Chào các bạn! Vì nhiều lý do từ nay Truyen2U chính thức đổi tên là Truyen247.Pro. Mong các bạn tiếp tục ủng hộ truy cập tên miền mới này nhé! Mãi yêu... ♥

4 🏥

Pohled Shadowa:
Jak bratr padl na zem  tak jsem okřikl ostatní aby mu šli pomoct a aby někdo zavolat záchranku.kdyz tak ostatní učinili  tak jsme se podíval na Transferr a na malou  jak plakala . S pláčem šla ke smaragdu , který ležel nedaleko Shidowa. Vzala ho do pacek a šla ke mě . Přišla ke mě a do ruky mi dala duhový smaragd co patří bratrovi. Smaragd po chvilkách blikal.
" Neboj se bude v pořádku to ti slibuju" řekl jsem a smaragd zhasl. Podíval jsem se směrem k bratrovi jak přijela záchranka a jak se o něho okamžitě starají aby vůbec přežil. Když mu nějak zastavili to krvácení tak ho hned dali do vozu a odjeli do nemocnice. Pomalu jsem se zvedl a smaragd můj i jeho jsem si schoval do bodlin .

Každý den jsme bratra navštěvovali. Vždycky tam měl od ostatních občanů nějaké dárky za záchranu města a i jich samotných.

Shaffer byla vždycky ráda když jsme přišli za bratrem. Vždy k němu běžela k posteli  kde si k němu sedla a vždycky mu objala jeho kožíšek.  Já jsem vždycky  s Transferr seděli na židli a sledovali jak si Shaffer hrála u něho . Buď mu česala a upravovala kožíšek a nebo mu vždycky vyprávěla co celý den dělala .
Jednou se ale stalo že Shaffer omylem rukou utrhla masku s kyslíkem . Tak jsem mu to okamžitě vrátil  kam to patří.

Pohled Shidowa:

O 5 let později

Ležel jsem na lůžku a odpočíval. Před dvěma  dny jsem se probudil z umělého spánku.

Rozhledl jsem se po pokoji a nemohl jsem uvěřit kolik dárků jsem tam měl. Pousmál jsem se . Najednou se otevřeli dveře a okamžitě ke mě přiběhla Shaffer . Samozřejmě skočila ke mě do postele.
" Hehe ...ahoj maličká....přišla ses na mě podívat?" Zeptal jsem se jí a ona stydlivě kývla.
"A kde  máš rodiče?" Zeptal jsem se Shaffer.
" Dole u recepce zjišťují kdy tě pustí ven "  odpověděla.
" Chápu chápu..... Vyrostla si maličká... Je z tebe velká holka..... Jak dlouho jsem byl v tom kómatu?". Zeptal jsem se .
" Pět let bratře "  zaslechl jsem povědomí hlas a podíval jsem se ke dveřím a tam stál Shadow s Transferr.
Ti šli ke kde si sedli u postele na židle.
" Jsem rád že jsi přišel Shadowe"
" Musel jsem ... malá mě k tomu donutila" odpověděl.
" Aspoň kde vidět po kom je " usmál sjem se .
" Změnilo se toho určitě hodně co?" Zeptal jsem se .
" Ano změnilo a to jak říkáš ty hodně" odpověděla Transferr.

" Má s Amy malého syna " řekl Shadow.
Zasmál jsem se .
" To je ale překvápko. Tak předtím před Amy utíkal  a teď má rodinu "
" Něco pro tebe bratře mám....slíbil jsem  že se ti nic nestane"  řekl Shadow a z bodlin vytáhl můj Smaragd. Vzal moji ruku a opatrně mi dal smaragd ,který se rozzářil.
" Děkuju"
Opatrně jsem se posadil  a sledoval smaragd.
" Taky jsi mi chyběl příteli" pousmál jsem se a ucítil jsem malé packy na mé ruce. Podíval jsem se na Shaffer.
" Vrátil se ten zmetek?" Zeptal jsem se a jemně se zamračil.
" Ano vrátil ale když zjistil že tam nikde nejsi tak zmizel " odpověděl Shadow.
" Čeká na mě aby mě našel a zničil a to nedovolím "
Smaragd jsem schoval do bodlin a Shaffer pohladil po tvářičce  a položil ji na zem . Ta šla k rodičům . Vzal jsem do ruky ovladač a chystal  jsem se zapnout  televizi ale najednou do pokoje vtrhl Sonic
" Ahoj!!!!"

Jsem se tak lekl že jsem pustil ovladač a ten se na zemi rozbil.
Všichni jsme se podívali na Sonica a ten se jen omluvně usmál.
" Sonicu ty jsi blázen " zaslechl jsem jemný hlásek . Byla to Amy a vedle ní byl  malý prcek.

" Ahoj Shidowe ...jsem ráda že jsi v pořádku" řekla Amy a šla ke  . Když byla u mě tak mi dala pusu na tvář.
" Jsem taky rád že jsem v pohodě...... Jen....mi z toho ležení bolí záda a zadek"
Začal jsem si sundávat ze sebe hadičky a náplasti které ty hadičky drželi. Všichni mě sledovali.
" Počkej Shidowe co to děláš musíš odpočívat " řekl Sonic .
" Jsem odpočatý až až". Zavrčel jsem a sedl si na kraj postele a po dlouhé době jsem se zvedl na nohy.
Podíval jsem se na obrovskou náplast na mém boku.
" Shidowe.."
" Shadowe  nehodlám tu ležet než řeknou doktoři"  jak jsem to dořekl tak jsem popadl za tu náplast a rychle jsem to ze sebe strhl . Podíval jsem se na tu jizvu a řeknu vám že tak obrovskou jizvu jsem snad nikdy neviděl , ale díky mým schopností si to vyléčím.  Náplast jsem hodil do koše  a šel z pokoje ven.
Ostatní na mě volali abych se vrátil do pokoje ale já je ignoroval.

Vyšel jsem ven z nemocnice a rozhlédl se.  Opravdu se to tu hodně změnilo. Už to nebylo to malé město . Teď je z toho velké město.
" Shidowe..." Otočil jsem se za hlasem . Všichni stali venku .
" Neblázni bratře....já vím je to pro tebe šok tohle vidět ale musíš se uklidnit"
Sklonil jsem uši když jsem si vzpomněl co ten zmetek říkal . Vytekli mi slzy .
" Děkuju že jste se o mě postarali a navštěvovali mě" když jsem to dořekl tak jsem se otočil a šel směrem k mému domovu. Cestou jsem cítil na mém boku jemné šimrání . Podíval jsem se na jizvu a viděl jsem že malé fialové výbojky blesků léčí  zbytek zranění. Za to jsem byl rád.

Po nějaké době jsem došel k mému domovu. Byl celý zarostlý  keřemi , trávou a stromy .
Vzal jsem za kliku v úmyslu otevřít ale  celý dům se jemně otřásl a rozpadl se , takže z ní byla hromada rozkládacího se dřeva.
" Super to my ještě chybělo " povzdechl jsem si
" Strejdo Shidowe"  zaslechl jsem hlásek a ohlédl jsem se , ale nikoho jsem neviděl. Pak jsem ale cítil mě někdo objal . Podíval jsem se dolů a tam byla Shaffer.
" Maličká ...ani jsem se tě nevšiml "
" Umím se zneviditelnit " odpověděla vesele.
" Heh ...jo to jsem si všiml ". Vzal jsem si ji k sobě a podíval se na svůj dům .
" To je mi líto tvého domku strejdo" pípla Shaffer.
" To nic maličká ...postavím si nový  domek"
" A co tak bydlet u nás Bratře " zaslechl jsem Shadowa.
" To bych vám tam překážel. ...a jak sám víš tak někdy dokážu být otravný "
" Jak kdy. Bratře " Shadow došel až ke mě. Navázali jsme oční kontakt.
" Ty svoje prasárny si nech až večer " 
" Co? Jaký prasárny?.... Hej!" Zavrčel Shadow a já  se zasmál.

" Prosím strejdo Shidowe  bydli u nás . Máme tam jeden volný pokoj ... pěkně prosím "  Shaffer udělala roztomilé psí oči. Nad tím nešlo říct ne.
" Dobře maličká přemluvila jsi mě "
" Jupí!!" Vesele zajásala a objala mě .
Položil jsem ji na zem  a běžela ke Transferr.
" Jen si něco vezmu  " šel jsem na ty trosky a hledal  noční stolek na kterém byla fotka malého Mariuse. Po malé chvilce jsem fotku našel   a schoval ji do bodlin a šel za Transferr a Shadowem.
Šli jsme všichni  do města. Bylo opravdu obrovské.
" Fakt se to tu změnilo ...to teda koukám ."
Došli jsme k budově která měla dvě patra.
" Nechte mě hádat vás dům "
" Ano bratře ". Souhlasně kývl Shadow  a vešel do domu. Najednou mě někdo vzal za ruku a ten někdo byla Shaffer.
" Pojď ukážu ti to tu strejdo"

A hned mě táhla dovnitř aby mi to tam ukázala.
" Tak tady je kuchyň.......tady. Je obývák  a vedle je koupelna,..... A tady po schodech nahoru vpravo je můj pokoj . Naproti mě je pokoj mámy a táty. Vedle nich je další koupelna  a ty budeš mít pokoj vedle mě a koupelnou strejdo Shidowe" a zase mě táhla nahoru aby mi ukázala pokoj.
Dotáhla mě ke dveřím . Vzal jsem za kliku a opatrně jsem otevřel dveře  . Byl to menší pokoj. S výhledem na město. Připomnělo mi to mou kajutu na Arše.
Vešel jsem do pokoje  a porozhlédl jsem se .
" Děkuju maličká" podíval jsem se na ni a ona se uculila a utíkala dolů.  Zavřel jsem za sebou a šel si sednout na parapet k oknu.
" Jsme na novém místě příteli  nevím jestli si tady zvyknu "  vytáhl jsem z bodlin smaragd a fotku Mariuse . Ty jsem položil též na parapet a hlavou jsem se opřel o okno a sledoval venek.
Zničím ho jednou pro vždy ho zničím.

Fuj tak tady máte pokračování heh.

Shidow

Bạn đang đọc truyện trên: Truyen247.Pro

Tags: #shidow