Čekala v podřepu na střeše domu, kde právě ztratila nejméně hodinu času, pohled upřený před sebe.
Daleko před ní se uprostřed tmy tyčila zářivá Eliffelova věž. Ten pohled byl však jako z nějakého katastrfického filmu. Světla, obvykle ozařující pýchu Paříže nyní spíše přitěžovala všem obyvatelům. Světlo se totiž odráželo i od Lišajových akumů, tvořících jakýsi pohyblivý kokon věže.

Měla jsem pokračovat v boji, ne se někde hodinu schovávat, povzdechla si v duchu. A to ji přivedlo ke Kocourovi. Nenápadně stočila pohled svých očí doprava, tak, aby periferním viděním zahlédla postavu v černé, stojící po jejím boku.

Nenechal by mě, posteskla si v duchu. Trochu jsem se v něm spletla. Myslela jsem, že na odpočinku trval kvůli Paříž.
Trochu zavrtěla hlavou. On to ale dělal velou dobu kvůli sobě, z čistě sobeckých pohnutek. A jakmile si pomyslela tu poslední větu, nejraději by se bývala propleskla.
Jak jsem si něco takového mohla kdy pomyslet? Vždyť on to dělal hlavně kvůli mě!

,,Plánuješ?" ozvalo se u jejího pravého ucha.
Beruška rychle zatlačila ty myšlenky do nejtemnějšího zákoutí její mysli a přikývla.
Kocour zvedl ruku a ukázal na oblohu. ,,Brzy budeme mít zase do čeho zatnout drápky," řekl s jasně nespokojeným tónem v hlase.

Beruška nejprve netušila, co tím míní, proto se zaměřila na oblohu pozorněji. Až tehdy pochopila význam jeho slov. Po obloze se totiž proháněl mohutný drak. Tedy, drak se tomu dalo říkat, jen poukud jste měli trochu představivosti. Ve skutečnosti to byl pouze krokodýl Fang, kterému vlivem akumatizace narostly křídla. Jeho pán, slavný rock´n´rollový zpěvák Jagged Stone stál na jeho hřbětě, kytaru v rukách.

,,Kytarový padouch je také zpět," povzdechla si Beruška.
,,A letí přímo na nás!" vyhrkl Kocour a strhnul ji s sebou k zemi. Udělal to právě včas, zezhora se totiž ozvalo: ,,Úžasné sólo!" a těsně kolem nich se prohnalo seismické tornádo.
,,Tohle bylo těsné," poznamenal Kocour. Beruška se místo odpovědi ihned zvedla zpátky na nohy a rozběhla se po šikmé střeše za letícím drakem. Jak se tak rychle zvedala, její úplně nezahojená žebra o sobě dala vědět, ta bolest byla však tak nicotná, že ji pro Berušku bylo lehké ignorovat.

Za běhu vyhodila jojo do vzduchu. Lanko se napnulo, prolétlo vzduchem a pak se omotalo kolem "drakova" ocasu. Beruška se zapřela patami o tašky na střeše, pochybovala však, že to bude stačit.

Takže to dopadne jako s tím vrtulníkem před pár hodinami, povzdechla si v duchu.

Naštěstí, "drak" není vrtulník a všimne si, když ho něco začne tahat za ocas. Zvíře zmateně udělalo ve vzduchu prudkou kličku. Avšak, padouch na jeho hřbetě tu reakci nečekal a sletěl dolů po hlavě jako hruška. Kytara dopadla hned vedle něj. Což bylo ještě dobré v porovnáním s tím, jak přistál jeho mazlíček. Ten skončil přímo na něm.

Že by to bylo až takhle snadné? podivila se Beruška a přeskočila na střechu k nim. Než se Kytarový padouch stačil sesbírat ze země, jeho slavný hudební nástroj držela Beruška. Popadla kytaru oběma rukama za krk a bez váhání s ní třísknula o komín nedaleko. Z rozlámaných kousků vylétl akuma, ihned chtějíc si to namířit k Eiffelově věži, za svým pánem.

,,Tak to ne," poznamenala Beruška. Odmotala jojo z Fangova ocasu a vyslala jej za tmavým motýlem. Akuma neměl šanci, jojo se uzavřelo kolem něho.
,,Měj se motýlku," pronesla Beruška s úsměvem nakonec a otevřela jojo. Opustil jej krásný bělásek.

Z Kytarového padoucha a jeho draka slezlo Lišajovo kouzlo a na střeše před Beruškou nyní ležel Jagged Stone, zavalený svým krokodýlem.

,,Fangu!" ozvalo se tlumeně zpod krokodýlova břicha. Mezitím dorazil i Kocour.
,,Potřebuješ ty mě vůbec k něčemu?" nadhodil. Snažil se o lehký tón, pod ním se ale nacházelo smutné zamyšlení, nepříliš dobře ukryté. Než Beruška stačila odpovědět, zaslechla nespokojené zabrblání: ,,A jak mám asi dostat s Fangem ze střechy? S krokodýlem?"

~~~

No řekněme, že "Kytarový padouch" a "úžasné sólo" jsou poněkud hrubší překlady "Guitar villain" a "awesome solo". No, nic naplat 😂