I.vzpomínka
Počet slov:252
11 let/červenec 1971

Mlčky jsem seděla u stolu a právě dojídala míchaná vajíčka. Upřímně, toto jídlo jsem nesnášela ještě víc než třeba houby nebo jitrnice nebo květák. Přesto jsem ale nic nenamítala a poslušně jídlo dojedla.

Žila jsem u své tety. Matku ani otce jsem snad nikdy nepoznala a pokud ano, nepamatuji si to. Jako malá jsem se na rodiče hodně ptala. Teta však mlčela a odmítala mi to říct.

Právě když jsem odnášela talíř do dřezu, objevila se teta a nesla v ruce dva dopisy. Mně žádný dopis nikdy nepřišel, a tak jsem byla nadmíru překvapená, když mi teta, se rty staženými do úzké linky, podala dopis s mým jménem.

S vykulenýma očima jsem se posadila zpět ke stolu a opatrně dopis otevřela. Vypadly z něj dva papíry.

Škola čar a kouzel v Bradavicích
Ředitel: Albus Brumbál (nositel Merlinova řádu první třídy, Veliký čar., Nejvyšší divotvorce, Nejhlavnější hlavoun, Mezinárodní sdružení kouzelníků)

Vážená slečno Pembertová,
s potěšením Vám oznamujeme, že ve Škole čar a kouzel v Bradavicích počítáme se studijním místem pro Vás.

V příloze Vám zasíláme seznam všech potřebných knih a vybavení.

Školní rok začíná 1.září. Očekáváme Vaši sovu nejpozději 31.července.

,,Sovu? Co to všechno má znamenat?" otočila jsem se na svou tetu. Ta mě jen pozorovala.

,,Já jsem čarodějka?" vydechla jsem.

,,Už to tak bude," přikývla.

,,Ty jsi to věděla?"

,,Ano." Znovu přikývla.

,,Proč jsi mi o tom neřekla?" vykřikla jsem. ,,Moje rodina tam taky studovala?"

,,Mám zakázané mluvit o všem, co souvisí s tvou rodinou, Millie. Je mi líto."