Myslel jsem si, že mě vytáhl do Broučka – jak se ta hospoda jmenovala – jen proto, aby měl čisté svědomí a mohl se pohnout dál. Jenže postupem času se stalo až moc velkým zvykem, že jsme se večer scházeli. A on na mě nepospíchal. Vždycky počkal, až se alkohol dostane do mého těla a pak až po mě chtěl, abych s ním mluvil. Dobré bylo, že v té hospodě většinou hrála hudba, takže ticho nebylo tak trapné. Navíc. Když před sebou člověk má pivo, může pořád usrkávat a má co dělat s rukama.

„Myslel jsem, že už nemáš zájem. Koukal jsi jen po Tomovi," prohodil, když nám číšník donesl druhá piva. Tím Tomem myslel Méého, ale on pochopitelně netušil, že mu tak říkáme.

„Jo. Proč asi," pronesl jsem s protočením očí a napil se.

„Nevím," pípl nejistě a přiťukl si se mnou.

„Promiň," zamrkal jsem zmateně, když mi došlo, že jsem si s ním zapomněl ťuknout, „ prostě jsem jen nechtěl koukat na tebe, jak čumíš na Tylera. To je celé," dostal jsem ze sebe rychle a následně litoval, že jsem mu tak rychle přiznal pravdu. Měl jsem ho držet v nejistotě. Alespoň chvilku.

„Plácáš nesmysly Troye," zakroutil hlavou, „jsi nervózní. Chceš se jít projít?" Hodil do sebe rychle zbytek piva.

„Mrzne tam," upozornil jsem ho a lehce upil ze skleničky.

„Notak. Nebuď bábovka. Dojdeme na další zastávku a půjdeme do jiné hospody. Je to jen kousek," nepřestával naléhat.

„Fajn," vydechl jsem, dopil a následně ho sledoval, jak za nás za oba platí. Bylo mi to hloupé, ale možná mi to tak nějak dlužil.

Šli jsme po kluzkém chodníků mezi stromy, nikde nikdo a vesele se bavili. Kupodivu dokázal udržet konverzaci. A pak jsme podcházeli podchodem. Ta ozvěna. Byla tak boží.

Ani vlastně nevím, kdy přesně k tomu došlo, ale přirazil mě ke studené zdi podchodu.

„Connore," zaskučel jsem omámený jeho pohledem, „není to dobrý nápad. Tohle nechceš. Věř mi," komolil jsem rychle slova a můj dech jako by mi najednou nestačil.

„Zmlkni," usmál se a otočil mě čelem ke zdi, stahujíc mi dříny ke kotníkům. Byl jsem hloupý, že jsem se nechal. Vím, že ano. Ale díky tomu to všechno tak nějak začalo nanovo.

A pak jsme prostě jen další den dělali, že se nic nestalo.