Srpen 20, 2018 19:02

Zapadající slunce ozářilo posledními paprsky do nebe tyčící se mrakodrapy rudou září. Odrážely se přímo nám do očí, ale ani jeden z nás nespouštěl pohled z toho druhého. Stáli jsme s Oxanou pod rozložitou vrbou, která mě lístky hladila po hlavě. Díval jsem se do očí své nastávající a ona mi pohled s úsměvem oplácela. Bělostné šaty prostého střihu, které objevila Oxana ráno ve skříni, zářily v posledních paprscích slunce jako pěna na moři. Na šíji se leskl drobný řetízek s mým prstýnkem ze svatby s Leou, který jsem po celý rok nosil na prstě. Stál jsem před ní v neméně působivé rudé, která byla skoro jako krev. Červená košile zastrkaná v černých kalhotách měla skoro stejný odstín jako ta, kterou jsem nosil v Sídle bohů.

Zářivě jsem se usmál na Oxanu hledajíc správná slova, kterými bych začal náš obřad. „Možná, že slunce již skoro zapadlo, ale tak jako každé ráno zase vysvitne na dalekém obzoru, tak bych chtěl, aby trvala i naše láska. Chtěl bych, aby byla stejně věčná jako boj mezi dobrem a zlem, který nemůže nikdo a nic zastavit, ale přes to je všudypřítomný. Možná, že za pár let ztratí svoji vášeň, ale i přes to všechno chci, abychom pořád stáli při sobě.

Slíbil jsem ti, že si tě jednoho dne vezmu. A teď jsme tady. A já tě tedy žádám, aby si se stala moji ženou. Přál bych si, aby si při mně stála v dobrém, ale i ve zlém. Chtěl bych, abychom vše řešili společně a společně také vychovávali naše děti. Chci, abys byla matkou mých dětí, které spolu již máme a i těch dalších, které spolu teprve mít budeme.

Proto se tě tedy ptám, Oxano, dcero Eusebiino, chceš strávit své dny až do konce časů po mém boku jako má žena?" natáhl jsem k ní ruce. Snažil jsem se usmívat i přes to, že nedaleko nás stál Scott, který na nás musel dávat pozor. Oxana vzala moje ruce do jejích a donutila mě se jí podívat do očí. Její se leskly slzami dojetí. Nechybělo už mnoho času a konečně by jsme stanuli před ostatními bohy jako manželé. Ale Ben nám nechtěl něco takového v poklidu dopřát. Dunivými kroky došel až k nám a nevrle zavrčel.

„Tak sebou kurva hejbněte! Nebudu vám tady dělat šaška do zkurvené noci!" v obličeji byl brunátní, za což mohlo jak dopálení z toho, že jsme si s Oxanou vyměňovali takové věrnosti, ale z části také proto, že musel s námi ven.

„Náš kněz Věčnost už chtěl přistoupit k větě: 'Bere si zde přítomnou-'" Ben mě zastavil v půlce věty. Strhl mi z krku řemínek s prstýnkem po Lee a nacpal mi jej do rukou.

„Hni sebou!" zařval strkajíc mě víc k Oxaně. Nebránil jsem se tomu. S úšklebkem jsem se podíval na svou už skoro manželku. Bohyně plodnosti na mě shlížela s oceánově modrým pohledem zastřeným slzami, které se jí hnaly do očí stejně jako červeň do tváří.

„Ráda se stanu tvojí ženou, Jamesi, synu Rigreosův, budu po tvém boku v dobrém i zlém. Všechny naše problémy budeme řešit společně, stejně tak i výchovu našich dětí. Těch, které již máme ale i těch, které teprve mít budeme. A velice ráda budu matkou našich dětí." sejmula si ze šíje řetízek s prstýnkem. Stejně jako já stáhla lesklý kroužek zlata a podržela jej na pár vteřin proti zapadajícímu slunci. Oba jsme se jednohlasně shodli, že bude nejlepší když použije ty stejné, které zpečetily život mě a Lee. Byla to nádherná vzpomínka na dny, které byly již nenávratně pryč.

Natáhl jsem jí prstýnek, který kdysi patřil mé milované ženě, na prsteníček pravé ruky. Ona se na mě povzbudivě podívala, jakoby tušila, co se mi honí hlavou. Zlatý kroužek byl zase na svém místě, kde zdobil moji ruku už tolik let. Přitáhl jsem k sobě svou manželku a vášnivě jí políbil. Naše vlasy se jako mnohokrát předtím propletly v barevnou řeku. Její se leskly jako záplava moře v posledních paprscích slunce.

Chtěli jsme jen tak stát a hledět na horizont, za kterým již zmizel sluneční kotouč, ale Scott nás oba popadl pod paží a vlekl nás parkem zpátky do budovy OPO, kde nás měl čekat jedna z nejkrásnějších nocí. Teda hned po té první, kterou jsme spolu strávili.

*

Srpen 20, 2018 20:06

Oxana si vydechla. „Přidej, Jamesi!" oči mírně přimhouřila, když se na ně podívala. Stál jsem v půlce cesty k posteli, kde ona již ležela nahá a potýkal se zdravou rukou s knoflíky na košili. Zvedl jsem hlavu, abych se na ni mohl podívat. Elegantně se zvedla z lůžka a pohupujíc boky došla až ke mně. Tmavé vlasy si odchodila dozadu, ale stejně jí jeden neposedný pramen dále spadal do čela. Rozepnula posledních pár knoflíků a stáhla ze mě rudou košili. Položil jsem jí ruce na boky, které se při mém doteku zhouply. Přejel jsem prsty zlehka po jejích nahých zádech a přitáhl ji blíž k sobě.

„Víš, že tě nikdy neopustím." zašeptal jsem jí do ucha předtím než jsem políbil její ústa. Ruce mé ženy zajely do mých vlasů, sjížděly po mém krku a táhly mě stále blíž k ní.

Odtáhla se ode mě jen na ten okamžik, aby mě mohla ujistit. „Já tebe taky ne. Ukázal jsi mi, že je stále za co bojovat a já se svého plamene nevzdám. Nikdy." zašeptala opětovně se ke mně přitahujíc. Společnými kroky jsme dotančili k posteli, která už na nás čekala s náručí otevřenou dokořán.

Políbil jsem jí na spánek zatímco jsme pomalu ulehali do rozestlané postele. Zdravou rukou jsem zajížděl do moře tmavých vlasů a čichal jejich vůni čerstvě posekané trávy, která nás obklopila jako nepropustná síť. Něžně jsem rukama sjel po jejích zádech, když se prohnula pod mým dotekem a ze rtů jí uniklo vzdechnutí. Vrhla se na mě jako šelma, který byla svázána vášní a nechtěla nic jiného než cítit v sobě mě. Z nosu mi stáhla brýle, odkládajíc je na nedaleký noční stolek, mě opět políbila.

Rty se přitiskly na rty, zuby jemně skously rudý ret, ale i přes tu bolest neustávaly ve vášnivém líbání. Tělo se tisklo na tělo. Kůže se třela o kůži a naše těla se dostávala na stejnou vlnu. Sjel jsem rukama po jejích bocích a konečně jí povalil do přikrývek modrých jako rozbouřený oceán. Na nic jsem nečekal, vlastně ani čekat nechtěl. Přitáhl jsem k sobě svou ženu za pas a zlehka pohladil její stehna opovážlivě vysoko.

Vzdychla prohýbajíc se v zádech a pomalu roztahujíc nohy od sebe. Sklouzl jsem prsty po pravém stehně ke slabině a jemně jí donutil roztáhnout nohy od sebe ještě více. Podíval jsem se do jejích očí, které plály jasným plamenem. Vrazil jsem ho do ní až se opět prohnula v zádech a ze rtů jí sklouzlo slastné vzdychnutí. Začal jsem rychle přirážet. Sice jsme nemuseli někam spěchat, ale i tak jsme chtěli strávit krásnou noc a mnohokrát si to pod překrývkami užít i přes neúnavné pozorování kamerami OPO. Oxana se pode mnou prohýbala v zádech. Mezi vzdechy, které jí stále unikaly z úst, jí uniklo zaprošení. Prosila mě abych přidal. Nenechal jsem jí dlouho čekat a vyhověl jsem jejím požadavkům.

Pořád dokola šeptala moje jméno zatímco mi nehty zarývala do zad takovou silou, až z malých ranek vytékaly šarlatové stužky krve. Věděl jsem, že to bude později pekelně pálit, ale bylo mi to jedno. Hlavní bylo si to pořádně užít a poté odpadnout do peřin vedle jejího těla a spokojeně usnout po jejím boku. Po zátylku mi klouzaly po zádech dolů kapičky potu jež se objevily i na čele, ale stále jsem nepřestával.

Najednou se pod námi postel propadla. Na pár vteřin jsem ustal ve své činnosti, abych si pohlédl s Oxanou do očí. Chvíli jsme na sebe vytřeštěně hleděli, než jsme se začali smát, až Oxaně skanuly slzy po tvářích. Její modré oči sice vypadaly jako plačící oceán, ale stále neztrácely nic ze svého lesku plného touhy. Jemně jsem jí políbil na rty, prsty mi zabloudily do vln jejích vlasů. Do vzduchu se uvolnila příjemná vůně čerstvě posekané trávy smísená s těžším pachem hořícího dřeva. A pak jsme pokračovali tam, kde jsme přestali. Po nějaké chvíli jsem se do ní udělal s jejím jménem na rtech.

„Aspoň jsi mohl použít kondom," zamumlala Oxana s úsměvem. Vlasy měla rozhozené na polštáři a ve tváři stále ten slastný úsměv, který napovídal tomu, že je ráda za další příležitost se mnou mít dítě.

„A to je co?" zeptal jsem se s nechápavým výrazem. Oxana se rozesmála a lehce mě praštila do ramene. Vyšel jsem z ní, lehl si na záda a smál jsem se spolu s ní. Obličeje jsme měli tak blízko sebe, že nás to nevědomky nutilo spojit rty. Když jsme se od sebe odtáhli, tak si Oxana položila hlavu na mojí hruď, kde se trochu zakroutila, aby našla pohodlnější polohu. Ruka mi sjela po jejích vlasech jejichž pramen jsem začal namotávat na ukazovák.

Najednou někdo zabušil na dveře. „Příště ho té kurvě narvi do krku, u toho by nemusela tak řvát!"

Ráda bych zde poděkovala @silvie16 za pomoc s touto kapitolou, kterou bych bez ní asi nikdy nedopsala. Díky moc!