Počet slov:631
32 let/23.prosince 1992

Jelikož už tu byly pozítří Vánoce - a já jako vždy nechala nakupování dárků na poslední chvíli - vydala jsem se do Prasinek. Pro Severuse jsem měla dárek koupený už dávno, přestože jsem věděla, že on Vánoce zrovna dvakrát nemusí.

Kolem krku jsem měla svoji zmijozelskou šálu a byla na cestě do Prasinek, když mě do zad udeřila sněhová koule. Otočila jsem se a kousek za mnou se hihňala zrzavá dvojčata.

,,Vy jste Millie, že jo?"

,,A vážně jste z Lockharta udělala kachnu?" rozesmáli se.

,,Samozřejmě. Kdo jiný by to taky udělal, když jsem byla jen s profesorem Snapem v tom jeho soubojnickém klubu?" ušklíbla jsem se.

,,No, víte, čaroděj nikdy neví. Snape to mohl taky udělat, Lockhart mu vyfoukl to místo OPČM rovnou před tím jeho hákovitým nosem," ušklíblo se jedno z dvojčat.

,,Říkal nám to Ron. My do toho jeho klubu nešli, protože Lockhart je Lockhart. Ale když jste tam vy, mohli bychom tam zajít. Prý umíte bezvadně kouzlit. Jinak, já jsem Fred a tohle George," ukázal na svého bratra Fred.

,,Jdete do Prasinek?" zeptala jsem se jich. Znala jsem je jen chvilku a už jsem je opravdu začínala mít ráda. Byla s nimi zábava.

,,Jistě. Vy asi taky, co? Ron nám o vás tohle léto vyprávěl. Podle něj jste skvělá." Začervenala jsem se.

,,Ron toho napovídá..."

,,No, to máte pravdu. Podobně na tom byla Ginny. Ta básnila celé léto o Harrym Potterovi. Předpokládám, že víte, kdo to je," ušklíbl se George. Jak bych mohla nevědět, když zastavil mého bratra...

Fred šel po mé pravé ruce a George po levé, takže jsem je dokázala rozeznat.

,,Ginny je vaše sestra?" zeptala jsem se, protože jsem znala jen Molly s Athurem, Rona, Freda a George.

,,Ano. Nejmladší. Letos je v Bradavicích poprvé," vysvětlil mi Fred.

,,Co jsem ale slyšela, tak jste početná rodina, ne?" Byli jsme skoro v Prasinkách.

,,Ještě tu studuje Percy, ten všechny poučuje. Máme ještě dva bratry, Charlieho a Billa," řekl mi pro změnu George.

,,Aha. Vy jdete kam?" zeptala jsem se jich. Já mířila jen do Medového ráje, abych něco koupila třem nebelvírům a Dracovi.

,,Nejdřív do Medového ráje."

,,Tak to máme společnou cestu," zasmála jsem se a vešli jsme dovnitř. Uvnitř bylo dost lidí, ale bylo tu teplo.

Pro všechny čtyři jsem koupila několik čokoládových žabek a Bertíkovy fazolky. Zeptala jsem se Freda a George, zda by to nebelvírům předali. Nejdříve se mě zeptali, proč jsem jim také něco nekoupila. Když jsem jim vysvětlila, že se známe teprve něco málo přes hodinu, smáli se.

Ty dárky pro ně chtěli sníst, takže jsem chvíli byla v nutkání připoutat je k sobě neporušitelným slibem, pak ale mluvili vážně a slíbili, že jim to donesou.

•••

25.prosince 1992

Vzbudila jsem se brzy. Tentokrát jsem se uvolila, že nebudu spát v sovinci nebo v Komnatě Nejvyšší potřeby, a tak jsem noc strávila u Severuse. 

Jeho prázdná postel mě ujistila v tom, že i on je vzhůru, a tak jsem tu svou taky opustila. Provedla jsem ranní hygienu a převlékla se. Vzala jsem svůj dárek pro Severuse - Dracův dárek už byl určitě v jeho ložnici - a přešla do druhé místnosti.

,,Dobré ráno," řekla jsem s úsměvem a upoutala tak jeho pozornost. Všimla jsem si, že i on má pro mě dárek, protože vstal a s rukama za zády ke mně přešel.

,,Vyspala ses dobře?" zeptal se tiše. Přikývla jsem.

,,Veselé Vánoce," popřála jsem též tiše a podala mu dárek. I on mi ten pro mě s těmi stejnými slovy předal. Rozbalili jsme si je.

Byla to kniha. O černé magii a já vyprskla smíchy, protože jsem Severusovi dala tu samou. On se na mě nejdřív nechápavě podíval a pak se také váhavě zasmál.

,,Pěkné Vánoce a ještě lepší dárky," řekl pobaveně a sledoval mě. A pak mě pomalu a váhavě obejmul.

Tak strašně nesnáším to dilema, když se rozhoduju, jaký dárek komu mám dát:D
Jinak, protože se poslední dobou nudím (a tak píšu a píšu a píšu xD) napadlo mě, jestli bych neměla udělat character ask:) určitě to znáte^^
Napište do komentářů jestli chcete nebo ne a už rovnou můžete psát otázky, protože se fakt hodně nudím:D
Děkuji^^
Neplecha ukončena.
Thx, ILY❤
-Milka❤