XXII.vzpomínka
Počet slov:394
20 let/30.března 1980

,,Crucio!" Bellin smích a křik matky mudlovského původu mě sžíral.

Matce se řinuly slzy z očí a křičela bolestí. To byl Bellin úkol. Mučit mudly. Užívala si to, ale já se nemohla dočkat, až to skončí.

,,Mil, pojď si také užít trošku zábavy!" šklebila se Bellatrix a její tmavé oči zářily škodolibou radostí.

,,Bellatrix, vždyť něco takového vidí poprvé. Nech ji, alespoň pro začátek," promluvil Severus. Na jednu stranu jsem mu byla vděčná; nedokázala jsem se dívat do pohasínajících očí matky mudlovských dětí, které se krčily v koutku. Vystrašeně pozorovaly, co se to děje s jejich maminkou.

Bellatrix ohrnula ret, ale pokrčila rameny. ,,Myslím, že tohle by už stačilo. Avada kedavra!" A žena naposledy vydechla. Její tělo zůstalo nehybné a prázdné oči se dívaly do stropu. Děti se rozplakaly a mně jejich nářek rval srdce.

Bellatrix se s děsivým smíchem přemístila za svým Pánem. Pro dnešek už zábava skončila. Věděla jsem, že nemůžu pro zesnulou ženu už nic udělat, přešla jsem ale pomalu k dětem. Chlapečkovi a holčičce.

Chlapeček, kterému mohlo být tak osm let, objímal svou malou sestřičku, které mohlo být tak pět. Svírala v ruce plyšovou pandu a já v ní na chvíli zahlédla sebe jako malou dívku.

Holčička mě bezmocně objala. Přivinula jsem si ji k sobě a hladila ji po zádech. Na sobě jsem cítila Severusův pohled.

Jestli jednou budu mít děti, nechci, aby prožily to, co tyhle dvě.

,,Jak se jmenuješ?" zeptala jsem se tiše holčičky.

,,Char-lott-e," vzlykla a chlapec se na ni zlomeně díval.

,,A ty?" zeptala jsem se ho.

,,Christian." Kývla jsem a vyprostila se z jejího objetí.

,,Ma-maminka j-je mrt-vá?" zašeptala Charlotte.

Povzdechla jsem si. ,,Pojďte se mnou. Tady nemůžete zůstat. A mamince nepomůžete...."

•••

,,Bylo od tebe laskavé, že jsi tam Christiana a Charlotte nenechala," usmíval se Brumbál. Seděla jsem v křesle v jeho pracovně a dopodrobna mu řekla, jak jsem se stala smrtijedkou a čeho jsem byla svědkem.

,,Laskavé? Já nevím, pane profesore, ale já se nedokázala dívat na to, jak ty děti trpěly. Cítila jsem, že to musím udělat. Vždyť vy jste mě tam taky nenechal..." řekla jsem tiše.

,,Chceš mi stále podávat informace ohledně Voldemorta?" zeptal se mě zamyšleně Brumbál.

,,Možná to tak bude nejlepší... nebo... já nevím," povzdechla jsem si zoufale.

,,Ale asi by jsi chtěla poznat svého bratra více, nebo ne?"

,,Možná, pane."

Brumbál přešel k myslánce. ,,Tahle ampulka obsahuje vzpomínku, kde jsem se setkal s malým Tomem poprvé..."

Všichni víte, co ve vzpomínce bylo, takže nemá smysl to přepisovat z knihy či filmu^^
Četla jsem návrhy na shipy pro Rema a Mil, zajímavé:DD
Děkuji za 7K reads!😱❤
A mám takovou malou otázečku. Prosila bych, aby jste si vybrali, který z těchto tří shipů shipujete: (xD)

Snillie (Severus a Millie)
-kdyžtak okomentujte

Milrius (Mil a Sirius)
-kdyžtak okomentujte

Rellie/Mimus/Rillie/Remillie (Remus a Mil)
-kdyžtak okomentujte

Budu moc ráda za komentáře!❤
Potom sečtu, kolik lidí koho shipuje:)
Neplecha ukončena.
Thx, ILY❤
-Milka