Hermiona

Ani jsem si neuvědomila, že je tak pozdě. Procházela jsem chodbami hradu jako jedna z mála, která ještě nebyla oblečená a bylo mi to jedno.

Bylo hezké vědět, že je těsně před vánočními prázdninami. Ani se nenaděju a většina studentů a učitelů z hradu odjede. Pak budu mít konečně klid. Doufám.

Potkávala jsem hloučky štěbetajících holek, které se vzrušeně bavili o večeru, šatech a o tom kdo s kým jde.

A s kým jdu já? Netuším.

Nemám ráda pocit, kdy něco nevím. Vždyť jsem Hermiona Grangerová, nejvyhlášenější šprtka široko daleko. Nemohlo existovat nic, co bych nedokázala odhalit nebo rozluštit. Až na toho neznámého. Prostě neexistoval způsob, jak zjistit kdo za tím vězí, a to všechno ještě před plesem.

Znervózňovalo mě to a neměla jsem z toho dobrý pocit. Což bylo pochopitelné při tom všem, co se od začátku školního roku stalo.

Ve Velké síni bylo jen pár opozdilců, od kterých mi nehrozilo nebezpečí, a tak jsem se s klidným srdcem posadila ke stolu.

Byla to jen chvilka, jen necelá půl minutka, kdy jsem se s chutí zakousla do snídaně – protože jsem měla opravdu hlad, než se všechno pokazilo.

Jen co jsem se podruhé zakousla do své snídaně vpochodoval do Velké síně Draco a za ním Pansy následovaná polovinou Zmijozelské koleje. Uviděla jsem Lenku a za ní ... Neville.

Po zádech mi přejel mráz. Odložila jsem svou snídani a co nejpomaleji jsem se zvedla k odchodu.

Nechápu proč si lidi myslí, že když nedělají žádné rychlé pohyby, nepřítel si jich nevšimne. Ovšem to bych na sobě nesměla mít krvavě rudý župan koleje, kterou váš nepřítel přirozeně nenávidí.

Stačila jsem udělat jen pět kroků – ano, počítala jsem je, než jsem uslyšela své jméno. Tedy – ono to vlastně moje jméno nebylo.

„Šmejdko!"

Ztuhla jsem. Malfoy říkal, že mi tak už nikdo říkat nebude. Toporně jsem se otočila ke Zmijozelskému stolu.

„Co chceš Malfoyi?" zeptala jsem se a byla jsem si jistá, že už jen za ten tón, který jsem zvolila, by mě polovina těch kašparů potrestala. Malfoy ale jen pokynul rukama, aby se uklidnili.

Na sobě měl jen bílou košili s vyhrnutými rukávy. Vystavoval ty černé čáry na rukou, tím jsem si byla jistá jako tím, že většina studentek při pohledu na něj omdlévala.

Žádná změna.

Potom se podíval po svém obecenstvu a plynule přejel pohledem zpět na mě.

„S kým jde na ples naše Hermiona?" usmál se a popošel ke mně. Tohle se mi nelíbilo. Jako by se vrátil ten starý Malfoy. A jako by na tom snad záleželo.

„Do toho ti nic není." Odsekla jsem a dala jsem si ruce přes hrudník. Sledoval mě. Každou mou část.

Přišel až ke mně a pohled mu padl na řetízek s lahvičkou. Ztuhl.

„Copak to je?" přimhouřil oči, zašklebil se a vrazil si ruce do kapes. Přitom pohybu se podíval za sebe.

„Opakuju – do toho ti nic není."

Malfoye to ale nezastavilo a rychlým pohybem, který jsem sotva postřehla, mi řetízek strhl z krku.

„Hej!" stihla jsem zakřičet. Vztáhla jsem ruku, ale nic víc jsem nezvládla. Spoutalo mě kouzlo, které Draco řekl. Prostě o řekl bez toho, aby použil hůlku.

„Snad to nebyl dárek." Vysmíval se mi a já bych se i zamračila, kdybych jen nebyla ztuhlá s pootevřenou pusou, na jedné noze a s nataženou rukou. Zkameněla jsem v tom momentu, kdy jsem se pro řetízek natahovala. Malfoy ho pořád držel nad svou hlavou.

Když se jistil, že mu nehodlám odpovědět, spustil ruku, aby si ho prohlédl. Měla jsem štěstí, že jsem ty pergameny měla v pokoji.

„Možná vím, komu to patří." Zašeptal a podíval se na mě.

Proměna, která se mi udála přímo před očima mě překvapila. V jeho očích už nebyla zloba, byl to zase Draco. Ten z ošetřovny.

Všichni nás sledovali, tím jsem si byla víc než jistá. Nebylo těžké dívat se přes jeho rameno, třeba zrovna na Pansy, která se kroutila nedočkavostí, aby se k ní její princ vrátil.

„Nepatří to náhodou někomu, kdo se jmenuje Merlin?" usmál se a já po něm střelila pohledem. Jak tohle mohl vědět? Jedině ...

Ach to ne.

„Neboj, nikomu to neřeknu." Řekl mi, ale řetízek mi nevrátil. Sám si ho zapnul kolem krku a znovu se na mě podíval.

„Teď tě omráčím." Zašeptal velmi tiše a já si ještě stihla všimnout, jak si nervózně pohrává s rukama. Potom jsem ztratila vědomí.