Severus se vydal na ošetřovnu, vzal sebou nějaké nové lektvary, aby to nebylo tak podezřelé, že se tam tak náhle zjevil. Když tam vešel, Harry již spal. Chvíli jej sledoval a bojoval s touhou ho chytit za ruku a políbit mu ji. Věděl ale, že tohle by už jen tak nevysvětlil. Poppy se objevila během chvilky.

" Potřebuješ něco?" zeptala se. Otočil se na ní a šel jí dát krabici s lektvary.

" Tady máš něco do zásoby."

" To by přeci počkalo," mávla rukou.

" Šel jsem akorát kolem na obhlídku, tak jsem to vzal sebou. Jak je na tom Potter," nevydržel se nezeptat.

" Mnohem lépe. Ještěže jsi mu pomohl, protože jinak..." zašeptala.

" Já vím..." řekl Severus se zvlášťním výrazem ve tváři. Poppy jej pozorovala a pousmála se. Měla menší podezření už když je viděla u jezera, ale teď si byla jistá. Severus chová k Harrymu jisté city.

" Můžeš sem klidně přijít i jindy než v noci," dotkla se ho na rameni. Muž ztuhl a zamračil se.

"To jsem až tak průhledný?" vysoukal ze sebe namáhavě.

" Ne, jenom tě znám a ty neděláš ve i jen tak," pousmála se a Severus příkývl.

" Nechápu, že ti to nevadí."

" Oba jste dospělý a oba si zaslouží tě být šťastní. Jen musíte být opatrní."

" Ale stále je to můj student," namítl Severus. Pořád mu to přišlo jaksi morálně nevhodné.

" Už jen pár měsíců," mrkla na něj a pak šla zpět do kanceláře.

Přešel k Harrymu a stiskl mu ruku. Chvíli u něj poseděl a pak se vydal na obhlídku hradu. Setkání s Lily odkládal na co nejpozději.

***

Hermiona se vrátila do nebelvírské věže brzy ráno. Co čert nechtěl, Ron ten den kupodivu vstával velmi brzy.

" Hermiono?" zarazil se, když ji viděl se vplížit vchodem dovnitř.

Sakra!

" Ahoj Rone," pozdravila svého kamaráda.

" To jdeš teprv teď domů?" podivil se.

" No a tak jsem někde byla no a?" utrhla se na něj.

Ron zúžil oči do škvírek:"Jsem tvůj kamarád, nemyslíš že si zasloužím lepší odpověď?"

" Promiň, ale to není tvoje věc." zavrtěla hlavou

" Poslední dobou pořád někam mizíš," podotkl Ron a nějak nechápal, co Hermioně vadí.

" Divím se, že sis toho vůbec všiml, když máš tolik práce s Levandulí," rýpla si. Přeci jen v ní nějaká žárlivost ještě zbyla.

" Tobě vadí, že jsem s Lev?" zarazil se Ron.

" Ne," povzdechla si. Tohle fakt nechtěla rozebírat.

Už ne tak jako dřív.

" Tak to nechápu..."

" Prostě teď máš čas jen na ní, tak se divím, že sleduješ, co dělám já."

" Záleží mi na tobě, " odpověděl prostě.

" I mě na tobě, ale i tak je mi jasné, že chceš být s Levandulí sám." řekla mu polopatě, aby se konečně dovtípil o co jí jde.

" Počkej... takže to znamená, že někoho máš?" vykulil Ron oči. Jakoby si teď teprve všiml, že Hermiona je stejná jako jiné holky a klidně může mít vztah.

" Jo," přiznala.

" A tys u něj spala?" zrudl Ron. S Levandulí se zatím nedostali dál než jen k líbačce a trochu toho lehkého muchlování.

" Rone, jsme dospělý, klidně můžem mít sex když chcem," uchechtla se Hermiona. rozhodně mu nehodlala říct pravdu. Ron ještě víc zrudl.

" Ale..."

"Nech to bejt," mávla nad tím rukou.

" A kdo to je?" zeptal po chvíli.

" Není to jedno?" pokrčila rameny.

" Proč mi to neřekneš?" podivil se.

" Copak nemůžu mít nějaký tajemství Rone?" Zamračila se, začínala toho výslechu mít dost.

" Ehm jasně, že můžeš...."řekl honem. Poznal, že je podrážděná.

" Tak mě ještě chvíli nech jo? Nechceme to ještě roztrubovat, aby o tom každej ve škole mluvil."

" Dobře, jak myslíš. Ale kdyby ti nějak ubližoval... Tak," sevřel ruce do pěsti.

" Díky kamaráde, ale myslím, že se o sebe dokážu postarat," usmála se a zapadla do dívčích ložnic. Ron ještě chvíli zadumaně seděl ve společenské místnosti.

Tak Hermiona měla sex dřív než já... Hm... měl ho i Harry? Nejspíš ne, neviděl jsem ho s nikým chodit od Ginny, ale musím se ho radši zeptat, přece jen poslední dobou jsem fakt většinou jen s Lev.

***

" Potřebuji to něco říct," řekl Severus Lily, když se vrátil domů.

" O co jde? Zdáš se ustaraný," zamračila se.

" Kde o Harryho."

" Co je s ním?"

"Je na ošetřovně. Ale už je mu lépe," vysvětlil.

" Chudáček, co se stalo?"

" Nehoda při famfrpálu... zlatonka uletěla mnohem dál než měla. Harry nevnímal okolí a ta hloupá oliheň mu stála v cestě, nestihl uhnout..."

" Takže spadl do jezera?" přikryla si dlaní ústa.

" Ano, ale pomohl jsem mu... Ale měla bys vědět, že byl nějakou dobou pod vodou, než jsem se k němu dostal."

" Musel jsi ho oživit?" třásl se jí hlas.

" Ano," hlesl.

" Ach můj bože, je teda v pořádku?"

" Ano, Poppy ho nepřetržitě sleduje, neměj obavy."

" Jakto, že si vůbec nevšiml té olihně, vždyť je obrovská," zamračila se.

" Pravděpodobně se velmi soustředil na to, aby chytil zlatonku," pokrčil Severus rameny.

" Nezodpovědné jednání," mračila se jak sto čertů.

" Už jsem mu vyčinil, jakmile se probral... Tedy potom, co jsem ho políbil," řekl a trochu přitom zrůžověly tváře. Lily vykulila oči s pusou dokořán.

" Měl jsem takový strach Lily, myslel jsem, že jsem ho ztratil..." vysvětlil.

"A co na to on?"

" Polibek mi oplatil," pousmál se Severus.

" Pak je to asi v pořádku," řekla.

***

Když se Harry ráno vzbudil, přemýšlel chvíli, proč není ve své posteli a pak si vzpomněl. Nejen na prohraný zápas, díky jeho nehodě, ale hlavně na Severuse. Zasnil se a rukou si sáhl na rty. Ten muž ale uměl líbat! Litoval, že ho včera už neviděl. Jenže byl tak unavený a madam Pomfreyová trvala na tom že si musí vzít spolu s ostatními lektvary i Bezesný spánek.

Doufal, že se za ním aspoň dnes zastaví. Kdyby tak věděl, kolik Severuse stojí přemáhání, aby na ošetřovnu nešel hned, jakmile se kolem páté hodiny ráno probudil. Když se dveře ošetřovny otevřeli a v nich stal ten kterého toužil vidět, rozzářil se jako sluníčko.

" Vidím, že je ti lépe," řekl Severus a pousmál se.

" Jo kosti už jsou v pořádku, svaly ještě bolí, ale jinak dobrý. Snad uprosím madam Pomfreyovou, aby mě večer pustila z ošetřovny.

" Měl bys víc odpočívat, po tom všem. Na koleji nebudeš mít klid jako tady," zamračil se Severus a přišel si k němu.

" Když tady je hrozná nuda," povzdechl si Harry.

" Proto jsem ti něco přinesl," řekl a vytáhl z hábitu menší rámeček a položil na stolek. Byla v něm Lily a tvářila se ustaraně.

" Harry jsi v pořádku?" zeptala se.

" Jo už je mi líp," pousmál se. Harry, ale pak na Severuse hodil trochu zamračených pohled.

" Nedívej se tak, musel jsem jí to říct," odpověděl mu Severus.

" Ještě to tak, aby si nechal pro sebe, žes málem umřel," zamračila se Lily.

" Já bych ti to pak řekl," namítl Harry, ale pěkně zrudl, takže to nejspíš neměl vůbec v plánu.

" Radši mi pověz něco jiného," mávla nakonec rukou.

" O čem to mluvíš?" nechápal Harry.

" Řekl jsem jí i TO," vysvětlil Severus a chytil Harryho za ruku. Harry překvapeně otevřel pusu a pak zrudl.

" Teda nemělo by to být tajemství, když ještě studuju?..."

" Já to nikomu neřeknu a navíc jsem strašně moc ráda za vás oba," zubila se Lily.

Harry vrhl nesmělý pohled na muže, lehce se usmíval a tak se Harry usmál také a stiskl mu ruku víc. Nejradši by mu dal pusu, ale nechtěl před svou matkou. Nesměle těkal pohledem sem a tam a pak si Lily povzdechla.

" Dobrá, nebudu se dívat," protočila oči a otočila se zády k nim. Severus si Harryho přitáhl do náruče. Jejich rty se setkali v jemném polibku. I přestože jim slíbila, že se nebude dívat, na chvilinku se přeci jen otočila. Ten pohled byl tak sladký.

Doufám, že spolu budou velmi šťastní.