Autor: ani_gel
Počet slov: 292

Dvojsmysl ✔
Procitnutí ✔
Další jazyk ✔
Povinná slova ×
Sociální síť ×

• • • • •

Ovečky jsou krásná zvířata. Jsou tak huňaté a běloučké. Taky byste nejradši zabořili obličej do jejich vlny a zapomněli na všechny problémy světa? „Kevine!“ z přemýšlení mě vytrhl naštvaný křik mé matky. Zabořil jsem obličej do polštáře a ignoroval jsem její hlas. „Kevine, vstávej přijdeš pozdě do školy!“ zakřičela znovu. Otráveně jsem se zvedl a seběhl jsem schody dolů do přízemí.

  „Dobré ráno mami,“ pozdravil jsem jí na oko mile, ale uvnitř jsem zuřil, že mě vyrušila z tak krásných myšlenek. Posadil jsem se ke stolu a s chutí jsem se pustil do již připravené snídaně. „Podívejme se, kdo nám konečně procitnul,“ ušklíbla se na mě moje starší sestra Tereza. „Dobré ráno, beruško,“ pozdravila jí máma a Terka nad tím oslovením jen protočila oči.

  „Kde máš Sama?“ zeptal jsem se sestry. „Přijde za chvíli,“ odvětila a také usedla ke snídani. Samo byl její přítel, a popravdě jsem ho měl mnohem radši než Terku. „Dobré ráno,“ zamumlal rozespale další nově příchozí. „Samo!“ poznal jsem ho hned podle slovenského přízvuku. „Ahoj. Ako sa máš Kevine?“ pozdravil mě nazpátek a sedl si vedle mě. „Celkem fajn, až na to brzké vstávání,“ odpověděl jsem pravdivě. „To chápem, ale neboj, čas v škole ti utečie jako voda,“ snažil se mě uklidnit.

  „Ó, my máme na raňajky banány!“ zvolal Samo nadšeně a natáhl se pro jeden z banánů. „Mhm, milujem banánoch!“ zamlaskal, když se do banánu s chutí zakousl. „Nie je nič lepšie, než poriadný veľký banán…“ Samo se zarazil, když mu došlo, jak zvláštně to znělo. Podívali jsme se jeden na druhého a vyprskli jsme smíchy. Nesmála se jenom máma, která ten vtip nepochopila a Tereza, které přišlo dětinské se smát dvojsmyslům. Ale za mě není nic lepšího, než se smát u snídaně se svým dobrým kamarádem.