Počet slov:559
37 let/2.září 1997

,,Dobrá, sdělím to vašemu kolejnímu řediteli, ten vám uloží školní trest, slečno Parkinsonová." Pansy odevzdaně přikývla. Vypadala naštvaně, a pak z ředitelny odešla.

,,Millie? Mohla bys tu chvíli zůstat?" otočila jsem se k němu čelem.

,,A to jako proč?" nadzvedla jsem obočí. Povzdechl si.

,,Proč se mi vyhýbáš?"

Hořce jsem se zasmála. ,,Ty se ještě ptáš? Mám se bavit s vrahem?"

Sklopil pohled a já zaslechla, jak si někdo odkašlal. Byl to Brumbál. Vyjekla jsem, skoro jsem zapomněla, že obrazy v Bradavicích mohou komunikovat.

,,Ale no tak, slečno," řekl laskavě a já opět viděla jiskřičky v jeho očích. Fascinovaně jsem se na něj podívala a přistoupila blíž k obrazu - blíž k Severusovi.

,,Pane profesore," vydechla jsem, ,,všechno se pokazilo..." dodala jsem zkroušeně.

,,Ale stále se to, co se pokazí, může napravit," mrkl na mě. Tázavě jsem nadzvedla obočí. Jak mám co napravit?

,,Musíte připravit studenty na to, co je čeká. Konečná válka se blíží," zvážněl.

Nejistě jsem pohlédla na Severuse, který vypadal, že už to všechno ví.

,,Nechám vás tu o samotě," zamumlal a odešel někam pryč.

,,Ale pane... Severus je smrtijed... chci říct -"

,,Ano, slečno, ale já mu důvěřuji."

Cože? Zase ví něco víc, než já. Zamračila jsem se.

,,Zabil vás."

,,To nepopírám. Ale důležité je naučit se odpouštět."

,,Mám mu odpustit?" Přes tvář mi přeběhl pobavený stín. ,,Zradil mě, vás zabil a je plně na straně Pána Zla! Profesorka Trelawneyová mi nelhala!"

Brumbálovi zmizel úsměv z tváře. ,,Ano, řekla opět něco, co je pravda..."

,,Mohla jsem tomu všemu zabránit, kdybych tu šifru rozluštila včas?"

,,Myslíte tu takzvanou věštbu?"

,,Ano, ale i ty viteály -" Brumbálova tvář se najednou projasnila.

,,Vy jste přišla na viteály?"

,,Ano, ale pozdě. Pán Zla nechal v jedné knížce o viteálech menší zprávu. A pak mě na tu myšlenku přivedl jeho deník, sám jste říkal, že je to předmět týkající se velmi černé magie."

,,Výborně, slečno. Harry se svými přáteli už po viteálech pátrá." Další důvod, proč se neukázali ve škole?

,,Kolik Tom vytvořil viteálů?" zeptala jsem se dychtivě.

,,Pokud se nemýlím, tak sedm..." Sedm? Pro Merlina...

,,A zničený je jen deník?" zamumlala jsem beznadějně.

,,Ne, je zničený ještě jeden viteál. Prsten Rojvola Gaunta, Voldemortova dědečka."

,,Zbývá ale pořád pět viteálů, teprve pak Tom bude znovu smrtelníkem!" rozhodila jsem rukama. ,,Pane profesore? Je ještě možnost, že by Tom byl ještě někdy... lidský?"

Brumbál se na mě soucitně podíval. ,,Bojím se, že ne, slečno Raddleová. Až moc se zapletl do černé magie."

Zklamaně jsem sklopila pohled k zemi. ,,Nedá se tomu nějak napomoct? Chtěla bych, aby byl stejný jako ve svých studentských letech..."

Brumbál si povzdechl. ,,Zřejmě ne, slečno. Zpět k viteálům. Domnívám se, že jedním viteálem je Nagini." Nagini? V té knížce se vlastně psalo, že viteál lze udělat i ze zvířete.

,,A ty další?" vydechla jsem.

,,To se zatím mohu jen domnívat. Měla byste jít, slečno. Moc rád jsem si s vámi popovídal." Kývla jsem hlavou a otočila jsem se. Vyjekla jsem překvapením, když jsem těsně za sebou spatřila Severuse. Jak ten se tady pro Merlina objevil?

,,Millie -" zamumlal a jemně se dotkl mé ruky, já se mu ale vysmekla.

,,Nesahej na mě!" sykla jsem a sama jsem byla překvapená, že jsem to řekla nahlas. Rychle jsem vyšla z ředitelny a dole se opřela o zeď.

Jsem zmatená. Jedna část mě mu chce odpustit, ta druhá je však proti. Co mám dělat?!

Vy jste hrozní, ale co já bych pro vás neudělala, že?:D
Vy jste prostě chtěli vědět, co se stane dál, co?:P
Tak tady vidíte, jak jsem hodná, takže chci od vás hromadu dobré čokolády:'DD
Doufám, že se díl líbil^^
Zítra je konečně pátek, hurá, tak ho přežijte:D
Neplecha ukončena.
Thx, ILY❤
-Milka