„Už zase sis nechránil levý bok," poznamenal Benedikt k Todovi, když seděli u večeře. Bylo to nezvyklé, že by už takhle brzy měli za sebou trénink, ale dnes nebyl obyčejný den. Už další den v přesné poledne měla být jeho svatba, na kterou se připravovalo celé Sídlo bohů.

Poprvé po tolika dnech, kdy spolu trénovali, to neznělo jako výtka nebo chladná poznámka. Znělo to jako by byl starší bůh myšlenkami stále někde jinde a nezajímal se dostatečně o to, co provádí jeho mladý učeň. 

„A ty ses nesoustředil na náš trénink," oplatil mu to stejnou mincí Toldreos. „Vypadá to, že i něco takového jako svatba, dokáže slavného Benedikta, který proslul svou netečností, rozhodil tak, aby začal dělat začátečnické chyby." 

Na pár vteřin zachytil úsměv, který rozzářil i jeho tmavě modré oči. „Ty sám nejvíc víš, že ne všechno, co se o mě povídá je pravda." Odvrátil od něj pohled, když za svými zády uslyšel Exitiin smích. Upřeně se díval na to, jak si dává ruku před ústa, aby nebylo vidět, že se směje na celé kolo. Opírala se o Sherea, který dál s úšklebkem pokračoval v hovoru s Uddurem. 

Benediktův pohled byl plný něhy a jeho ústa na sebe vzala připitomělý úsměv, který Toldreos vždycky viděl u Petera s Kateřinou. Nemohl si pomoci a musel se usmát, protože zrovna u svého učitele něco takového nečekal. 

„Baví tě se na mě jen tak koukat?" zeptala se ho, když zachytila jeho pohled. „Proč prostě nepřijdeš za mnou a nepovíš mi, co máš celou dobu na jazyku?" Ladným krokem došla až k místu, kde seděl a vytáhla ho na nohy. 

Společně odešli veliký kus od ostatních, aby nikdo nemohl zjistit, o čem si podívali. Toldreos se za nimi díval a stále dokola přemýšlel, jestli by měl jít s ostatními na Benediktovu rozlučku se svobodou. Dvakrát netoužil zažít si znovu to otřesné ráno, kdy bude mít pocit, že se mu hlava rozskočí na dvě poloviny a už vůbec se mu nezamlouvalo, že se bude pít jen líh. John mu vysvětlil, že se bohové nemohou opít z normálního alkoholu. Bohužel Tod o tom věděl své. 

Pokud to nedokážou ostatní, tak já jsem asi nějak rozbitý, blesklo mu hlavou, já se totiž z normálního alkoholu spolehlivě opiju. Podíval se na Sherea, který stál vedle Evelie a na něčem se s ní domlouval. Netvářil se zrovna nadšeně, ale Toldreosova sestra se tvářila hůř. Propalovala ho pohledem za stálého gestikulování.

„Někdy jsou ty vztahy spíš na nic," ozval se vedle boha zla Uddur. Přisedl si na lavici vedle něj a natáhl se pro misku s polévkou. „Evelie se Shereem se od porady pořád hádají a to bys nevěřil, jak ten cvok dokáže být nakrknutý, když spolu bojujeme a jemu se něco nepovede." 

Toldreos se musel usmát. V tomhle ohledu mu Shereus připomínal sám sebe. Jemu také dělalo problém ovládnout se, když mu Benedikt něco vytkl. Většinou se s ním pustil do jednostranné hádky, při které on křičel a Benedikt se tvářil jako socha, kterou někdo před několika staletími vytesal do chladného mramoru. 

„Jdeš s nimi na rozlučku?" zeptal se boha vod po chvíli. „Pokud mám jít i já, tak bych byl rád, kdyby tam byl někdo podobně starý jako já..." Na jeho obličeji se objevil vzácný úsměv. Prohrábl si černé vlasy, které mu napadaly do čela. Doufal, že nebude muset jít s nimi. 

Uddur se ušklíbl. „To máš pravdu. Taky si připadám jako bych byl uprostřed skupiny dospělých, kteří mezi sebou řeší své osobní věci. Nerozumím jim, ale vždy jsem rád poslouchal takové rozhovory. Připadal jsem si pak jako jeden z nich, jako jeden z pozorovatelů, kteří čekají na správný čas ke svému odhalení." Pohled mu padl na Evelii, jež naštvaně odcházela od Sherea zrudlého vzteky. 

Posadila se vedle svého bratra a nabručeně se natáhla pro pohár s vodou. „On si snad myslí, že ho nechám nastavovat krk Jerrymu Williamsovi!" zavrčela ke všem a zároveň k nikomu určitému. „Proč se prostě nemůže spokojit s tím, že hrál důležitou roli v osvobození bohů! Tak proč pořád chce běhat do dalšího nebezpečí, Tode?!" Podívala se na bratra, který se díval do svého talíře. 

„Musíš pochopit, sestřičko, že to je muž a ještě ke všemu bůh války," odpověděl jí klidně. Po očku si vyměnil pohled s Uddurem. 

Ten se natáhl přes Toda, aby mohl Evelii položit ruku na rameno. „Jak říkal Tod. Jen dodám, že v téhle kombinaci to je snad jako pravidlo. Nechci ho nějak omlouvat, ale on se chce zapojit do všeho, co se ho týká. Boj proti OPO je i naším problémem, který za nás rozdmýchali jiní. Nikdo s tím nic neuděláme, pokud se nezapojíme do boje."

Toldreos nemohl jinak, než přikývnout. „Čím dřív tu válku skončíme, tím dřív se nám podaří vytvořit lepší budoucnost pro naše dě-"

Benedikt mu položil ruku na rameno, čímž ho donutil, aby se mu podíval do očí. „Chci, abys šel se mnou," řekl tiše. Oči mu těkaly mezi Evelií a Uddurem, kteří si ho měřili nepřátelskými pohledy, protože jim vpadl do debaty jako nezvaný host. „Nechce to po tobě tvůj otec, ale já. Žádám tě o to, jako bojovník bojovníka." 

Přikývl a vyhoupl se na nohy. Pár slovy se omluvil oběma svým přátelům, ujistil je, že tuhle debatu někdy dokončí a vyrazil v patách Benediktovi, který kráčel k ostatním. Zastavili se v hloučku bohů mluvících mezi sebou. Sem tam Tod zachytil pár slov z rozhovorů. Jamesovu radost z toho, že se s Oxanou pokoušejí o další děti, Johnovu vypočítavost, když otci odpovídal na jeho nadšené věty. Tomovi vtípky, kterými se snažil rozveselit zachmuřeného Sherea tvářícího se jako by chtěl v dohledné době spáchat nejednu vraždu. 

Benedikt se soucitně podíval na synovce po svém boku. „Nebude to s nima taková nuda, na jakou to zatím vypadá," pošeptal mu. „Jediné o co se boj je, aby si neřekli, že by byla legrace ti nalévat do piva víc lihu, než zvládneš." 

„Ty jsi šťastný," prohodil k němu potichu, aby to nikdo další nemohl slyšet. „Kdyby mi někdo před týdnem řekl, že se Benedikt bude usmívat před ostatními, tak bych ho nazval bláznem." 

Musel pozvednout koutky úst do letmého úšklebku. „A ty jsi jeden z mála, kdo všechny ty masky prohlédl a ještě ho neomrzelo se mnou trávit čas."

„Exitii to také neomrzelo," odvětil s úšklebkem. Nechal se od Johna chytit za paži, aby je mohl přenést na místo, kde oslaví Benediktovu rozlučku se svobodou. „Jsi nervózní, to poznám lépe, než všichni ostatní."