Pojďme se ještě vrátit zpátky..

Twilight
Překvapilo mě že Starlight nechce jít spát, vždyť ještě před chvílí padala únavou. Ale co.
"Dobrá. Pokud bys něco potřebovala, jsem ve spacím vagóně."
"Ok..."
Spacím vagóně? Moje čeština se určitě velmi zlepšuje. Brmla jsem si v duchu.
Vagón byl už přeplněný, ale naštěstí jsem našla volné místo přímo u okna. Položila jsem si kufr vedle postele, vytáhla si můj zastaralý přehrávač a pustila si pár písniček, zatímco jsem zírala ven na výhled.
Takhle jsem vydržela bez usnutí asi dvě hodiny.
"Kde je Starlight? Je už jedna hodina ráno!" šeptla jsem si do polštáře.
Rozhodla jsem se kouknout, zda mi Starlight neusnula na sedačce.
Když už jsem se dokopala vstát z postele a mrknout se na ní, vešel dovnitř nějaký fialový jednorožec.
Říkala jsem si, že to je Starlight, a vydechla jsem si že ji nemusím jít hledat. Hupsla jsem do postele a lehla si.
A opravdu. Ale bylo mi divný, že si přes roh dávala kapesník. Potom tajně procházela kolem spících poníků, a přišla až k mé posteli. Chtěla jsem aby si myslela že už spím, tak jsem zkoušela zachrápat.
Obrátila se k mému kufříku a vzala si ho zpátky do vagónu.
Co a ním chce dělat? Možná jenom potřebovala nějakou věc a nechtěla mě rušit. Ikdyž tam jsem měla jen oblečení a pár krámů.
Uplynulo asi 10 minut a Starlight pořád nikde. Vypadá to že za ní přeci jen budu muset jít..
Vstala jsem a odklusala si do zadního vagónu.

Koukla jsem se skrz dírku klíčovou dirku a co nevidím - Starlight se mi prohrabává v kufru. Což ale nebylo vše. Po chvilce prohrabávaní objevila mojí krabičku. Čekala jsem že jí nebude zajímat a že ji zase vrátí zpátky, ale začala prohrabávat ještě hlouběji dovnitř, než našla klíček patřící k krabičce.

Otevřela krabičku a vzala si.. můj deník?
Tohle bych moc nečekala. Asi byla jen zvědavá co v tom je.. ale ne - prolistovává jím!

Sice jsem tam neměla žádné tajemství ani tajné lásky. Byli tam jenom zápisky které jsem si dělala o přátelství. Převádla mě moje pesimistická povaha. Ale co když mě bude chtít vydírat, nebo něco v něm přepsat.. Nebo zničit!

Vtrhla jsem dovnitř.
"Starlight... dál už nečti."

"Twilight?!"
Vykřila na mě a v její panice omylem sfoukla svíčku.
Co nejrychleji jsem ozářila okolí svou magii, ale najednou byla pryč.
"Starlight, já vím že tu jseš. Vylez!"
Přecházela jsem tam a sem po vagóně, ale nemohla jsem ji nikde najít.
Uslyšela jsem malé posouvaní a jako by něco hodila, ale nejdřív by jsem potřebovala rozsvítit.

Zapálila jsem malou svíčku a rozhlédla se po okolí. Blikla předemnou malá modrá záře.

"Starlight?" vykoukla jsem na ni ze sedačky.
"Oh! A-ahoj Twilight! Promiň, jen jsi mě tam vylekala a... trošku jsem zpanikařila..." vykoktala a vyleza spod sedačky.
"Hmm.." civěla jsem na její kopyto, ve kterém už nedržela můj deník ale nějakou Daring do knížku.
"Měla jsem pocit jako když čteš můj deník.."
"C-co? Deník? Ani nevím že s sebou nějaký máš! haha..ha."
"Jo..."
Lhářko. Prolhavě jsem se usmála.
"T-takže Twilight.. Copak tu děláš? Jsou..tři hodiny..ráno.."
Lepší otázka by byla co tu děláš ty.
Ale musela jsem si rychle vymyslet nějaký důvod.
"Jeden poník nademnou začal strašně chrápat, takže jsem si chtěla nadat špunty do uší. Ale nikde jsem nemohla najít svůj kufřík."
"Uh.. zkoušela jsi se koukat za ty záclony vedle postele?"
"Nevím, ještě se kouknu. Takže není tady?"
"Co? Ne! Ne."
Ještě jsem si jednou prohlíla místnost zda ho někam neschovala a pak jsem si odkráčela zpátky do postele.

Už chápu co byla ta modrá záře. Odteleportovala mi kufřík zpět!
Až já ji..!
Ale dostala jsem nápad.
Proplížila jsem se znovu ke Starlight. Našla jsen ji jak si pohodově chrní na sedačce.
Snesla jsem ji dolů na zem a odkutálela ji dolů po koberci.Vzala jsem prášky na spaní a nasypala je jí všechny do pusy. Možná jsem to měla natočit a dát to na Youhoof. A to stále není celá moje pomsta. Radši jsem už zalezla zpátky do postele a šla konečně spát.

Starlight notak vzbuď se!"
"Ha huh?"
"Notak! Vždyť už je poledne! Co tak dlouho spíš?!"
"Huh? To jsem usnula na zemi?"
"Jop. Já jsem si říkala proč poníci mluvili o nějakém opilci na podlaze." Kdyby tak veděla.. Zasmála jsem se.
"Uh.. Jej, ztrapnila jsem se."
"Nic si z toho nedělej. Hele koupila jsem nám snídani!"
"Sušenkové sušenky?" řekla jsem unaveným hlasem.
"Hehe, ne. Nějaké topinky, sengalské seno, čerstvou pizzu a mléko."
"Pizzu?!"
"Jop."
"Na co čekáme? Jdem si dát snídani!"
"Pro mě to je už oběd, Starlight. odpověděla jsem se směšným obličejem
"Oh, tak tedy já jdu snídat a ty jdeš obědvat."

Sedly jsme si na sedačky a já vyndala z batohu ty slíbené pizzy - ale jedna měla v sobě něco speciálního.
Nabídla jsem jí tu "speciální pizzu"
"Dík Twi." Rozzářila se a dala si velké sousto. Hihi..
Neuplynulo ani pár sekund, okamžitě vyplázla jazyk a začala dělat přitroublé obličeje.
"Cho to? v-vofu.. Vodfu! Vodu!"
"Pití nemáme..."
"Vzdyťt mváme mvéko!"
"To už jsme vypily."
"Uuhhh!"

Co? Jen jsem vzala hrstku extra pálivého koření a trošku to na tu pizzu posypala..

Vyběhla směrem ke záchodkům mezitím co já jsem se řehtala smíchy.
Vrátila se až po patnácti minutách. Byla celá mokrá a měla rudou tvář.
"Ttwiilighht.. C-co v tom bylo? Proč se směješ?"
"Noo.. Jen jsem tam přidala pálivé koření.."
"Co?! Proč?!"
"Za ten deník..."
"Ty to víš?! Ale já jsem si myslela.."
"Jop. Vím to." usmála jsem se ještě se slzama v očích.