Květen 14, 1991 21:51

„Co si dáš?" zeptala se Lea, jakmile se pohodlněji usadil na židli. James pokrčil rameny a omluvně se usmál. Lea postavila na stůl dvě skleničky a láhev vína. Usmál se na ní, ona mu úsměv oplatila a z otevřené láhve nalila skleničky.

„Vyprávěj mi o sobě." řekla s úsměvem, když se napila.

„Já?" vyvalil na ní oči. „Nemám zajímavý život." zalhal. Nechtěl si to u ní pokazit hned ze začátku. Věděl, že kdyby se tak stalo nikdy by si to neodpustil. Už od prvního okamžiku, kdy ji spatřil věděl, že pokud tohle vyjde, tak bude nejšťastnější člověk na celé planetě. Odhodil všechny svoje obavy z hledání nové lásky, protože věděl, že jestli je mu tato žena souzena, tak proti tomu nic nezmůže.

Chtěl se dotýkat jejích vlasů, líbat její rty, které nyní byly stažené do přívětivého úsměvu. Musel jí mít u sebe, protože bez ní by už jeho život nebyl úplný. Potřeboval jí stejně jako ona potřebovala jeho. I přes to,  že se znali sotva pár hodin, tak věděli, že jestli se další den ráno rozloučí, tak už ani jeden nebude moc žít jako před tím.

„A co ty obvazy na rukou?" zeptala se jemně chytaje jeho levou ruku. Starostlivě si jí prohlížela, ale nechávala mu možnost něco k tomu říct.

„Jen oděrky." odvětil a byl by se pokusil vytrhnout ruku z jejího sevření, ale bylo mu to příjemné.

„Vážně?" usmála se, jakoby přesně věděla, co se mu stalo.

„Tebe je těžké odehnat." usmál se a začal vyprávět o svém životě. Snažil se vynechat všechny jemu nepříjemné věci, ale i tak se o nějakých musel zmínit. Ale Mary si nechal pro sebe. Nechtěl aby ho někdo litoval. Lea celou dobu poslouchala s nevídaným zájmem. Po celou dobu vyprávění popíjeli, což už se brzy odrazilo na Lee.

„A co ty? Jak se žije tobě?" zeptal se James, kterého nemohl opít žádný alkohol a tak jen nezaujatě  popíjel víno jakoby to byla voda.

„Moc dobře ne. Před týdnem mě opustil přítel." řekla s veselým podtextem, který zapříčinilo víno. Stále se více a více usmívala. A jak byl její smích nakažliví! James se po chvilce uchechtával skoro všemu s ní.

V břiše už cítil příjemné teplo a Lee se pletl jazyk. „To je mi líto." řekl a napil se.

„Byl to strašnej pitomec." ulevila si a rozchechtala se na celé kolo jakoby to byl nejlepší vtip století.

„Já ho neznal." připustil, ale stejně jako ona se rozesmál.

„Buď rád." zamumlala. Dlouze zívla a položila si hlavu na stůl. Během pár minut už spokojeně oddechovala.

James se rozhlédl okolo. Vzal ze stolu láhev se zbytkem alkoholu a vypil ji. Následně se zvedl a bez sebemenšího zavrávorání vzal jemně Leu do náruče a odnesl jí do postele. Teda by byl odnesl kdyby kousek od postele nezakopl o malý stolek. Oba se svalili do ustlaných přikrývek. James se rozesmál nepokoušeje se zvednou či svou chybu nějak napravit.

Lea se zmateně probrala, chvíli se rozhlížela okolo. Úsměv mu záhy na to oplatila a přidala k němu polibek. James se cítil, tak jako před mnoha lety, když mu dala první polibek Mary. Slíbil, že na ten den do smrti nezapomene, ale teď měl o tom pochyby. Jemně Leu objal a políbil ji na krk. Když se od ní na pár vteřin odtáhl, cítil jak ho ihned jemně ale rázně přitáhla k sobě toužíc po dalším. Pár vteřin jí odolávat dokázal, to mu stačilo k tomu aby si sundal brýle a mohl se vrátit k líbání Lei.

Pomalu jí začínal pomáhat z oblečení. Nespěchali nebylo kam, měli celou noc jen pro sebe. Mohli ochutnávat vše, co si jen zamanuli i sami sebe.

Právě proto se vlivem alkoholu stalo něco, co mělo ještě pár dní počkat.

*

Květen 14, 1991 8:11

Probudil ho zatoulaný paprsek slunce, který dopadal na jeho tvář zpoza špatně zataženého okna. Rozhlédl se kolem sebe. Pořádnou chvíli nebyl schopný zjistit, kde se nachází. Když konečně dosáhl poznání, tak se vedle něj pohnula Lea. Skoro okamžitě si vzpomněl na minulou noc. Mladá žena se vedle něj opatrně posadila a pomalu si protáhla bolící svaly.

„Co se stalo?" zeptala se a ruce nevědomky chytly hlavu. Rozespale se rozhlédla kolem a její pohled se zastavil na Jamesovi, který s ní ležel v jedné posteli, což by nebylo zas až tak špatné, kdyby nebylo jasné, že se v noci něco událo. Po zemi ležely rozházené jejich svršky a jí netrvalo dlouho, aby si z toho vyvodila závěr.

„Byli jsem na mol." řekl James tónem, který zněl jakoby to mělo omluvit všechno. Navíc on na mol rozhodně nebyl, protože jako bůh se opít nemohl.

„Ani se nedivím..." zabrblala Lea a upřeně hleděla na Jamese. „Ale tohle se stalo jak?"

„Nesl jsem tě do postele a zakopl." kývl ke stolku před postelí, který byl značně posunut ze své obvyklé pozice. „Takže, co teď?"

„Teď?" na tváři se jí objevil laškovný úsměv, pohladila jej po vlasech a pokračovala. „Můžeme se válet." dala si ruce za hlavu a klesla na měkký polštář. Po jeho tváři přelétl úsměv, pomalu se k ní naklonil za účelem polibku.

„Nějak hrr, nemyslíš?" s úsměvem mu položila ruku na hruď, aby ho zastavila.

„Byli jsme hrr už včerejší noc. Tohle vůbec neuškodí." tentokrát se nechala políbit.

„To, co jsi říkal včera, nebyli jen výplody tvé opilé mysli?" zeptala se poté, co se od sebe odtáhli. Místo odpovědi se zvedl z postele a stoupl doprostřed místnosti.

„O co se snažíš?" prohlížela si jej od hlavy k patě se zaujatým pohledem.

„Dokazuji, že jsem bůh." odešel do kuchyně a vrátil se svým odřeným kufrem. Položil kufr na stolek a otevřel jej. Vytáhl z něj svůj plášť s ohnivým vzorem. Přehodil ho přes sebe a zamumlal pár slov. Okamžitě se na něm objevilo oblečení. Červená košile, černé kalhoty a vysoké hnědé boty a u pasu se objevila pochva s mečem.

„Tohle není možné!" řekla Lea po počátečním šoku.

„Jak to může být nemožné, když jsem to právě udělal?" zazubil se a prohlížel si půvabnou ženu, která uchvátila jeho vášnivé srdce.

„Ty jsi čaroděj?"

„Bůh ohně, k tvým službám." udělal lehkou úklonu, na tváři mu stále hrál ten mírný úšklebek.

„Ale vždyť-"

„Nestačí jen věřit?" vytáhl meč, aby se na něj mohl lépe podívat. Než ale mohl čepel natočit proti slunci, tak celá vzplála jasným rudým plamenem. Vykřikl a leknutím meč pustil na podlahu. Po dopadu oheň zmizel a meč byl opět chladný jako každý kov.

„Co to je?" vydechla vylekaně Lea.

„Meč. Nejspíš mého otce..."

„Je normální aby hořel?" koukala vyjeveně na chladný kov, který ležel na zemi. Sebral meč ze země, ignoroval to, že vzplál a a vrátil jej do pochvy. Lea k němu přiběhla a snažila se jej zastavit. Dosáhla jen toho, že se k němu přitiskla. Ušklíbl se a jemně jí objal. Stoupla si na špičky a dala mu pusu.

Ozvalo se zaklepání, které je vyrušilo z jejich objetí a donutilo je se hnout z místa. On šel otevřít, ale když otevřel dveře, tak mu došlo, jak vypadá. Na tváři se mu objevil rumělec, který kontrastoval s červenou košilí. Na chodbě stála sousedka, kterou přilákal noční hluk a také zvědavost. Oba se na sebe vylekaně koukali a tak James rychle zmizel v bytě. Naštěstí se tu objevila Lea ve žlutém županu a dala se do řeči se sousedkou.

James po chvíli vykoukl z kuchyně, kterou prohlásil za své nové území. Jeho hlava se vynořila z místnosti zrovna, když Lea zavírala dveře.

„Stalo se něco?" zeptal se a vyšel jí vstříc.

„Nic důležitého. Jen jsou zvědavý." na tváři se jí objevil trpký úsměv a odbočila do koupelny.

On zamířil do ložnice pro svůj kufr ze kterého vytáhl starou knihu vázanou v popraskané kůži s kováním po hranách. I s knihou se navrátil do svého nového království v kuchyni.

Po nějaké době se k němu připojila Lea již oblečená a na to, kolik toho včera vypila, tak i v dobré náladě. Na stůl vedle Jamese položila hromádku jeho šactva, které posbírala různě po zemi. Následně se odebrala ke kuchyňské lince, kde se dala do přípravy snídaně.

Odtrhl oči od knihy a rychle se převlékl, poté se opět vrátil ke knize. Ale jen do té doby než před něj byl položen talíř se snídaní. Lea vzala krajíc chleba a zakousla se do něj. S úsměvem si sedla na jeho klín a k ústům mu dala nakousnutý krajíc chleba. On jí úsměv oplatil a kousl si.

„Našel si něco?" zeptala se koukajíc do knihy, která byla psána spletitým písmem plným klikiháků a nerozluštitelných čmáranic.

„Proč si myslíš, že něco hledám? Jen pročítám otcovi zápisky o bozích." usmál se.