Yanashi naštvaně zabouchl dveře. Skočil na svou postel a sáhl po mobilu, ve kterém byla zapojená sluchátka. Nasadil si je a zapnul hudbu.
Yanashi zavřel oči a zaposlouchal se.
Na postel skočil Felix. Naklonil hlavu, když viděl svého pána v takovémto emočním rozpoložení... Obyčejně, jakmile se Felix k Yanashimu přiblížil, začal se s ním Yanashi mazlit. Dnes tomu tak nebylo.
,, Meow? " zamňoukal a přešel ke svému pánu. Udělal to chytře, svého majitele totiž znal dlouho a věděl, co má dělat, aby si ho všiml.
Vlezl na Yanashiho a lehl si na jeho rozkrok. Načež Yanashi zasténal, prohl se v zádech a se smíchem že sebe je mě sundal Felixe.
,, Už i můj kocour si se mnou hraje! " křikl teatrálně a pohladil ho po hlavě. Felix zavrněl a sedl si Yanashimu na klín.
Yanashi ho spokojeně drbal za ušima, v tom mu zabrněl
mobil. Vzal mobil a uviděl upozornění: Instagram: uživatel tina_goldengirl vás zmínila na fotce.
Povzdechl si a rozkliknul upozornění.
Objevila se mu fotka, na které Tina držela s (podle Yanashiho mínění) až přehraně šťastným výrazem ve tváři, jeho fotku, kterou jí podepisoval.

Yanashi hodil mobil na postel vedle sebe, sundal ze sebe Felixe, slezl z postele a vzal růžový balíček, ležící na poličce. Byl to ten balíček, co dostal od Tiny. Otevřel ho a spatřil těch pět tisíc v bankovkách, jichž si všiml už předtím.
Sedl si do tureckého sedu na tyrkysový koberec, jež pokrýval bílou prkennou podlahu. Vlastně celý jeho pokoj byl sladěný do tyrkysové a bílé.

Stála tu vysoká bílá skříň, vedle které byla umístěna bílá postel s tyrkysovou peřinou a polštářem. Pod ní měl pelíšek Felix. Byl černé barvy s krémovou měkkou podestýlkou.
Pod postelí ležely dvě, minule zmiňované krabice, jedna s konzervami a hračkami pro Felixe a ta druhá... Plná zajímavých věcí.

Yanashi si tedy sedl na zem začal přemýšlet, co s tolika penězi udělá, když v tom se rozrazily dveře a v nich stál Akise.
Byl trochu zaražen pohledem, který se mu naskýtal: Felix, ležící na posteli, zatímco Yanashi seděl v tureckém sedu na podlaze.
,, Hm? " vzhlédl Yanashi od suku v dřevě na podlaze.
,, Yanashiii!" zakřičel Akise, jak bylo jeho zvykem, když Yanashiho oslovoval.
,, Pojď hrát pravda nebo úkoool! " hlasitě dodal fialovlásek.
Yanashi zpozorněl.
,, Kdo to navrhl? " zeptal se Akiseho, kterýžto se za poměrně krátkou dobu stihl přemístit ze schodů před Yanashiho "domem" na postel, kam si sedl k Felixovi a začal ho drbat pod krkem.
,, Yumi, " pokrčil rameny, jakoby mluvili o smrtelnosti švába.
Myslel jsem si to, řekl si Yanashi pro sebe.
,, Vlastně, proč bych nešel, " odpověděl Akisemu.
Ten vyskočil z postele a rozeběhl se ke dveřím. Před nimi se zastavil a ohlédl se Yanashiho směrem.
,, Dělej, " zasmál se a zmizel venku.
Zelenovlásek se s povzdechl a zvedl se. Letmo pohladil Felixe po hlavě a po Akiseho vzoru zmizel venku taky.

Akise ho zavedl do Sayuova pokoje, kde už seděl Tooru, Kazumi, Yugi, Yumi a samotný Sayu hledal flašku.
Akise si nadšeně sedl vedle Kazumiho.
Yanashi se se svým obvyklých perverzním úsměvem posadil vedle Toorua, který byl v obličeji rudý jako rajče.
Yugi nevypadal, že je z toho, že tu musí sedět, není nijak zvlášť nadšený...

Konečně se Sayu vrátil s lahví od vína (jichž měl mimochodem docela slušně velkou sbírku) a usadil se vedle Yugiho.
,, Kdo začne? " zeptal se nedočkavě Akise. Nečekal na odpověď a roztočil lahev, kterou před chvílí Sayu položil na zem.
Hrdlo lahve se zastavilo u Toorua.
,, Tooru! Pravda nebo úkol?" zeptal se nadšeně černovláska.
,, Úkol, " odvětil se smíchem tázaný. Akise se zamyslel (což je samo o sobě obdivuhodné) a pak vykřikl.
,, Tvým úkolem je sundat si košili, zatočit ji, aby z ní byl provaz, máchat s ním nad hlavou a křičet, že jsi kovboj!" vychrlil ze sebe prakticky na jeden dech. Všichni se rozesmáli.
Tooru si se smíchem sundal košili a udělal, co po něm Akise chtěl. To už se všichni váleli smíchy po zemi, dokonce i Yugi.

Když Tooru skončil, sedl si na své místo vedle Yanashiho a oblékl si košili s myšlenkou, že si ji bude muset vyžehlit.
,, Kdo bude pokračovat? " ptal se Akise Torua.
,, Hm... Co takhle Sayu?" odpověděl Tooru a podíval se na jmenovaného.
Sayu se usmál a roztočil lahev. Tentokrát se hlaveň zastavila u Kazumiho, jež byl jakýsi zamyšlený. Z přemýšlení ho vytrhla až Sayuova otázka,
,, Pravda nebo úkol, Kazumi?"
Kazumi chvíli přemýšlel a pak odpověděl,
,, Pravda. "
Sayu se zamyslel nad možnou otázkou. Po pár vteřinách dostal nápad.
,, Takže, Kazumi, jakou barvu měly tvé vlasy původně? "
Tázaný se narovnal a odpověděl.
,, Byl jsem blonďák, " odpověděl potichu.
Následně bylo chvíli ticho, protože si všichni s největším úsilím představovali blonďatého Kazumiho.
,, Kdo bude točit teď? " prolomil ticho Sayu, tázající se Kazumiho.
Tázaný pokrčil rameny.
,, Třeba Yumi, " odpověděl s nezájmem.
Yanashi si všiml, že když Kazumi vyslovil Yumiho jméno, jmenovaný se nepatrně začervenal.
Yumi tedy vzal lahev za hrdlo a roztočil ho. Zastavilo se u Yanashiho. Yumimu se trochu rozšířily zorničky v představě pomsty.

Úžasná kapitola, napsaná od:
Tsukiyama_fan