Beruška upřela zatvrzelý pohled na Lišaje před sebou. Býval pro ni něco, jako modla, slavný módní návrhář Gabriel Agreste. Jenže jeho druhá tvář, Lišaj, byla natolik zkažená, natolik zlá, že pana Agresta zcela zastínila.

Když si pomyslím, že to byl on, kdo způsobil tolik bolesti mnoha lidem ... trochu pohnula hlavou a do jejího zorného pole se dostal i Adrien.
Ne, Kocour, opravila se v duchu. Ať byla do Adriena sebevíc zamilovaná, její mysl jí neustále nutila přestat myslet na jejího partnera v boji jako na Adriena. Nyní byl Černý Kocour a tečka.

,,Já zprava a ty zleva?" navrhla Kocourovi.
Zavrtěl hlavou. ,,Kryj mi záda," odpověděl těsně předtím, než se vrhnul na Lišaje.

Jak mu mám krýt záda? Jediný nepřítel tu je Lišaj.

Kocour roztočil svou stříbrnou tyč a ohnal se s ní proti Lišajovi. Ten však zareagoval včas a Kocourův výpad odrazil svou holí. To Kocoura vyvedlo trochu z rovnováhy, odskočil o dva kroky vzad a dopadl na všechny čtyři.

Zvedl hlavu a upřel na Lišaje ohodlaný pohled. ,,Nenechám tě vyhrát," zasyčel nenávistně.
Lišaj zavrtěl hlavou. ,,Ty mi nebudeš říkat, co mám dělat, kluku," odpověděl rozhodnutě a namířil na Kocoura levou ruku. V tu chvíli se zničehonic všude objevili akumové a slétli se na Kocoura.

Moje chvíle, rozhodla se Beruška.
Napřahla se a mrštila proti Lišajovi jojem. Omotalo se mu kolem levé paže a Beruška zatáhla, chtějíc jej strnout na zem. Ale její úsilí vyšlo vniveč, pouze strhlo Lišajovu pozornost na ní. Než stačila cokoliv udělat, Lišaj zatáhl za lanko, omotané kolem jeho paže a udělal přesně to, co zamýšela Beruška. Prudce trhnul, takže Beruška prolétla vzduchem a skončila natažená na zemi, u nepřítelových nohou.

Sehnul se a jeho nemilosrdné oči se upřely na Beruščinu tvář.
,,Čas zemřít, má drahá," pronesl nemilosrdně. Pak upustil hůl, vymotal se z jejího joja, které odhodil stranou, a svou pravou ruku přesunul na Beruščino ucho. Jeho prsty se sevřely kolem naušnice a Beruška instnktivně vycítila, že se chystá trhnout.

,,Nech ji být!" Kocourův výkřik proťal vzduchu. A pak najednou se Lišaj prudce od Berušky odtáhnul. Beruška rychle vzhlédla, jen aby uviděla Lišaje s Kocourem na zádech.
,,Adriene!" zavřísknul Lišaj, ,,Nechovej se jak malé děcko!"

,,Nevíš nic!" odpověděl mu Kocour rozhořčeně a odmítal jej pustit. Ovinul své paže kolem jeho krku a Lišaj se začal dusit.
,,Nemůžeš nic tušit, protože ses o mě nikdy nezajímal!"

Lišaj ze sebe vydal nějaké tlumené zakašlaní.
Kocour však nehodlal jen tak přestat.

,,A proto nemůžeš vyhrát, otče! Protože ses nezajímal, jen jsi jednal, bez ohledu na následky!"
A pak Kocour rychle stočil pohled na Berušku. ,,Brouku! Tu brož!"

Nemusel jí to říkat dvakrát, Beruška okamžitě byla na nohou. Zvedla své jojo ze země a během chvilky stála u vzpouzejícího se Lišaje. Natáhla ruku a strhla motýlí brož z jeho hrudi.
Její jojo se v tu chvíli rozevřelo a nabídlo jí tak prostor pro uschování mirákula. Beruška tam tedy vložila brož a opět vzhlédla.

Kocour seskočil ze svého otce, který ve stejnou chvíli dopadl na kolena.
,,Cos to udělal?" zašeptal Gabriel Agresta, jakmile jeho tělo opustil kostým Lišaje.
Kocour naklonil hlavu na stranu. ,,To, co bylo správné," odpověděl a obrátil se na Berušku.
,,Díky Broučínko," mrknul na ni. Pak se rozběhl a skočil přes zábradlí Eiffelovy věže.

Musím jít za ním! to byla její prvotní myšlenka. Jenže pak se nervóně rozhlédla kolem sebe, s motýlí broží v joju a uviděla zničeného Gabriela Agresta na kolenou.
Nechám mu čas, aby si to srovnal v hlavě, rozhodla se nakonec.

Koneckonců, neviděli jsme se naposledy.