Jane si zažila pár těžkých let, kdy si sáhla téměř na dno, kdy se odřízla od světa, přestala se věnovat kamarádům, svým zálibám, ale i přes tu všechnu bolest by to nechtěla měnit, neb díky tomu, je dnes taková, jaká je. Je důkazem, že si můžete projít Peklem a stále být andělé. Naučila se dívat na život tošičku jinak, než její vrstevníci. Měla své hodnoty a priority, kterých se držela. Občas se ta temnota vrátila, ale byl to jen záblesk, který opět zmizel. Jenže, stále ji trápilo nespočetně věcí, proti kterým kolikrát nemohla ani bojovat. A proto je vlastně tu, jedna z těch věcí ji trápí docela dost, a jelikož bojovat proti ní nemůže, rozhodla se spáchat hloupý výkřik do tmy.

  Nechápala to.

  Byli úplně stejní.

  Ale přesto byli utlačováni.

  Byli stejní, ale přesto byli jiní.

  Nechápala, jak lidé v jejím okolí, v jejím městě, zemi nebo lidé na celém světě mohli odsuzovat něco, co podle ní bylo naprosto přirozené. Duhoví človíčci. Přemýšleli jste, jak se musí cítit? Jednoho dne zjistí, že je s nimi něco jinak, a když zjistí, co, nenávidí se, neb vyrůstají ve společnosti, která je zavrhuje, považuje za hříčky přírody nebo jim dokonce tvrdí, že je to nemoc, ale tak to přece nemá být, nebo ano? Kde je dáno, že muž se musí zamilovat do ženy a žena do muže? Kdo vlastně určuje, co je normální? Myslíte si, že se jednoho dne probudí a řeknou si, že dnes se stanou homosexuály? Za ni, se s tím člověk prostě narodí, je to něco, co nemůže ovlivnit, a pokud to bude celý život zapírat, jen aby vyhověl společnosti, nebude nikdy šťastný. Život máme jen jeden a musíme jej žít takový, jaký je. Takový, jací jsme my.

  Nechápala, co je vlastně na takovém duhovém človíčku jiného než na ní. Měl dvě oči, dvě uši, dvě ruce, dvě nohy, jeden nos a jednu pusu. Chodil do školky, školy, pracoval. Vždyť byl úplně stejný jak ona. Tak co na něm bylo jinak? Co na něm bylo tak moc špatně, že jej lidi neměli rádi? A jak bylo vůbec možné, že v některých zemích neměl ani stejná práva jako ostatní? To byla věc, která ji z celé téhle záležitosti vadila úplně nejvíc. Proč neměli stejná práva jako ona?! Nechápala to, a tak moc ji to bolelo. Dostala jedinečnou příležitost u duhových lidiček týden bydlet. Byli to manželé a ona byla velmi zvědavá, takže se jich zeptala, jestli jsou manželé doopravdy, nebo žijí v registrovaném partnerství. Oni s překvapeným výrazem odpověděli, že jsou manželé, a když jim řekla, že v její zemi by se vzít nemohli, nechápavě se zamračili a samozřejmě se ptali proč. A ona musela odpovědět, že neví, neboť sama si tuhle otázku pokládala často, proč?

  Nechápala, že v dosti zemích je vztah duhových lidiček dokonce ilegální. Další otázka proč? Nikdo jí tohle nedokázal vysvětlit. Jak se tohle mohlo dít v roce 2018? Všichni chtěli být moderní, ale přesto někteří žili v roce 0. Nemají být lidé svobodní a rovni si v právech?

  Nechápala, proč si nemohou adoptovat děti. Všechy ty zákony byly tak zbytečně složité a komplikované. Adopotovat dítě si může manželský pár, nebo fyzická osoba, takže jistě, jeden z nich si dítě adoptovat může, ale ten druhý mu vlastně rodičem nebude a nebude k němu mít žádné právo. Takže místo toho jsou děti v dětských domovech, i když by si je klidně mohl adopotovat duhový pár. A prosím vás, takové to, že to dítě nebude mít normlání rodinu? To snad ne. Myslíte si, že když dítě vyrůstá se dvěma tatínky, nebo dvěma maminkami bude automaticky orientován na stejné pohlaví? Tak proč se dítě, které vyrůstá s maminkou i s tatínkem, stane duháčkem? Vidíte tu nesmyslnost tohoto tvrzení? Nedávno našla na internetu dva táty, kteří museli podniknout několikanásobnou cestu do Ameriky, aby (naprosto legálně) mohli mít děti. Mají dvě holčičky a jsou naprosto úžasní rodiče.

  Nechápala, jak se někdo mohl otočit ke svým kamarádům zády, když zjistili, že mají jinou orientaci. Vždyť oni nemění svou osobnost, ale sexualitu. Pořád tou jsou oni, jen o nich teď víte něco navíc. Není to tak dávno, co se jí tohle stalo. Její kamarádka zjistila, že není na kluky, a co udělala Jane? Neotočila se k ní zády. Byla na ni pyšná, že to dokázala říct nahlas a všechno s ní od té doby prožívá, neb se kvůli tomu hrozně natrápila, ale ona jí chce ukázat, že je to naprosto normální. Že není jiná než Jane.

  Nechápala, kde byl problém, ale zoufale moc jej chtěla najít a vyřešit, protože tohle nebylo správné. Jenže to jediné, na co se zmohla, je tento hloupý výkřik do tmy. Ptala se sama sebe, jestli o tom někdo také přemýšlí jako ona. Komu to vadí. Kdo to nechápe.

  Měla toho na srdci tolik, ale jediné, co chtěla, bylo znát odpověď na otázku - PROČ?! Doufala, že v budoucnu se to zlepší, že třeba budou konečně bráni jako úplně normálni lidé, neboť to také jsou. Normální lidé. Lidé. Věděla, že v dnešní době už je hodně lidí, kteří to neřeší, nebo je podporují stejně jako ona, ale stejně tak dobře věděla, že tu je stále dost zatvrzelých existencí, které jsou jejich odpůrci, a dovolují si je nazývat nemocnými. Nutí je myslet si, že je to jejich chyba, ale oni si to nevybrali. Otázkou pak zůstává, jestli jsou nemocní duhoví lidičky, nebo ti, co to o nich tvrdí. Svět má mnohem větší problémy, než řešit kluka, co se líbá s klukem.

  Pokud jste došli až sem, gratuluji, vydrželi jste pochodové myšlení Jane. A možná si začali klást tu stejnou otázku. Možná jste nad tím jen protočili oči a šli žít svůj život dál. Možná jste si pomysleli, že se zbláznila.

  A možná jste to vůbec nepochopili.

  Má tu Jane nějakého duhového čtenáře? Pokud ano, pozorně poslouchej, neboť pro tebe má vzkaz. Jsi naprosto normální člověk. Nejde o to, co si myslí ostatní. Ty jsi ty. Život máš jen jeden, tak jej neber příliš vážně, živý se z něj stejně nedostaneš. Neschovávej se. Buď šťastný za to, že jsi zdravý a máš toho tolik před sebou. A neboj, neshoříš v Pekle kvůli tomu, že jsi se zamiloval.

***
A je to. Můj chabý výkřik do tmy. Nebudu tu rozvíjet žádnou diskuzi, takhle to prostě cítím a za každým slovem si pevně stojím. Jediné, o co vás žádám je, abyste nad tím pořemýšleli. To je vše.

S láskou Newky1♥️.