Počet slov:692
33 let/1.září 1993

,,No fuj," ušklíbla jsem se kysele. Ve vzduchu jsem cítila chlad a pomalu přicházející zoufalství. ,,Nesnáším mozkomory."

,,Tak si vyčaruj patrona, pokud netoužíš po jejich sladkém polibku," protočil očima Severus a sám sáhl po hůlce. Přestože v Prasinkách teď byli jen tři mozkomorové, necítila jsem se dobře.

Za chvilku už se kolem nás, jako naše štíty, proháněli stříbrní patroni. Severusova laň poklusávala před námi a můj vlk pobíhal kolem nás.

V pořádku jsme dorazili do hradu a já se nemohla dočkat dalšího stráveného roku tady.

•••

17.září 1993

,,Páni, Hagride! Ten je krásný!" vydechla jsem obdivně při pohledu na majestátního šedého hipogryfa.

,,To je. A to vidíš teprve jednoho!" usmál se zářivě Hagrid a poplácal hipogryfa po hřbetě. ,,Chceš se s Klofanem pozdravit?"

Zaváhala jsem. ,,Ještě nikdy jsem se s hipogryfem nezdravila."

,,Nic to není, jen -"

,,Jen tě ta potvora zraní!" Vzhlédla jsem a spatřila Draca s rukou v šátku, který k nám přicházel s Crabbem a Goylem.

,,Hagride, vidím, že máš hodinu, tak se stavím jindy," usmála jsem se na dobrosrdečného obra a vydala se směrem k hradu. Cestou mi vrtalo hlavou, co se vlastně Dracovi stalo, protože jsem moc nevnímala svět kolem sebe.

•••

23.září 1993

,,Jsem rád, že jsi to pozvání přijala a budeš sledovat moji další hodinu s Harrym," usmál se na mě Remus, když jsme kráčeli k učebně OPČM.

,,Spousta studentů si tě chválí, tak to chci vidět na vlastní oči," ušklíbla jsem se.

Uviděla jsem Severuse, jak kráčí proti nám.

,,Další hodina se třetím ročníkem, Lupine?" zeptal se ho chladně, když nás míjel. Mně věnoval velice podivný pohled.

,,Ano, Severusi," přitakal Remus.

,,Ve třetím ročníku velmi pilně studuje Longbottom," ušklíbl se a pak pokračoval v cestě.

Protočila jsem očima a vešla do učebny, Remus na Severusovu poznámku nic neřekl.

Stoly byly u stěn a uprostřed místnosti stála velká šatní skříň. Tázavě jsem se na Remuse podívala, to už však začali do učebny vcházet studenti, a tak jsem se posadila na stůl.

Když byli všichni přítomni, Remus zahájil hodinu.

,,Dobrý den přeji vám všem. Tak, začneme," usmál se na všechny a ukázal na skříň. ,,V téhle skříni je největší strach každého z vás."

,,Je tam bubák?"

,,Ano, pane Thomasi, je tam bubák. Ví někdo, jak bubák vypadá?"

,,To nikdo neví. Bubák na sebe bere podobu největšího strachu, který má osoba, která bubákovi čelí," vysvětlila Hermiona.

,,Výborně, deset bodů pro Nebelvír," usmál se Remus. ,,Bubák se schovává ve skříni. To, co bubáka oslabí, je smích. Musíte myslet na něco vtipného a pronést zaklínadlo ,Riddikulus'. Každý z vás dnes může zkusit čelit svému strachu. Neville? Pojď sem ke mně, prosím," pousmál se na vystrašeného nebelvírského studenta, který k němu pomalu přišel.

,,Ahoj, Neville. Řekni nám, co ti nahání největší strach?" Neville něco nesrozumitelně zamumlal. ,,Nahlas, nestyď se."

,,Profesor Snape." Třída se zasmála a Remus taky.

,,Profesor Snape... jako všem," při tom se na mě poočku podíval. ,,Myslím, že bydlíš u své babičky."

,,Ano, ale nechci, aby se v ní ten bubák proměnil -"

,,To rozhodně ne. Představ si, jaké nosí šaty."

,,Nosívá červenou kabelku -"

,,Nemusíš to říkat nahlas, představ si to. A teď...." otočil se ke třídě zády a něco Nevillovi pošeptal. Neville se tvářil vyděšeně.

,,Až řeknu tři. Připrav si hůlku." Remus a Neville si vytáhli z hábitu hůlky a Remus ji namířil na skříň.

,,Raz... dva... tři!" Skříň se otevřela; a Severus, který z ní vykročil k Nevillovi, vypadal opravdu děsivě.

,,R-Riddikulus!" vyhrkl Neville a já byla ráda, že jsem nic nejedla nebo nepila.

Před Nevillem stál Severus v dámských šatech a třída se mohla potrhat smíchy. Na tohle se jen tak nezapomene a já věřím, že Severus se to brzy od studentů dozví.

Takhle se prostřídalo několik lidí, až přišla řada na Harryho. Viděla jsem Remuse, jak se snaží zakrýt nervózní výraz a mně samotné nebylo nejlíp. Co když se tu objeví Voldemort?

Byl to mozkomor. Remus se vrhl před Harryho a objevil se jeho největší strach - úplněk. Bubák se jako balonek vrátil zpět do skříně a Remus ukončil hodinu.

,,No, dobrá hodina," usmála jsem se, když jsem odcházela za studenty. On mi také věnoval úsměv a já se otočila a zamířila pryč.

Dnes ještě jeden díl a když budu moct, budu zveřejňovat^^
Tak se tu mějte a asi za týden paaaa❤
Neplecha ukončena
Thx, ILY❤
-Milka