Když se konečně dostali do vesnice běžela k nim Hinata v závěsu se Sakurou a Nejim.

Hinata skočila Narutovi kolem krku. Slzy ji tekly proudem.

,,Unesli Boruta," plakala.

,,A co Himawari?" vydechl Naruto a cítil strach prostupující mu tělem.

,,Ta je v pořádku, je s dědou v bezpečí," ubezpečila ho a otírala si vlhkou tvář, po které stejně tekly slzy.

Stejně tak kolem krku skočila i Sakura Sasukemu.

,,Sarada," hlesla jenom.

Sasuke se ve stejnou chvíli podíval na Naruta, jako on na něj.

,,Co se stalo?" nechápal Shikamaru a podíval se na Nejiho.

,,Napadli Akademii a unesli několik dětí. Nikdo to nečekal, nikdo nebyl připravený. Prostě se najednou objevili a zase zmizeli."

,,Objevili a zmizeli? Museli přece projít jednou z bran, jak je možné, že je nikdo neviděl?!" vztekal se Naruto.

,,Nikdo po celou dobu co jste byli pryč branami nepřišel ani neodešel," vydechl Neji cítíc, že tohle je možná jeho chyba.

On měl nyní od Naruta svěřenou ochranu vesnice a zklamal. Styděl se.

,,Útok shora?" nadhodil Sasuke, aniž by si plačící Sakury všímal.

,,Ne. Ničeho si nikdo nevšiml."

,,Tak jak se sem dostali?!" zvýšil Naruto hlas a pevně objímal Hinatu kolem pasu.

,,Uklidni se, Naruto. Tím, že tu budeš řvát, ničemu nepomůžeš." otočil se na něj mírně Sasuke.

,,Ty mi laskavě neříkej, co mám dělat!" obořil se na něj vztekle blonďák.

Pak se podíval na třesoucí se ženu ve svém objetí a povolil své sevření.

,,Zajdu do Akademie a zjistím, co se pořádně stalo," řekl jí tiše a políbil jí do vlasů, ,,Přivedu ho zpátky," slíbil jí.

Sasuke pod svou kamennou maskou přímo běsnil, když viděl, jak se láskyplně chová ke své ženě. Přece to všechno, co se mezi nimi stalo, nemohl jen tak zahodit! Nemohl dělat, že se vlastně nic nestalo. Že to byl jenom úlet. Pobláznění mysli. Ne!

º•º•º

,,V tělocvičně je nějaký tunel," pronesl Iruka tiše, když se za ním Naruto objevil.

,,Tunel?" vydechl překvapeně Naruto.

,,Ano, vede někam dolů do podzemí, nikdo tam ještě nešel. Nevíme, co tam je."

,,Ukaž mi ho," požádal ho Naruto.

Iruka se rozešel do tělocvičny a Hokage šel za ním.

,,Omlouvám se, Hokage – sama," pronesl sklesle po cestě Iruka.

,,Za co, proboha?" nechápal ho Naruto.

,,Nedokázal jsem je ochránit... Najednou se objevili ninjové v maskách, popadli několik dětí a zmizeli pryč. Jen ten tunel po nich zůstal..." sevřel ruce v pěst.

,,Není to tvoje vina, nikdo to nečekal," poplácal ho Naruto smířlivě po rameni.

,,Mám ale tušení, že Boruta a Saradu vzali záměrně. Ostatní děti sebrali jenom, aby se neřeklo."

,,Proč si to myslíš?"

Blonďák se zastavil před tunelem.

,,Byli totiž v úplně jiné třídě, než ti, které sebrali," zamračil se Iruka.

,,Kolik bylo tříd?"

,,Pět,"

,,A unesli děti jenom z jedné? Plus Boruta a Saradu z jiné?"

,,Ano. Přijde mi, jako když to chtěli zamaskovat, že si šli přímo pro ně a proto přibrali i několik ostatních."

,,Rodiče byli informováni?"

,,Ano,"

,,Kdo vyučoval zrovna tu třídu?"

,,Konohamaru," polknul Iruka smutně.

,,A kde je teď?"

,,V nemocnici,"

Naruto prudce vydechl.

,,Stalo se mu něco? Zranili ho?" zeptal se starostlivě.

,,Nijak vážně, spíše se psychicky zhroutil,"

,,Zhroutil?"

Naruto tomuhle nevěřil.

,,Bral si šíleně k srdci to, že je nedokázal ochránit,"

,,Kolik bylo těch únosců?"

,,Napočítal jich asi dvanáct,"

,,A unesených dětí?"

,,Šestnáct i se Saradou a Borutem,"

º•º•º

V nemocnici se Naruto potkal s Ino a Sasukem.

,,Naruto... Mrzí mě to," vydechla soucitně Ino.

,,Kde je Konohamaru?" zeptal se pevně Naruto.

Nemohl se teď zdržovat soucitnými řečmi. Musel jednat a zjišťovat.

,,Dvacet trojka," vydechla smutně blondýnka.

Naruto se rozešel, následován opět Sasukem.

,,Zjistil jsi něco v Akademii?" zeptal se ho po cestě.

,,Těch ninjů bylo prý asi dvanáct, unesených dětí šestnáct i s našimi. Iruka mi řekl, že mu přijde, že Boruta a Saradu unesli záměrně, ostatní děcka byli jenom zřejmě zastírací manévr," zamračil se.

Zastavili se před pokojem číslo dvacet tři. Naruto zlehka zaklepal a vešel. Našel Konohamara, jak zhrouceně sedí na posteli.

,,Konohamaru," ozval se tiše.

Mladík na něj vrhl uslzený pohled.

,,Hokage – sama, já... Já nemohl nic dělat!" vykřikl zahanbeně.

Naruto k němu přistoupil a objal ho.

,,V pořádku Konohamaru, nic se neděje. Najdeme je. Není to tvoje vina."

,,Neochránil jsem je," vzlykal mu do hrudi.

,,Bylo jich hodně. Jsi v pořádku?"

,,Nic mi není," cuknul hlavou.

Naruto si všiml obvázané ruky, nohy a pár náplastí na obličeji.

,,Jak se to seběhlo?" zeptal se ho tichým přátelským hlasem.

,,Vyučoval jsem třídu jako obvykle. Měli jsme se odebrat zrovna do tělocvičny a prozkoušet techniku klonování, když v tom několik magorů vtrhlo do učebny. Děcka rychle omráčili nějakým plynem. Já si stihnul zakrývat pusu a snažil se je ochránit, bojoval jsem asi se třemi, ostatní brali studenty a odnášeli je pryč. Všimnul jsem si, jak se asi čtyři ninjové rozhlížejí po učebně a slyšel jsem, jak říkají, že ti dva tam nejsou. Nechápal jsem, o čem to mluví. Pak mě jeden z těch, se kterými jsem bojoval, omráčil a víc si nepamatuju." hlas se mu klepal, ale mluvil odhodlaně.

,,Díky, Konohamaru," Naruto jej pustil z objetí a narovnal se.

Pohledem zabloudil k Sasukemu, který je tiše a nerušeně pozoroval.

,,Sežeň všechny volné ninji, za dvacet minut se sejdeme v akademické tělocvičně," rozkázal mu Hokage pevně.

Sasuke přikývnul a zmizel.

º•º•º

- O dvacet minut později –

Naruto pečlivě shlížel na všechny ninji, které byl Sasuke schopný za tak krátkou dobu přivézt.

,,Neji, ty zůstaneš zde. Dále budeš zastupovat můj úřad a dohlížet na Hinatu." začal.

Neji se na něj užasle podíval.

,,Myslíte to vážně, Hokage - sama?"

,,Jistě, nebyla to tvoje chyba a já jsem s tvou prací spokojený," pousmál se na něj Naruto.

Pohledem sklouznul na Sakuru, která odhodlaně stála vedle Sasukeho a majetnicky mu svírala ruku. Sasuke jí okázale ignoroval. V duchu se Naruto ušklíbnul.

,,Ty, Sakuro, taky nepůjdeš, zůstaneš tady a dohlídneš s Tsunade na chod nemocnice,"

,,Unesli mi dítě, Naruto! Nemůžeš po mě chtít, abych nic nedělala!" vyjela na něj umíněně.

,,Stejně tak je to i Sasukeho dítě, stačí, když půjde jeden," odbyl ji lehce.

,,Nechovej se ke mně, jako kdybych byla totálně neschopná!" zatnula výhružně pěst.

,,Nikdo neříká, že jsi neschopná, ale není tě v této misi potřeba. Může se na ní cokoliv stát." zamračil se na ní.

,,Je to moje dítě!" vyjekla na něj pobouřeně.

,,Sakuro, mlč, sakra!" tentokrát se neudržel ani jindy chladný Sasuke.

Otočili se na ně překvapené pohledy a Sakura se otřásla, jak jí to bylo nepříjemné. Ráda byla středem pozornosti, ale ne takovéto.

,,Ty aby ses ho nezastal," skoro to až vyplivla.

Naštvaně si zkousla spodní ret a odvrátila hlavu uraženě jinam. Sasukeho se ale nepouštěla.

Naruto se opět ušklíbnul, tentokrát ale viditelně.

,,My ostatní jdeme. Neji bude mít v záloze několik ANBU, které nám, když bude potřeba vyšle na pomoc."

S tím se Naruto otočil a následován několika ninji se vydal do tunelu, který vedl do podzemí.

º•º•º

Šli dlouho a mlčky. Každý byl zahloubán do svých myšlenek.

Naruto odhodlaně kráčel jako první, Sasuke samozřejmě o pár centimetrů za ním, jako poslušný ocásek. Oba následoval Kiba, Shikamaru, Asuma, Kakashi, TenTen, Lee a Gai.

Opět a jak nečekaně, se dostali po tentokrát několika kilometrech na rozcestí. Bylo jasně viditelné, že se ninjové jistili pro případ, že by je chtěl někdo sledovat a vytvořili si tak další náskok. Místo tří různých cest, tentokrát vedlo pět.

,,Budeme si vzájemně podávat zprávy o tom, jak sledování postupuje. Nevrhejte se do ničeho po hlavě a raději počkejte na posily, nevíme, co ten magor má za lubem." konstatoval Naruto rozhodným hlasem.

,,Hai, Hokage – sama," ozvalo se sborově.

,,Rozdělte se dle uvážení a buďte opatrní," prohlásil ještě blonďák a vydal se prostřední zlatou cestou.

Následoval ho, jak jinak, Sasuke.

Shikamaru s Asumou se vydali doleva do prvního tunelu, Kiba s Akamarem do levého druhého. Kakashi a Gai se vydali do pravého prvního a na TenTen a Leeho zbyl druhý pravý.

Všichni si tiše popřáli hodně štěstí a pak se mlčky vydali zvolenými cestami.

º•º•º

,,Musí to být šílené, když ti unesou dítě," posmutnila TenTen.

,,Nedokážu si to představit," souhlasil Lee.

,,Naruto rozhodl správně o tom, že Sakura má zůstat ve vesnici," ozvala se znovu hnědovláska.

Lee se na ni zvědavě podíval a TenTen jen cukla rameny.

,,Může se stát cokoliv, jak říkal. Nevíme, co má nyní Orochimaru za lubem s těmi dětmi... A nemusí to někdo z nás taky přežít." vydechla.

,,Myslíš si snad, že by se Sasuke nechal tak snadno zabít?" vytřeštil Lee překvapeně oči.

,,Má pořád tu jeho pečeť. Kdo ví, jestli ho přes ní nemůže nějak ovládat. Může se stát cokoliv... A jestli se něco stane Sasukemu, Sarada bude mít pořád aspoň jednoho rodiče... Stejné je to i u Boruta a Himawari."

,,Říkáš to takovým hlasem, jako kdyby si už dopředu věděla, že se něco stane," zamračil se na ní Lee.

,,Beru to logicky. Stejně tak můžu zařvat já nebo ty, nebo kdokoliv jiný."

,,Přestaň být tak pesimistická TenTen, takovou tě neznám. Všechno dobře dopadne, ještě pořád nám v žilách koluje síla mládí a ta se jen tak nevzdá!" vychrlil ze sebe Lee věcně se zaťatou pěstí a plamenech mládí v očích.

TenTen se tiše zasmála a zavrtěla řečmi hlavou.

º•º•º

,,Díky, že jsi Sakuru nechal ve vesnici," ozval se Sasuke a opět narušil to ticho, které mezi nimi panovalo.

,,Neudělal jsem to kvůli tobě," ucedil tiše Naruto a zamračeně postupoval před tunelem.

Přišlo mu, jako kdyby neměl konce. Copak byli ti ninjové krtci? Jak takovýhle tunel dokázali vytvořit?

,,Tak proč?"

,,Může se nám cokoliv stát," pohodil Naruto rameny.

Sasuke se zastavil na místě. Jeho ruka vystřelila, chytla blonďáka za rukáv a zastavila ho. Prudce trhnul a donutil ho tak, se k němu otočit. Přitáhnul si ho do pevného objetí. Sklonil se k němu a tvrdě uvěznil jeho rty ve svých.

,,Nedovolím, aby se ti něco stalo," zašeptal mu do nich.

Naruto byl chvíli vykolejený a překvapený nastálou situací, než se vzpamatoval a Sasukeho od sebe prudce odstrčil. Rukávem si přejel po brnících rtech a setřel si tak polibek, který mu Sasuke věnoval.

,,Tohle už nedělej!" zavrčel na něj varovně, i když jeho srdce řvalo pravý opak.

Jeho duše chtěla další polibek, další dotyk, další vyznání.

,,Co se s tebou stalo? Nechápu tě," změřil si ho Sasuke nevěřícným pohledem.

,,Řekl jsem ti to jasně před pár dny,"

,,Nevěřím, že to najednou chceš ukončit,"

,,Já už to ale ukončil,"

Sasuke k němu přistoupil. Hleděl mu do vzpurných očí. Jak by z něj vytáhnul to, co mu neřekl? Čím by ho donutil?

,,Jsi srab," ucedil nakonec jenom, obešel ho a pokračoval v cestě.

,,Prosím?! Cos to řekl?!" ohnal se po něm blonďák vztekle a propaloval jeho záda.

Sasuke se zastavil a jeho tvář zdobil vítězný úšklebek. Tohle zabralo vždycky. Když se k němu otáčel čelem, měl opět kamennou masku.

,,Jsi srab," zopakoval a pokrčil neúčastně rameny.

,,Nejsem srab!" rozohnil se blonďák a přiskočil k němu.

,,Vážně? Tak proč mi neřekneš, co se sakra děje?!" rozhodil Sasuke rukou tak rychle, až se jeho plášť zavlněl.

,,Vážně to chceš řešit teď a tady?" přimhouřil Naruto oči.

,,Když mi slíbíš, že až se dostaneme do Konohy, tak si promluvíme," měřil si ho temným pohledem.

,,Nedáš pokoj viď?"

,,Ne,"

,,Fajn. Slibuju, že až se dostaneme do Konohy, promluvíme si." zavrčel Naruto a už ho chtěl obejít a vydat se dál, ale Sasukeho ruka mu v tom opět zabránila. 

,,Jen ti chci ještě říct, že Sarada a Boruto nás minule slyšeli," zašeptal a s úšklebkem zjišťoval, jak se Narutovy oči rozšířily zděšením.

Sklonil se k němu opět a jemně ho políbil na sevřené rty. Pak ho pustil a otočil se k němu zády. Rozešel se dál hlouběji do tunelu.

,,Jak jako slyšeli?" vypísknul Naruto a přihnal se k němu.

Sjednotil s ním krok.

,,Podrobnosti až v Konoze," odbyl ho tajemně Sasuke.

,,Parchante," zavrčel Naruto.

Teď ho Sasuke měl v šachu, věděl něco, co on ne a to ho štvalo. Teď na něj měl páku, aby ho donutil s ním opravdu mluvit, až se vrátí všichni domů. Pak se blonďák zamyslel. Hinata se mu o ničem nezmínila, tudíž to znamenalo, že Boruto před ní mlčel. Proč? Nebo si tohle Sasuke jenom vymyslel, aby ho donutil si s ním promluvit?

º•º•º

Po několika dalších metrech, kdy cesta pozvolna stoupala se Naruto se Sasukem dostali na povrch. Objevili se uprostřed hlubokého temného listnatého lesa. Přes husté koruny stromů ani neviděli na oblohu, proto se nemohli pořádně ani zorientovat v hlase.

,,Kde to jsme?" zamručel pro sebe Sasuke a rozhlížel se všude okolo.

,,Že by v lese?" prohodil s úšklebkem Naruto.

Černovlásek protočil očima.

,,Jak bystré Hokage – sama," ucedil posměšně.

,,Pošli zprávu," rozkázal mu na to blonďák stále s úšklebkem.

,,Tak kudy se vydáme?" zapřemýšlel Naruto, když Sasuke poslal čtyři konožské vyvolané sokoly zpět do podzemí, aby našli určené příjemce zpráv.

,,Vyšplháme po stromech až nahoru, abychom se pokusili zjistit, kde jsme. Tam se rozhodneme." napadlo Sasukeho.

Naruto přikývnul.

Oba tedy vyskočili na nejbližší větev a po nich skákaly výš a výš.

Nahoře v korunách se oba zastavily a rozhlédly se kolem sebe. Všude byl k jejich překvapení les. Slunce pomalu zapadalo za obzor a obloha se zbarvila do příjemné oranžovo rudé barvy. Připadalo jim, jako když jsou na světě sami dva.

Sasuke opatrně přistoupil ke svému Hokagemu, dával pozor, aby mu nepodklouzla noha a on se nezřítil dolů na zem. Objal jej zezadu jednou rukou kolem pasu a hlavu si položil mezi jeho krk a rameno.

,,Co to děláš?" zavrčel na něj Naruto a celý ztuhnul pod tím příjemným dotykem.

Nadával si v duchu, jak je možné, že pořád takhle reaguje na Sasukeho blízkost, i když se přemlouval, aby se tak nedělo.

,,Je tu hezky. Přijde mi, jako když nám patří celej svět." zamumlal nezvykle romanticky pološeptem starší z nich.

,,To ale nevysvětluje to, co to momentálně děláš. Tohle můžeš říct, aniž bys mě objímal." odpověděl zamračeně Naruto.

Sasuke na to nic neřekl, jen natočil hlavu na stranu a rty se dotknul blonďákova opáleného krku. Ten se pod tím dotekem slabě zachvěl a tiše vzdychnul.

,,S-Sas-uke, přestaň," skoro až zakňučel.

,,Proč?"

,,Máme misi,"

Sasuke ho se zavrčením ještě jednou políbil jemně na krk a pak ho pustil.

Naruto tiše vydechl úlevou. Tohle bylo týrání.

Oba seskákali zase zpět dolů a vydali se prvním směrem, který je napadl. Blonďák na zbylé směry vyslal své tři klony.