Vzpomínání bylo na tom všem nejhorším. Věděl, že už nikdy se nebude probouzet v pokoji, který se stal součástí jeho života, že už nebude u snídaně dělat hlouposti s Peterem. Všechno se změnilo jen během pár minut, kdy si vybral stranu. Vybral si bohy, protože k nim patřil a tím určil svůj osud. Celé to rozhodnutí ale bylo až moc uspěchané. 

Převalil se na druhý bok. Tím dostal výhled do rozlehlých zahrad kolem Sídla bohů. Skrz průsvitné závěsy černé barvy spatřil vesmír lákající svou nekonečností kdejakého snílka. On ale nechtěl snít. Chtěl se probudit z toho snu, který se pozvolna stával noční můrou bez konce. Chtěl, aby byl konec s tím vším, co dnes zjistil a co ho připravilo o dosavadní život. 

„Proč se to muselo stát?" zeptal se sám sebe do tmy. Tma, ta byla jedinou veličinou, kterou miloval. Mohla zakrýt jeho slzy, stejně jako zakryla smích a všechny city, které ho tak trápily. Podíval se na své ruce, na kterých nebyla ani památka po vzorech, jež se na nich vykreslily, když se jeho moc dostala napovrch. 

Nevěděl, zda by se té moci měl bát nebo se s ní naučit žít. Raději by celý svůj život žil ve lži, která by kolem něj vytvořila takovou nádhernou bublinu nevědomosti. Přemýšlel o tom, ale nakonec si uvědomil, že život ve lži by se mu nelíbil ještě víc, než to, v čem se ocitl. 

Všechno to bylo tak jiné. Celý jeho svět se změnil a donutil ho stát se bohem, kterým celý svůj život měl být. Ukázal mu, že Jerry Williams nebyl jeho pravý otec, ale tím byl muž, kterého vždy považoval za někoho nebezpečného více než kdejakého jiného zločince. Když mu ale John řekl, že je jeho otec, tak tím změnil sice jeho celý dosavadní život, ale také mu řekl, jak by to mělo doopravdy. 

Lehl si na záda, aby se mohl podívat do stropu černějšího víc než jeho myšlenky. Nejraději by se zvedl a utekl k někomu, kdo by mu pomohl dostat se z té spirály událostí, které se kolem něj začaly odehrávat. I kdyby měl prosit samotný Osud, tak by to udělal, jen aby se dostal daleko od všeho, co ho čekalo a co se mu ani trochu nelíbilo. 

Ze všeho nejvíc ho ale děsila představa, že ho další den ráno probudí Benedikt, který ho bude učit zacházet s mečem, který dostal od Williamse. Nezamlouvalo se mu to ani trochu a to nejen kvůli tomu, že bude muset držet ten prokletý meč v rukou, ale i proto, že se bude učit s Benediktem, který se neustále tvářil úplně stejně. 

Tušil, že by byl o hodně radši, kdyby mohl být se Shereem a Uddurem, kteří mu byli rozhodně bližší, než ten nemluvný bůh. Nemohl s tím ale nic udělat, protože jeho otec mu to předložil jako hotovou věc. Pochopil, že to určitě bude mít nějaký význam, ale zatím ho v tom nespatřil. Zatím viděl jen ty mínusy a doufal, že to nebude tak hrozné, jak se to zatím zdálo. 

Začínalo ho pomalu bolet za krkem. Otočil se tak, aby viděl ke dveřím, za kterými se nacházel sál, kde měl za pár dní usednout na první poradu. John jim o ní řekl při večeři, kterou jedli v zahradách u velikého stolu, kam si posedali všichni bohové. Bylo to opravdu divné, ale věděl, že to tak určitě bude probíhat vždycky. 

Kdyby jen tak mohl vyměnit všechny ty zážitky za poklidný den. Raději by dřel jako mezek pro Williamse, než trávil dny trénováním šermu a hodinami s jeho otcem, který mu nabídl, že mu pomůže zvládnout jeho schopnosti. Nerozuměl své temnotě, která se kolem něj rozprostřela pokaždé, když se neudržel. Bylo to k vzteku, ale nemohl s tím nic udělat, protože nad ní neměl žádnou moc. Byl bezmocný jako malé dítě. 

„Proč se tohle muselo stát zrovna mě?" zašeptal do tmy, která jeho slova okamžitě pohltila, stejně jako slzy stékající po jeho tváři. Všude byla tma, která ho objímala a šeptala, že to bude lepší, protože teď konečně měla svého vládce. 

Taaaaakže, když už tu máme další kapitolu, tak bych se mohla omluvit za pomalou aktualizaci, protože bylo nutné dopsat úplně jiný příběh. Ne, že by OPO nebyla předepsaná dopředu, ale jaksi si ten příběh vyžádal mnohem více času, než bylo plánované. Takže se ještě jednou omlouvám (i za Aryse, který se rozhodl mařit mojí snahu neprozrazovat děj v narážkách) a doufám, že si dnešní DVĚ části užijete- Jinecra