"Je krásný si uvědomovat, že jsi mi napsal i přes to, jaký posera jsi."

Chyběl mi. Tak moc. Snažil jsem se dělat věci, co mi dřív dodávaly energii, ale postupem času jsem zjistil, že vlastně žádné takové neznám. Nikdy jsem nechodil ven. Mezi lidi. Jen s Tylerem. A ten se teď nezajímal. A bože. Bylo by krásné, kdybych mohl říct, že se nezajímal, protože Ricky. Měl už dávno nový objev.

Jenže jeho objev měl kamaráda.

Říkal jsem mu Philiphína a oba jsem tolik nenáviděli Tylera s Danem, když byli spolu. Jistě. Měli jsme je rádi každého zvlášť. Jenže když byli jeden vedle druhého, bylo peklo.

Phil byl ten, kdo mě naučil pít. Jezdil jsem k němu po škole, společně jsme koupili láhev Morgana, kterou jsem u něj pak vypili. Začínal jsem ve škole propadat, ale bylo mi to ukradené. Šlo mi jen o to cítit se fajn, aniž bych si musel ublížit.

On byl první po dlouhé době, který mi vážně rozuměl. Tyler mě nenáviděl za to, že si s ním tolik rozumím. A Phil pak nesnášel Tylera za to, že chodil s Danem a tak to bylo dokola.

Pamatuji si ten den, kdy jsme potkali Connora na mostě. Šli jsme s Philem vedle sebe a já poslouchal to, jak mluví o klukovi, který se mu líbil. Nevadilo mi to. Byl jsem za něj šťastný. Že se konečně přenesl  přes to všechno, co se mu stalo. A hlavně - no - přese mě. Věděl jsem, že mě měl jednu dobu rád, ale já ho prostě jen bral jako kamaráda. Nedokázal jsem to změnit.

A pak jsme šli to po tom mostě a on o něm mluvil. A proti nám šel Connor. A vedle něj nějaký vysoký kluk. Bylo to divné. Con byl vždy dominantní. Nenechal by se od někoho řídit. A nešlo o výšku. Jenže, on teď vedle té osoby šel, jako by tam vlastně vůbec nebyl.

Možná se styděl. Ale proč? Kvůli mně rozhodně ne. Já byl jen někdo, kolem koho procházel. Ani o mě nezavadil pohledem. Ani trochu.