Její levá ruka se smekla a nohy to nevydržely. Znovu dopadla na dláždění ulice, tentokrát na zadek.
,,Au," poznamenala, pak jí ale něco spadlo na hlavu.

Něco lehkého s oblými hranami jí sklouzlo po hlavě a po jejím vzoru dopadlo na zem. Beruška zapomněla na bolest a natáhla se pro to.

,,Mega strike 5?" pronesla nahlas nechápavě, když si přečetla písmena na předmětu v její ruce. Byla to nejnovější videohra, ještě ani nevyšla, a byla netrpělivě očekávaná.

Hráč ji bude nepochybně chtít, ale jak toho můžu využít? uvažovala v rychlosti.
Rozhlédla se po svém okolí. Štěstíčko jí dalo nápovědu, pro její oči červeno černě osvětlilo jednu úzkou postranní uličku. Tak úzkou, že pyramida se dovnitř neměla šanci vejít.

Už vím! zaradovala se Beruška v duchu.

Záblesk světla právě odmrštil Kocoura stranou a Hráčova pyramida se otočila k Berušce.
Nezaváhala. Zvedla videohru co nejvýš a vykřikla: ,,Koukej, co mám!"
Ulicí se ozval hráčův zesílený hlas. ,,Dej mi ji!"
Beruška se ušklíbla. ,,Pojď si pro ni," oznámila mu a začala klopýtat k té uličce.

Každý pohyb jí působil obrovskou bolest, byť se snažila pomáhat si a hledala oporu ve zdech, pouličních lampách. Ulička naštěstí nebyla daleko a ona měla před Hráčem velký náskok.
Ta ulička byla slepá, na jejím konci stála vysoká cihlová zeď a před ní pár popelnic. Beruška doklopýtala k popelnicím, o jednu se zapřela a na druhou položila videohru.

Uslyšela ránu. Kocour nepřestává bojovat, pomyslela si. Takže to ani já nesmím vzdát, slíbila si v duchu a pokusila se trochu potlačit bolest. Povedlo se jí to jen trochu. A teď k další části plánu.

Vymrštila ruku s jojem, až se zachytilo o střechu nad ní. S jeho pomocí se vyhoupla nahoru a nechala tak ulici prázdnou a videohru nehlídanou.
Trvalo ještě asi půl minuty, než Hráč setřásl Kocoura a jeho pyramida se konečně dostala ke vstupu do slepé uličky.

Doufám, že je v pořádku, bleskla Berušce ještě hlavou starost o Kocoura.

Hráč odstranil zelené kruhové sklo z pyramidy a vykoukl ven. Rozhlédl se kolem, Berušku nahoře však vidět nemohl. Proto nejspíš shledal ulici bezpečnou a vyskočil z pyramidy ven. Lehkým krokem došel až k popelnicím a tam uviděl tu hru.
,,Ano!" vykřikl vítězně a nadšeně si ji zvedl před oči. Úplně při tom přestal dávat pozor, v euforii z nové hry. To byla šance pro Berušku.

Zavěsila se na lanko joja a pomalu, s chodidly na lanku a hlavou dolů se spustila níž. Až visela těsně nad Hráčovou hlavou.

Neviděl ji, měl oči jen pro tu krabičku s hrou. A právě na to Beruška čekala. Jednou rukou pustila lanko joja a hmátla po jeho brýlích, měla je jen několik centimetrů pod sebou. Její prsty se sevřely kolem nich a Beruška se chtěla vyšvihnout výš, z Hráčova dosahu. Avšak než to stačila udělat, bolest zranění z pádu se znovu ozvaly.
Jejím bokem projela křeč, tak veliká, že se nechtíc pustila lanka a znovu upadla na zem, s jojem vedle sebe. Brýle stále pevně svírala mezi prsty.

,,Vrať to!" vykřikla Hráč a hmátl po brýlích. Berušku nenapadlo nic lepšího, než brýle upustit.
,,Konec hry," vyhrkla.
Zelená sklíčka dopadla na zem a zlomila se vejpůl. Vylétl z nich Akuma, zatřepal křidélky a vydal se vzhůru k nebesům.

Jojo, vzpomněla si Beruška, nahmatávajíc svou zbraň vedle sebe na zemi. Konečně, vydechla, když se v její ruce ocitl oblý tvar.

,,Polepšovna!" Na víc slov jí nezbyla síla. Její jojo vzlétlo za akumou a uzavřelo jej do sebe. Chytila jej zpět a vypustila motýla, nyní již bělostně čistého.
,,Měj se, motýlku," zašeptala. Vedle ní na zem dopadla videohra. Natáhla se po ní, ale byla daleko. Příliš daleko, nemohla dosáhnout. Zezhora se však
objevila něčí černá ruka a podala jí hru.

,,To jsem jediný, kdo vždycky dopadne na všechny čtyři?" poznamenal Kocour a druhou ruku jí nabídl, aby ji zvedl na nohy.
Vděčně ji přijala a nechala se opatrně vytáhnout nahoru. Jakmile zase stála, Kocour ji opět podepřel kolelm ramen.
,,Díky," řekla Beruška a vyhodila hru k nebesům.

Kouzlo se začalo točit kolem, vracelo věci zpět do pořádku. Beruška doufala, že vrátí do pořádku i ji, že kouzlo vyléčí její zranění.
Kouzlo však prolétlo těsně kolem ní a pak se rozplynulo.

Max vedle nich se proměnil zpět, zmateně se rozhédl a aniž by cokoliv řekl, utekl.

,,Měli bychom si odpočinou," navrhnul Kocour.

~~~

Dobře, mohli bychom si dát zase nějaký ten vtip 😄

překlad: neviditelný sandwich