Vše, co jsem měl v plánu shořelo.

Nic z toho, co jsem chtěl udělat jsem neudělal a místo toho ... místo toho jsem získal ji.

Mou malou mudlovskou holku, která mě změnila.

Můj původní plán byl jednoduchý. Svést ji a vysmát se ji. To jsem chtěl udělat ten den, kdy jsem ji pozoroval u jezera.

Zdá se to tak dávno, a přesto je to pár měsíců.

Co se změnilo? Všechno.

Mělo to být snadné. Byla sama a opuštěná ... zranitelná.

A já blbec se do ní zamiloval.

„Jsi v pořádku?" zeptal jsem se jí a pomohl jí na nohy.

„Zabil si ji. Zabil si Lenku." Šeptala s pohledem upřeným na její tělo.

No ano. Jenže ona už nebyla ta praštěná holka, která se podobala spíš nějakému skřítkovi. Byla šílená. Teta si jí přetvořila k obrazu svému.

„Ano Hermiono. Rád bych řekl, že je mi to líto, ale ona už nebyla tou jako předtím."

„Já vím." Vzdychla a stulila se mi do náruče.

Byl konec.

Konec Voldemorta a možná i celých Bradavic.

Zbyly tu jen ruiny.

Ani jsem se nenamáhal hledat otce s matkou. Byl jsem si jistý, že utekli mezi prvními. To udělali všichni, kteří byli oddáni Voldemortovi. Zbabělci.

„Malfoyi?"

„Weasley?" Ten mi tu ještě chyběl.

„No ... ehm, díky. Za všechno." Zakoktal, rozpačitě přikývl a zase odešel. Hermiona se za ním dívala.

„Mám konkurenci?" zeptal jsem se a ona ke mně vzhlédla, potom se usmála a zavrtěla hlavou.

THE END

Všechny vás moc zdravím :) Máme tu konec další fanfince, ale nebojte se, mám v plánu další. Dobře si uvědomuji, že tahle byla slabší nežli moje první dílo Oppugno, ale snad se na mě moc nezlobíte. Nemůžu přeci do každého příběhu dát všechno a vyhovět všem - i když se o to v mnoha případech opravdu snažím a poslouchám vaše rady a názory. 

Takže moc děkuji, že jste se mnou a mojí nedochvilností a pomalostí vydrželi až doteď a doufám, že jste si to užili. Mě tyhle fanfikce neskutečně baví. :D

Takže se na vás budu těšit u dalších z mých dílek.

p.s. jo a nezapoměňte mi tady nechat nějaký ten koment a klidně i ne moc příjemnej. Mně všechny ohlasy moc pomáhají :)

Beatrisie Rosseau. ♥