Prosinec 27, 2018 10:38

„Ale víš, co nejlepšího jsem ti neřekl?" zakřičel Jerry, jehož hlas se rozléhal nad budovami města. „Mám tady ještě jednu tvou kamarádku!" zasmál se. Na světlo vytáhl stařenu, která už tolikrát pomohla Jamesovi a jeho rodině. Byla to Linda. Dívala se na Williamse nevraživým pohledem a snažila se vkroutit z jeho sevření, i když neměla žádnou šanci.

„Okamžitě jí pusť!" zařval za bohem ohně jeho nejstarší syn. John byl připraven na všechno, co by mohlo přijít. Tenhle okamžik viděl už tolikrát před tím, než se skutečně stal. Dávalo mu to jistou moc nad jeho emocemi, ale i tak byla, v porovnání se vším ostatním, mizivá.

„Myslím, že zrovna teď máte jiné problémy než jen tuhle bábu." usmál se. V momentě, kdy dořekl ta slova, se z výtahu vyřítila skupina ozbrojených agentů připravených zabíjet a bez milosti odnést raněné do nejčernějších kobek, které by se mohly skrývat hluboko pod budovou.

„A ještě něco! Kdy naposledy jste byli v situaci, kdy jste mi mohli vyhrožovat?!"

John naštvaně zavrčel a tasil meč. Tohle měl být poslední možný boj a on si ho nemohl nechat ujít jen kvůli tomu hadovi, který se je snažil rozptýlit. Po jeho boku se objevil Benedikt se Smrtí, jež byla připravena udělat všechno pro záchranu jejich novorozené dcery.

„Tome, odveď bohyně s dětmi do bezpečí!" zařval nejvyšší z bohů na svého mladšího bratra, který se nemohl zúčastnit boje. Tom pouze přikývl popadaje Eleanoru za paži. Přelétl pohledem zbytek bohyň připraven na sebe vzít takové břemeno.

James ani netasil meč. Pouze se rozhlédl kolem sebe, aby našel nejlepší cestu na druhou budovu. Jeho zrak okamžitě padl na jednu z větví dubu, který před takovou dobou nechal vyrůst John. Nebyla ale dostatečně veliká, aby dosáhla až k vedlejší budově. Ohlédl se na svou rodinu, jež se snažila vést boj se skupinou mužů, kteří se rozestoupili do kruhu. Chtěli bohy sevřít a zaútočit, když budou mít výhodu a oni nebudou mít kam ustupovat. Nemohli dovolit Tomovi odvést bohyně pryč, proto se snažili udržet formaci a znemožnit někomu oddělení od skupiny.

„Johne! Tome!" zařval James stojící jako jediný u díry ve stěně. „Budu potřebovat vaši pomoc!" zběsile sebou trhl, když se po něm ohnal nejbližší agent nožem. Vyhnul se ráně a rychle se otočil na místě, aby měl protivníka stále před sebou. Netoužil po noži zabodnutém do zad. Snažil se prsty nahmatat nůž, který mu vždy visel po boku. Stále tam byl ale jen vzduch. Jen vzduch!

Pokusil se zastavit další ránu uchopením soupeřovi ruky, ale docílil jen toho, že ho čepel škrábla do dlaně. Zavrčel jako divoké zvíře. Chtěl sáhnout po meči a jedinou ranou ukončit tenhle nesmyslný boj, ale to už se za agentem objevil Tom. Dopadla rána. Muž se šíleně lekl a dal tím šanci Jamesovi, který mu vytrhl z ruky nůž.

Podíval se do očí Tomovi, který držel muže za zadu za uniformu. Nůž se blýskl vzduchem. Zanechala za sebou pach čerstvé krve a kloktavý zvuk, který vydal muž zápasící po dechu. Bůh ohně se odvrátil. Odhodil na zem zkrvavený nůž a vydal se k díře ve zdi. Zachytil se za drát čouhající z cihel. Chtěl se natáhnout co nejdál, aby se mohl podívat, kam až větev z nižšího patra vede. Potřeboval, aby jeho synové nechali větev vyrůst.

„Dáš mi chvíli, otče?" ozval se John bojující se dvěma muži najednou. Rychlá rána, výkřik a bylo o problém méně. Otočil se na druhého muže, který se mu snažil dostat do zad. Bezúspěšně. John ho srazil jedinou ranou na zem a druhou ho dorazil.

V dalším okamžiku už stál vedle svého otce. Společně s ním se díval na město pod sebou. Jako by i počasí vědělo, že se blíží jejich konec. Tom se objevil vedle nich a snažil se tvářit, že tahle situace je naprosto normální. Před chvílí pomohl zabít člověka! On bůh života, který nesměl zabíjet! Stále tomu nemohl uvěřit a vůbec se mu ta představa nelíbila.

„Potřebuju se dostat na druhou stranu. Jerry-"

„Drží Lindu, já vím. Co po nás teda chceš? Mám nechat tu větev vyrůst nebo něco podobného?" zeptal se John nezaujatě, jako by věděl, co se brzy stane a jak špatně to dopadne. On to bohužel věděl. A také tušil, že obávat se bylo zapotřebí.

„Co se s ní stane?!" popadl svého syna za košili. „Okamžitě mi to řekni! Protože jinak tě pustím dolů ze střechy!" pustil ho zpátky na zem, jakmile se mu začaly třást ruce. Sklíčeně se podíval na svého syna, kterému skoro ublížil.

„Promiň. Nedokázal jsem se ovládnout... Je toho na mě moc." sklopil oči k zemi, aby se nemusel koukat do jeho očí. Cítil se provinile za to, jak vyjel na nebohého Johna, která si prošel vlastním peklem. Ohlédl se na svou ženu obklopenou muži, kteří jí i ostatním chtěli ublížit. Podíval se na propast, jež ho dělila od dalšího z mužů, kteří chtěli zničit jeho i celé božstvo.

„Není za co se omlouvat." usmál se trpce bůh. „Dolů si mě přece neshodil, takže jsme stále tam, kde jsme začali tenhle rozhovor." mávnul ve vzduchu rukou. Vlna vody, která se vznesla podél budovy, se zastavila před jejich očima. „Budeš tak hodný, Tome?"

Mladší bůh přikývl a zvedl ruku k nebi. Vzduch se stejně jako prve naplnil charakteristickou vůní. Zrovna pro boha života to byla vůně mentolu. Větev hluboko pod nimi se dala do pohybu. Začala se kroutit podle jejich společného obrazu, který představoval větev rostoucí přímo k balkónu, který zabral Jerry Williams.

„Pozor!" zakřičel Benedikt odrážející útok jednoho muže, ale dalšího už zase zastavit nedokázal. Ten muž se blížil do zad trojici bohů u okna. Stačil by mu už jen jeden krok a všechno by mohlo být zničené ještě dřív, než to pořádně začalo. James se však stihl v čas otočit a vrazit tasený meč mezi sebe a agenta.

„Chtěl jsem jen dělat svou práci..." zašeptal muž naposledy před tím, než vydechl naposledy. Po celou dobu se díval bohovi ohně do obličeje. Hleděl do jeho hnědých očí a snažil se v nich najít nějakou stopu viny.

„Stejně jako každý z nás. Jen s tím rozdílem, že já se jen snažím ochránit svou rodinu." zašeptal. Vzápětí se hrozně lekl, když mu John položil ruku na rameno, aby mu sdělil, že jeho cesta na druhou stranu už je hotová.

„Proč si tohle udělal?!" vydechl ještě stále se srdcem až někde v krku.

John se ušklíbl. „Protože to je naposledy, kdy tě vidím. Proto jsem si to nemohl odpustit."

James se svému synovi zahleděl do očí, které mu vždy připomínaly a budou připomínat jeho ztracenou Leu. Pevně sevřel Johna v objetí. Nechtěl přemýšlet nad tím, že by tohle mohla být poslední chvíle, kdy ho takhle vidí. Nechtěl myslet na nic, chtěl si jen vychutnat poslední okamžiky s osobami, které miloval z celého srdce.

Byly to jen vteřiny, ale pro něj to znamenalo roky, kdy společně žili ve strachu z OPO, kdy se schovávali jako lovná zvěř, ale přesto byli šťastní, protože měli jeden druhého.

Mladý bůh chtěl něco namítnout, ale jeho otec ho umlčel. „Neříkej mi, co bude, protože já svou, ani vaši, budoucnost znát nechci." zašeptal mu do ucha, aby to neslyšel Tom a odtáhl se od něj. Naposledy vyhledal pohled své ženy. Dlouze se jí díval do očí a upravil si opasek s mečem. Jejich osud byl v jeho rukách.

Sotva stačil ohnivý bůh skočit na větev, tak se k oknu přihnala skupina agentů. Cesta po větvi ještě nebyla úplně dokončená a její konec se začal bortit, když se muži vrhli na Johna s Tomem. Nejvyšší z bohů tasil meč a jeho bratr se pokusil skrýt za jeho zády, ale byl příliš pomalý. Nějaká ruka ho popadla za košili a přitáhla k sobě. Tom mohl jen nedobrovolně zůstat v sevření velitele skupiny, který ho odstrčil za sebe mezi své muže. John zůstal osamoceně stát na okraji podlahy. Za ním byl jen prázdný vzduch, který nemohl nijak zbrzdit jeho pád dolů.

Pevněji sevřel meč v rukách. „Tohle je pro naše děti, Martino." řekl k nebi a v další vteřině se vrhnul na muže. Musel se udržet daleko od okraje budovy, aby dal svému otci potřebný čas k přeběhnutí na druhou stranu. Moc dobře věděl, jak tohle šílenství dopadne, ale stále se nevzdával naděje, že by to přece jen mohlo být lepší.

*

Prosinec 27, 2018 10:53

Skoro bez dechu doběhl na konec větve. Ohlédl se na budovu. Nemohl uvěřit, že je tam všechny musel nechat. Někde hluboko v srdci se za to cítil pošpiněný a zneuctěný, ale také věděl, že neměl jinou možnost. Mohl buď bojovat, nebo se bránit přesile, kterou neměli šanci porazit.

Rozhodl se bojovat proti vyššímu zlu a musel se svým rozhodnutím žít do konce Věků. Podíval se hluboko pod sebe. Tam dole byli lidé, kteří neměli ani ponětí, že nad jejich hlavami se vede boj dobra proti zlu, které stále vyhrávalo. Poprvé za celou dobu začal mí strach, že na to nebude sám stačit. Nebyl si jistý, jestli dokáže všechno, co na sebe ve spěchu naložil. Obával se, že nebude schopný zabít Williamse, až tomu dostane příležitost.

Zhluboka se nadechnul. Jen zachovat klid, říkal si pro sebe, tohle přece zvládneš. Jsi bůh ohně a už si prošel horšími věcmi než je poslední boj s tím hadem. Jsem James Patterson, bůh ohně! Vše, co dělám, dělám pro svou rodinu!

Chtěl se podívat, jak daleko je od sebe dělí větev, ale až nyní si uvědomil, že zavřel oči. Přece se nemohl nechat porazit vlastním strachem ze selhání! Musel se prostě odhodlat udělat poslední krok a zničit Jerryho Williamse jednou pro vždy. Chyběl k tomu jen jeden krok, který nedokázal udělat.

Když už chtěl znovu zavřít oči a skočit, tak mu pravým ramenem projela ochromující bolest. Zařval bolestí a nechal spadnout své tělo na hladkou větev. Neměl sílu na další boj, jen si tiskl zraněnou ruku k tělu a snažil se nebrečet jako malá holka.

„Jamesi! Víš, co by mě zajímalo ještě víc než tvá žena?" ozval se posměšný hlas Jerryho nad jeho hlavou. „Jestli i krev někoho tak starého, jako je tahle bába, bude stejně dobře téct, jako ta té předchozí!" zasmál se jako naprostý šílenec. Počkal, až bůh ohně pomalu zvedl hlavu a až poté vší silou dupnul Lindě na obličej.

Podpatek jeho bot se zarýval do masa stále dokola a dokola, dokud stařenka jevila známky života. Když její ruce ochably, tak se šéf celé organizace opět podíval na boha.

„Co ještě potřebuješ, abys našel odvahu přijít sem za mnou?!" rozhodil rukama. Jeho pohled se z boha ohně stočil k budově organizace. Viděl Johna, jak marně bojuje s přesilou, která se už přehnala přes ostatní bohy. Jak se Oxana vystrašeně dívá za svým manželem, který leží na větvi a čeká na nějaké znamení nebo něco podobného. Bylo mu dobře, cítil se přímo fantasticky, protože konečně j měl všechny na jednom místě. Mohl je mít kdykoliv by chtěl, protože stačilo jen natáhnout ruku a držel by v hrsti celé božstvo.

Do sbírky mu chyběl už jen bůh ohně a jeho nejstarší syn, který pomalu podléhal přesile, která se kolem něj semknula do stále menšího kruhu.

James se pokusil postavit na nohy. Rána hojně krvácela a on nemohl ztratit ani vteřinu. Na zdravé ruce se zvedl skoro na kolena, ale jedna noha mu sklouzla z větve dolů. Spíš úlekem než nemotorností mu podjela i druhá. Cítil, jak padá dolů. Na poslední chvíli se stačil zachytit zdravou rukou větve.

Z ocelově šedého nebe se začal sypat čerstvý sníh. Padal zvolna na ulice plné nic netušících lidí, kteří spěchali domů za svými rodinami. Snášel se i na Jamese visícího nad silnící hluboko pod sebou. Opouštěly ho síly a někde v koutku mysli se mu vynořila myšlenka na hrozný pád dolů. Už zase byl v mrakodrapu a muže, který stál vedle něj, nebyl Jerry Williams, ale jeho otec, který ho během vteřiny bodne do boku a vyhodí po hlavě dolů.

Zařval, aby se zbavil té hrozné vzpomínky. Věděl, že ho bude pronásledovat do konce Věků, ale nyní to muselo počkat. Před sebou měl poslední úkol, který nemohl udělat nikdo jiný. Nikdo jiný totiž nebyl. Byl tady jen o mě a Jerry.

Chtěl se pustit dolů a doufat, že jeho plášť ho zachrání, ale zrovna, když už mu prsty sjížděly po kůře, tak se vedle něj ozval hlas Exitie.

„Ben pod tebou udělá portál. Buď připraven se okamžitě bránit!" na malou chvíli se otočila na Benedikta, který se sám snažil odrazit muže, kteří za nimi skočili na větev obrovského dubu.

Vykryl záludný útok muže s nožem a otočil se na svou snoubenku. Lehkým pokývnutím dal najevo, že to slyšel a udělá vše, co bude v jeho silách. Mávnutím ruky otevřel pod svým otcem portál, který mu měl zajistit bezpečnou cestu zpět na strom.

Exitie se naposledy podívala na muže, kterému vděčila za svého snoubence, a pustila jeho paži. Dívala se, jak ohnivý bůh padá dolů s vyděšeným výrazem. Pochopila, že jí tak úplně nikdy nevěřil a teď se obával, že by to mohl být jen sprostý trik, který by ho dovedl přímo do náruče Jerryho Williamse.

Po zádech propadl portálem, jehož dvojče se objevilo za jeho synem. Se zalapáním po dechu se vyškrábal na nohy. Nevnímal bolest, která mu projela pravým ramenem a znemožňovala mu používat ruku. Ohlédl se na Exitii, která stála hned za ním.

„Nechtěla jsem to udělat, ale někdy prostě musíš pořádně vysvětlit svému příteli, co má udělat..." řekla chraplavým hlasem. Chytla boha ohně za paži a shodila ho dolů z větve.

Už zase padal! Padal po zádech dolů, kde ho čekala jen náruč smrti! Mohl se jen bezmocně dívat na Exitii, která zlehka objala jeho syna kolem pasu. Něco mu pošeptala do ucha. Trhl sebou a rychle mávnul rukou, aby zachránil svému otci život.