Počet slov:724
35 let/26.prosince 1995

,,Jo, jistě, nezapomeň mi ještě desetkrát zopakovat, jak moc hloupá jsem, když jsem věřila, že Tom je ve skrytu duše hodný!" odsekla jsem, když jsme se chystali k přemístění na Grimmauldovo náměstí.

,,To ty ses nechala ukolébat k pocitu, že by snad mohl být k tobě ohleduplnější!"

,,Když jsi tam nebyl, přesně takhle se choval! A už mě unavuje tohle hádání. Už dávno jsme měli být na Grimmaul-"

,,Aby tvůj miláček Black a Lupin dlouho nečekali, viď," odfrkl si a já měla chuť dojít do kuchyně a praštit ho pánvičkou stejně, jako to on tehdy udělal Siriusovi, ale to bych si zase vyslechla žvásty o tom, že jsem jen na jejich straně a bla bla bla...

A tak jsem se jen chytla jeho předloktí a přemístili jsme se. Mezi dvěma domy se objevil jeden další, a jakmile se nám ukázaly dveře, vešli jsme dovnitř.

Z kuchyně právě vyšla Ginny, se kterou jsem neměla šanci se pořádně poznat. ,,Ahoj, Ginny!" usmála jsem se nad ni a slyšela, jak si Severus odfrknul.

,,Dobrý den?" odpověděla nejistě a zbledla, když spatřila svého profesora lektvarů. Usoudila jsem, že bych tohle měla radši vyřídit já.

,,Jsem Millie, neměla jsi ale moc šancí mě poznat. Řekla bys prosím Harrymu, ať přijde dolů do kuchyně, že s ním chci mluvit?" Ginny se po tváři roztáhl úsměv. Už zase vypadala jako ta sebevědomá Ginny, o které mi několikrát vyprávěli Fred a George.

,,Jo, jasně. Za chvíli přijde," kývla a rozeběhla se nahoru. Vešli jsme do kuchyně, kde byla Molly, Remus a Sirius.

,,Přeji krásné odpoledne," zašveholila jsem a Remus se Siriusem se po sobě poťouchle podívali. Připomíná mi to jejich dny v Bradavicích.

,,Moc krásné odpoledne už není," zakřenil se Sirius a kývl hlavou k Severusovi, který ho propaloval nenávistným pohledem. Molly nás hned začala obskakovat.

,,Proč jste přišli?" zeptal se klidně Remus a věnoval nám úsměv.

,,Musím něco probrat s Potterem," zavrčel Severus a já protočila očima.

,,A co je tak důležitého, že to nepočká až po prázdninách?" zavrčel také Sirius.

,,Nemůžete se alespoň chvíli chovat normálně? Jé, ahoj, Harry!" řekla jsem rozpačitě, když brýlatý chlapec vešel do kuchyně a sedl si vedle Siriuse.

,,Dobrý den, ehm, pane profesore, vám taky, Millie," střelil nervózním pohledem po Severusovi, na mě se ale usmál.

,,Tak o co jde, Srabusi?"

,,Siriusi!"

,,Nech mě žít, Náměsíčníku, a radši jdi výt na měsíc!"

,,Ty jsi dnes milý, Tichošlápku, někdo tě nešel vyvenčit?"

Harry vypadal, že vyprskne smíchy a mně také cukaly koutky, jen Severus se jim poškleboval se slovy, že se chovají jako manželé.

,,Tak dost těch legrácek, o co jde a TY ZMLKNI SIRIUSI!"

,,Rád bych byl s panem Potterem o samotě a všechno mu vysvětlil."

,,S tebou?! Aby byl on o samotě?! Vždyť ho tady akorát zabiješ, ač by mi vůbec nevadilo, kdybys šel do Azkabanu -"

,,Siriusi, buď už konečně zticha! Millie, Siriusi, pojďte, půjdeme a necháme tady ty dva o samotě."

Remus se zvedl a já taky, jen Sirius zůstal sedět a Harry se na mě nechápavě koukal.

,,Ginny mi ale řekla, že se mnou potřebuje mluvit Millie a ne profesor -"

,,Pravidla si tu neurčujete vy, Pottere!"

,,No vidíš! Další důvod, proč tady zůstat! Já nikam nejdu!" Se Siriusem nic nehlo, a tak jsme se s povzdechem odebrali s Remusem pryč z kuchyně. Pro jistotu jsme zůstali stát za dveřmi. Ne proto, že jsme chtěli odposlouchávat, ale proto, abychom mohli včas zakročit, kdyby tam ti dva po sobě začali metat kletby.

,,Upřímně tě obdivuji," uchechtl se Remus.

,,Proč?"

,,Protože se Severusem v pohodě vydržíš. Já bych to asi vzdal."

Pousmála jsem se. ,,No, občas se hádáme. Zrovna dneska jsme -" Vtom jsme uslyšeli, jak Harry vykřikl Siriusovo jméno.

,,Pro Merlina, měli jsme tam zůstat, oni se tam zabijou," vyhrkla jsem a rychle vešla do kuchyně. Severus a Sirius měli napřažené hůlky.

,,Chceš říct, že jsem zbabělec?!" vykřikl Sirius a Harry se postavil mezi ně.

,,Hmm, ano, nejspíš ano," přitakal Severus.

,,Uhni Harry!"

,,Můžete toho laskavě nechat?! Vaše chování je naprosto dětinské a nenuťte mě, abych vás oba dva přetáhla po hlavě pánví!" zakřičela jsem a všichni přítomní v kuchyni se na mě překvapeně podívali. Severus zastrčil hůlku do kapsy a otočil se k Harrymu.

,,V pondělí v šest večer, Pottere."

,,Slyšela jsem křik. Je všechno v pořádku?" nakoukla dovnitř Molly.

,,Tentokrát ano, Molly. Nikdo ti nevyhodil večeři, ač jsem to málem udělala."