,, Lenko, počkej na mě! " šla jsem za Lenkou když sem viděla že jde do lesa. Když sem došla k ní byly tam Testrálové,, Podívej na to maličké, jsou tak kouzelní. " řekla Lenka a z batohu vyndala jablko a pomalu se k němu přiblížila. Jednou se nám poštěstilo že se nechali pohladit, byl to úžasný pocit.

,, To tu chodíte často se na ně dívat?" ozval se za námi Harry,, Vylekal si nás Harry. " řekla tiše Lenka a dál se věnovala mláděti Testrála,, Ahoj Kirst viděl jsem vás sem běžet tak sem se chtěl přidat. " ze zadu do něj narazil hlavou Testrál že jsem se začala smát,, Asi se jim líbíš." řekla sem a sama jsem vytáhla z tašky jablko a kousla si do něj a poté ho hodila onu Testrálovi co drkl do Harryho.

Chvíli jsem koukala jak to mládě testrála bojuje s rovnováhou ale zároveň bylo tak roztomilé,, Nechci kazit tuhle chvíli ale za chvíli mám s někým sraz. Tak zase příště Lenko? " usmála jsem se na Lenku co si zrovna hladila testrála,, Budu se těšit." řekla tím svým hlaskem a dal se věnovala testralu.

Běžela jsem směr společenská místnost když v tu chvíli jsem narazila do táty,, Bože tati, si v pořádku? " řekla sem trošku na hlas,, Neříkej mi tak na chodbě." rychle vstal a pomohl mi na nohy,, Jinak sem a kam to běžíš. Mohla si do kohokoliv takhle narazit. " zeptal se mě,, Ale potřebuji si dojít pro pergameny a rychle do knihovny jdu dopsat zbytek úkolů co mi chybí. " usmála jsem se na tátu,, Dobře, ale příště neběhej po chodbách ještě se zraníš a nebo někoho. " usmál se a letmo mě políbil do vlasů když tam nikdo nebyl. Jen sem se usmála a rychle běžela do pokoje.

,, Draco, promiň za zdržení. Jak sem byla venku tak sem nehlídala čas a zároveň pak jak sem spěchala jsem srazila k zemi Snapea." protočila sem očima. Škoda že mu nemůžu říct že to je můj otec. Draco se na mě podíval,, Ty si vážně srazila k zemi Snapea?" vykulil oči,, No omylem. Nedávala jsem pozor jak sem si rychle běžela pro pergameny a narazila jsem do něj no. " pokročila jsem rameny a zatím si k sobě přetahla knížky co našem Draco k našim úkolům.

Takhle jsme tam seděli asi dvě hodiny,, Hotovo, koukám že je čas na večeři." usmála jsem se na Draca,, Jo, hotovo. Tak jdeme? " zaklapl všechny knížky. Postupně jsme je uklidili, odnesli jsme si věci a vyrazili do Velké síně. Cestou jsme se pošťuchovali jak malé děti,, Malfoy, si jak malé dítě! " doběhla jsem ho a chytla za ruku,, Ale Finstonová, neříkej že si tak pomalá. " začal s našimi spojenými rukami houpat. Koukali jsme se navzájem do očí až jsme si nevšimli že jsme vešli do Velké síně a všichni na nás koukali.

Včetně mého otce.

Rychle jsem pustila Dracovu ruku a šla si sednou se sklopeným pohledem na své místo ať otec nevidí jak se červenám. Když sem si sedla, Draco dosedl vedle mě,, Hezký se červenáš." zašeptal mi do ucha a při tom mě pohladil po hřbetě ruky. Ještě víc jsem zdřejmně zčervenala jelikož když jsem se na Draca podívala tak se usmál a jemně mi spustil pramen vlasů co sem měla za uchem se slovy:,, Trošku skryje tvoje zčervenání. Snape na tebe kouká. " pustil mou ruku a podal mi můj oblíbený jablečný koláček.

Chvíli jsme jedli a u toho se smáli až sem slyšela blbý kec Rona že se my dva smějeme jak idioti. Draco se na něj dvakrát otočil ale nic neřekl a věnoval se dál mě. Asi po dobré půl hodině co jsme jedli a dělali kraviny sme se rozhodli jít do společenské místnosti. Cestou jsme si povídali že se blíží prosinec tak co bude dělat.

Došli jsme celkem rychle do společenské místnosti a tak jsme usedli na gauč naproti krbu. Draco si sedl tak abych si mohla lehnout a položit mu hlavu do klína. Když sem si pokládala hlavu rozhodila sem si své černé vlasy tak bych si na ně nelehla.

,, Nečekala jsem že to tak rychle uteče a už budou za měsíc Vánoce. " řekla jsem při pohledu na strop a v periferním viděli koukala na Draca který mě hladí po vlasech,, Škoda že nemůžeš jet se mnou." řekl Draco a pohlédl mi do tváře,, Uteče to rychle a pak budou letní prázdniny a to snad už půjde. " usmála jsem se na něj.

Takhle jsme tam byly ani nevím jak dlouho jelikož jsem zase usla. Teda do doby než sem slyšela křičet Pansy,, Sakra Parkinsonová nekřič! Kirst spí..." řekl Draco trošku víc nahlas,, V pohodě. Stejně mě vzbudila. " posadila jsem se ale tak abych se jen opřela o něj.

,, Co se děje, Pansy? " koukla jsem na ni,, Děje se to že tady přijdeme a ty si tu s Dracem spokojeně spíte na gauči!" začala ještě víc křičet a dupla si jak malé dítě,, Bože, Pansy tak Kirst usla. Já sem jen zrovna teď na chvíli zavřel oči. Ty si fakt trapná! " zařval na ní jako kdyby ho opravdu hodně naštvala. Ta se jen nafoukla ve tvářích dupla si ještě víc a odešla nasraně do pokoje zdřejmně.

,, Draco já se půjdu na chvíli projít." dala jsem mu pusu na tvář a šla jsem ven ze společenské místnosti. Asi po chvíli co jsem procházela chodbami že sem vlastně Dracovi dala pusu na tvář.

,, Dcero." ozval se hlas za mnou.

,, Tati, já zrovna chtěla jít za tebou. " otočila jsem a padla mu do náruče. Ten se jen rozhlédl zda tam nikdo není a objal mě zpět,, Tak pojď. Dáme si čaj. " pustila jsem ho a šla vedle něj k jeho kabinetu. Vůbec se neptal co se děje jen šel  vedle mě a byl asi rád že na mě narazil.

U něj v kabinetu jsem mezitím rozdělala oheň a táta připravil čaj. Sedla jsem si do křesla a táta mi podal můj oblíbený čaj. Chvíli jsme seděli, pili čaj a koukali na hořící krb.

,, Dcero, děje se něco? " podíval se na mě,, Pansy se děje. Zdřejmně mě nemá vůbec ráda. Nedávno mi říkala že až se Draca rodiče dozví že se baví s holkou co nemá čistou krev tak se mě bude vyhýbat a přestane se bavit." vyhrkla jsem na něj spěšně,, Toho se bát nemusíš. Čistou krev máš. Slečnu Parkinsonovou neposlouchej." řekl a při tom stihl dojít ke mě a zvednout mi bradu abych se mu podívala do očí,, Vždy mi zlepšíš náladu tati. " usmála jsem se na něj. Odložila jsem hrnek a zase objala tátu.

,, Měla by si jít do společenské místnost. Už si dávno měla být v posteli. Dobrou noc dcero." pořádně mě objal, políbil do vlasů a propustil mě směr kolej. Před vchodem do místnosti pochodoval nervózně Draco ,,Pane Malfoyi měl by jste být dávno ve své posteli." řekla jsem úplně stejným hlasem jak říká táta,, Pane profesore... "otočil se mým směrem jako by se bál že to je opravdu Snape,, Bože, Kirst, zníš jako Snape. Vylekala si mě. Si v pořádku? Vypadla si tak rychle po tom co řekla Pansy." došel ke mě a objal mě.