Počet slov:500
31 let/6.září 1991

,,Chceš mi vážně říct, že jsi Harrymu včera srazil už několik bodů?" pobaveně jsem kroutila hlavou.

,,Ještě se ho zastávej. Je drzý," zavrčel Severus. Povzdechla jsem si. Mezi Harrym a Severusem se to očividně nikdy neudobří. Na to je Harry až moc podobný Jamesovi.

,,Myslíš, že bych mohla zajít za Brumbálem?" zeptala jsem se ho zamyšleně.

,,Proč?"

,,Chtěla bych se ho na něco zeptat." Severus pokrčil rameny a já vstala z křesla. Přešla jsem ke dveřím a vyšla na chodbu. Jelikož jsem byla ve sklepení, měla jsem před sebou několik schodišť, než jsem dospěla k Brumbálově pracovně.

Před chrličem jsem se zastavila a zkoušela hádat heslo: ,,Maxovy maxižvýkačky? Mmm, čokoládové žabky? Bertíkovy fazolky? Kyselé bonbony? Počkat, to jako vážně? Takhle brzy?" Chrlič uskočil stranou a přede mnou se objevilo schodiště. Vyběhla jsem nahoru a zaklepala na dveře.

Jakmile jsem uslyšela Brumbálovo ,,Dále,", vešla jsem dovnitř.

,,Slečno Raddleová? Netušil jsem, že jste tady," usmál se na mě a pokynul mi, abych se posadila.

,,Pane profesore, víte, něco mě napadlo," vyhrkla jsem.

,,Ano, slečno? A copak to je?"

,,Předpokládám, že jste slyšel o tom, že se někdo může stát zvěromágem?"

Jakmile přikývl, pokračovala jsem.

,,Jde o to, že já asi nebudu žít s čistým svědomím, když Harryho nebudu mít na očích."

,,Stále si stojím za slovy, která jsem vám řekl. V Bradavicích byste byla vítaná. Mohla byste zde učit a přitom na Harryho dávat pozor..."

,,Pane profesore, obranu proti černé magii učí profesor Quirrell. A já si stejně myslím, že na to, abych učila, není ten správný čas..."

Brumbál mě zamyšleně pozoroval skrz své půlměsícové brýle.

,,Jste odlišná od svého bratra víc, než jsem si myslel. Ten o místo učitele obrany proti černé magii hodně stál. V době, kdy zde byl ředitelem profesor Dippet a i když jsem funkci ředitele přebral já."

,,Třeba jednou to místo přijmu, pane..."

,,Dobrá, chtěla jste mi něco říct. Proč se zajímáte o to, být zvěromág? Být metamorfomágem vám nestačí?" zajiskřily mu oči.

,,Jde o to, že kdybych se snažila stát se zvěromágem, a proměňovala bych se třeba v kočku nebo v psa -" na okamžik mi v mysli přeběhl obrázek Siriuse ve své zvířecí podobě, ,,- mohla bych tak Harryho mít na očích a nezjistil by nic."

Brumbál minutu nebo dvě nic neřekl. Pak se zhluboka nadechl a podíval se na mě.

,,Slečno Raddleová, jste si vědoma toho, že kdybyste se stala zvěromágem, máte před sebou velmi dlouhou a nebezpečnou cestu?"

Přikývla jsem.

,,A že je možné, že se vám proměna nepovede?"

Opět jsem přikývla.

,,A že to může trvat dlouhé roky?"

I do třetice jsem přikývla.

,,V jaké zvíře byste se proměňovala?"

Zapřemýšlela jsem. ,,Myslím, že v sovu, pane profesore. Byla můj první patron. A tady v sovinci je hromada sov. Zapadla bych k nim, nikdo by nic nepoznal."

,,To je dobrý nápad. Budiž, ať je po vašem, slečno Raddleová. Jen mějte na paměti všechny překážky, které vás mohou čekat. Přeji vám hodně štěstí."

Tak za chvíli tu máme vysvědčení!:) a prázdniny, hurááá:33
Omlouvám se těm, kteří čtou Obliviate, ale nějak nemám náladu na to psaní xD pokusím se teď o víkendu vydat alespoň jednu kapitolu...
Nevím, kdy bude další kapitola, ale pokusím se sepsat ji brzy:)
Snad se vám díl líbil^^
Myslíte, že je moudré, aby se Mil snažila stát se zvěromágem? A aby se proměňovala v sovu?:)
Neplecha ukončena.
Thx, ILY❤
-Milka