší a dle mého úsudku, jaksi nezábavná, přidám ještě jednu ^-^